Summit: „Putin trvá na kapitulaci Kyjeva,“ řekla šéfka Evropské komise

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Účastníci prvního summitu o míru na Ukrajině v neděli v závěrečném prohlášení vyzvali k návratu dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu. Základem spravedlivého míru musí být respekt k územní celistvosti zemí, uvádí dále text, který má ČTK k dispozici. Účastníci se dohodli, že začne práce na „akčních plánech pro mír“, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Dohodli jsme se, že zahájíme práci ve speciálních postsummitových skupinách ohledně konkrétních myšlenek, návrhů a kroků, které mohou v různých směrech obnovit bezpečnost,“ citovala ukrajinského prezidenta agentura Reuters. Vypracování akčního plánu by podle něj umožnilo konání dalšího mírového summitu.

„Doufám, že budeme schopni co nejdříve dosáhnout výsledků,“ řekl Zelenskyj při předchozím závěrečném projevu ke stovce delegací na summitu konaném nedaleko Lucernu. Rusko, které už třetím rokem vede proti Ukrajině agresivní válku, na jednání pozváno nebylo.

Delegace z několika zemí včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásily. Český prezident Petr Pavel ocenil, že drtivá většina zemí podpořila základní zásady mezinárodního práva.

Summit konaný po více než dvou letech ruské agrese na Ukrajině byl účastníky označován jako první krok na složité cestě ke spravedlivému míru. Řada státníků uváděla, že trvalého ukončení konfliktu nelze dosáhnout bez Ruska, které se jednání neúčastnilo a mezitím pokračovalo ve snaze rozšířit své územní zisky v sousední zemi.

Pracovní skupiny věnované jednotlivým aspektům ruské agrese na Ukrajině jednaly už před tímto víkendem a také přímo na dvoudenní akci v letovisku na kopci Bürgenstock, kde byly tématy jaderná i potravinová bezpečnost. Kanadský premiér Justin Trudeau na závěrečné tiskové konferenci sdělil, že jeho země hodlá v nejbližších měsících uspořádat konferenci na úrovni ministrů zahraničí, kde se bude probírat humanitární rozměr války.

„Jsme přesvědčeni, že dosažení míru vyžaduje zapojení všech stran a dialog mezi nimi,“ uvádí závěrečná deklarace většiny účastníků. „Charta Spojených národů, včetně principů respektu k územní celistvosti a svrchovanosti všech států, může a bude sloužit jako základ k dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině,“ pokračuje text. Ke stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny přímo nevyzývá.

Podle švýcarského listu Tribune de Genève bylo prohlášení vydané jménem 85 zemí a mezinárodních organizací, přičemž dvoudenní akce se účastnila stovka delegací. Mezi signatáři není žádný člen mezinárodní hospodářské aliance BRICS, do níž patří i Rusko. Kromě výše uvedených zemí deklaraci nepodepsaly také Spojené arabské emiráty, Thajsko, Jihoafrická republika a Indonésie.

„Časem musí nastat fáze, kdy za stůl usednou i zástupci Ruska. Nemůže se tak ale dít za podmínek nepřijatelných pro napadenou zemi, nerespektujících Chartu OSN a zejména právo na sebeobranu, suverenitu a teritoriální integritu,“ uvedl český prezident Pavel na sociální síti X.

Na summitu v předhůří švýcarských Alp se Ukrajina snažila budovat podporu pro svůj mírový plán formulovaný už v roce 2022. Podle Kyjeva je třeba nejdříve dohodnout společné stanovisko v co největší skupině zemí bez Ruska, až poté přichází do úvahy jednání s Moskvou. Konkrétně se v luxusním resortu nad Lucernským jezerem jednalo o třech bodech ukrajinského plánu: jaderné bezpečnosti na Ukrajině, potravinové bezpečnosti a lidech uvězněných nebo unesených za války.

„Všichni váleční zajatci musí být propuštěni… Všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti a všichni ostatní ukrajinští civilisté, kteří byli nezákonně zadrženi, musí být vrácení na Ukrajinu,“ uvádí společné prohlášení. Také vyzývá k zajištění bezpečného chodu jaderných elektráren na Ukrajině a vymezuje se vůči zásahům do produkce potravin.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je jasné, že míru na Ukrajině nelze dosáhnout jedním rozhodnutím. Ruský prezident Vladimir Putin zatím o ukončení konfliktu vážně neusiluje a místo toho trvá na kapitulaci Kyjeva, řekla šéfka unijní exekutivy médiím. „Žádná země v dějinách by na takovéto nehorázné podmínky nepřistoupila,“ citovala ji agentura AP.

Prezident Pavel po návratu ze Švýcarska řekl, že původní očekávání, že summit ve Švýcarsku přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině byla naplněna.

Co se týče ruského návrhu mírového řešení, dle Pavla jde o soubor kapitulačních podmínek, které úplně ignorují mezinárodní právo a nastolují právo silnějšího. Podle Pavla bude nutné, aby se dalších jednání o míru na Ukrajině účastnili další velcí světoví hráči. Klíčová by podle něj měla být účast Číny.