Článek
Bylo jí dvaadvacet, když společně s mladší sestrou osiřela a veškerá zodpovědnost za starost o sourozence pak padla na ni. Žena ze západoafrické Sierry Leone vystupující ze strachu pod fiktivním jménem Aisha chtěla sestře dopřát vzdělání. Na to ale neměly dostatek peněz.
Čistě náhodou se dívka od své sousedky doslechla o muži, který zajišťuje lidem, jako je ona, práci v zahraničí. Ti, co byli dřív chudí, náhle vydělávají hodně peněz, staví domy a hromadí majetek. Alespoň podle historek.
Netrvalo dlouho a Aisha se rozhodla s oním mužem seznámit. Domluvili se na spolupráci: dívce slíbil zaměstnání v iráckém Bagdádu a výdělek až 500 amerických dolarů měsíčně (v přepočtu asi 12,5 tisíce korun). Během pár měsíců Aisha odletěla, ale v lednu 2021 místo v Iráku přistála v Ománu.
„Volala jsem svému náboráři a říkala mu, že jsem do této země nechtěla. Slíbil mi, že mě pošle do Bagdádu, ale já byla v Ománu,“ cituje Aishu ve své zprávě nevládní organizace Do Bold, která se zabývá právě problémy cizinců zaměstnaných v zahraničí. „Nakonec mi přestal zvedat telefony a odepisovat na zprávy,“ doplnila dívka.
Veškeré své úspory utratila za letenku „do Bagdádu“, víza a pracovní dokumenty. Z blízkovýchodního sultanátu se proto neměla jak vrátit domů. Začala pracovat, namísto slíbených pěti set dolarů ale nevydělávala ani polovinu. Osmnáct hodin denně přitom uklízela, vařila a žehlila, a to jak u svého zaměstnavatele, tak i v domě jeho matky.
Novodobé otroctví
Moderní otroctví je všudypřítomné. Dotýká se všech zemí světa a děje se i přímo před našima očima. „Může jít o pracovníky v britské automyčce, sexuální pracovnice v Thajsku i celé indické vesnice,“ říká v podcastu Seznam Zpráv Kevin Bales z Nottinghamské univerzity.
Aishin případ měl šťastný konec: po několika měsících se jí povedlo zkontaktovat právě s nevládní organizací Do Bold, která jí zajistila letenku domů.
Její příběh ale není ojedinělý. Cizinky, které jsou v Ománu zaměstnané jako pomocnice v domácnosti, jsou často zneužívané a vystavované násilí. Do Bold získala svědectví 469 žen ze Sierry Leone zaměstnaných v sultanátu. Všechny až na jednu se podle zjištění organizace staly oběťmi obchodování s lidmi.
Podle zprávy bylo 78 procent žen najato podvodným způsobem, 80 procent z nich pracovalo denně 16 až 20 hodin a 99 procent nemělo nárok na volno. Drtivá většina se nemohla volně pohybovat, více než polovině z nich kradli mzdy, zhruba stejný počet čelil fyzickému násilí, asi třetina sexuálnímu.
„Pro všechny ženy, se kterými jsme hovořili, šlo o krizi, která významně ovlivnila jejich zdraví a pohodu. Nabízí se otázka, co je potřeba udělat pro vyřešení tohoto problému,“ uvedla pro britský deník The Guardian zakladatelka a ředitelka Do Bold Ekaterina Porrasová Sivolobovová.
Nasnadě by bylo, aby zneužívané ženy zaměstnání co nejrychleji opustily. Právě to je ale pro ně v Ománu téměř nemožné. Jak uvedl The Guardian, cizinky tam pracují v takzvaném kafála systému, který dává právní odpovědnost za zaměstnance zaměstnavateli.
Pokud pak zaměstnanec poruší dohodu a odejde, nebo i uteče v případě, že je obětí zneužívání, považují to v Ománu za zločin, za který hrozí vězení.
Organizace zemi vyzvala, aby zlepšila monitorování obchodu s lidmi a obětem zajistila přístup ke spravedlnosti. Ománská vláda zatím na zjištění, které zpráva Do Bold přinesla, nereagovala.
