Mírová jednání mezi Kyjevem a Moskvou vypadala nadějně. Pak přišla Buča

Jednání o míru mezi Kyjevem a Moskvou ani rok po začátku invaze nenasvědčují tomu, že by měla přinést větší průlom. Obě země oficiálně kladou požadavky, které pro druhou stranu nepřipadají v úvahu.

Jak Rusko, tak Ukrajina nicméně od minulého února využívají své delegace vyjednávačů, které nadále představují svým protějškům podmínky kladené z vyšších pater. Nezávislý ruský server Meduza sestavil seznam lidí, kteří za Rusko s ukrajinskou stranou jednají a odhalil zákulisí těchto setkání.

Mírová jednání mezi Kyjevem a Moskvou ztroskotala na mrtvém bodě po odhalení masakru, kterého se ruské jednotky dopustily v Buči. Z víceméně konstruktivních debat o ukončení konfliktu, které probíhaly do konce března, přešly strany spíše k uzavírání dohod o výměně vězňů či ekonomických záležitostech, popsal web.

Ještě krátce po únorové invazi obě země vkládaly do těchto jednání mezi delegacemi naděje. Ze strany Kyjeva k tomu napomohlo i složení ruské skupiny, které nasvědčovalo tomu, že půjde o přínosné rozhovory, podotkl pro Meduzu jeden z ukrajinských vyjednávačů. S výjimkou náměstka ministra obrany Alexandra Fomina, který na schůzkách mluvil o denacifikaci, shrnul složení delegace jako racionální.

Nejsmířlivější přístup měl pak představovat bývalý ruský ministr kultury a šéf delegace Vladimir Medinskij. Právě on oznámil po měsíci od začátku války ústup ruské armády od útoků na Kyjev a Černihiv, což označil za „dva významné kroky k míru“.

V Kremlu se nicméně setkal s kritikou, kterou nešetřili podle serveru převážně podporovatelé nevybíravého přístupu vůči Ukrajině. „Neděláme žádné ústupky, Medinskij se zřejmě mýlí,“ okomentoval rozhodnutí čečenský vůdce Ramzan Kadyrov.

Ačkoliv březnová jednání nasvědčovala slibnému postupu a mluvilo se i o schůzce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, vše změnilo podle ukrajinských zdrojů odhalení ruských zločinů na začátku dubna.

„Před Bučou nikdo zcela nechápal, jakou válku Rusko na Ukrajině vede. Ale velmi brzy se ukázalo, že Rusko nepřišlo na mírová jednání. Později jsme si uvědomili, že je to typický postoj ruské diplomacie: přijdete a něco říkáte, ale to, co máte na mysli, je něco úplně jiného,“ shrnul poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.

Putin pak o dva týdny později oznámil, že jednání uvázla na mrtvém bodě. Důvodem podle něj mělo být odchýlení Kyjeva od toho, na čem se obě strany dohodly při mírových hovorech v Istanbulu na konci března.

Existence ruské vyjednávací skupiny podle ukrajinské strany nicméně sloužila hlavně jako prostředek propagandy. Na setkáních měli její členové číst již připravené papíry a odchýlení se od nich nepřipadalo v úvahu.

„Proběhly nějaké scénky pro média, kdy členové delegací posunovali papíry po stole. Po zbytek času jen seděli, povídali si a vyprávěli historické vtipy,“ popsal jeden z účastníků jednání.

Výraznou postavou ruského vyjednávání je ruský oligarcha a někdejší majitel fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič. Miliardář má již řadu let blízký vztah s Putinem, kvůli němuž se dostal po začátku invaze na sankční seznam západních zemí.

Deník Wall Street Journal již dříve naznačil, že Abramovičovy snahy o mírová jednání mohou být motivovány touhou vymanit se sankcím.

Miliardář podle obou stran funguje jako prostředník, účastnil se také rozhovorů v Istanbulu na konci března, které před odhalením masakru přinesly jeden z největších průlomů na obou stranách.

Do jednání s ukrajinskou stranou se pak zapojila řada Abramovičových známých, odhalil server. Jedním z nich je například filmový producent Alexandr Rodňanskij, který se díky působení v televizi znal i se Zelenským.

Jeho jméno je pak spojováno se zprostředkováním kontroverzní výměny zajatců, kdy se na Ukrajinu vrátila řada obránců Azovstalu výměnou za Putinova blízkého spolupracovníka Viktora Medvedčuka (psali jsme zde).

Vedle něj se jednání účastnil například i Alexander Vološin, který v minulosti působil jako šéf prezidentské kanceláře nebo dlouholetý obchodní partner Abramoviče David Davidovič.

Nedávno se rozrostla ruská mírová delegace o další osobu z blízkého okolí miliardáře – Sergeje Kapkova. Bývalý šéf Odboru kultury na moskevské radnici spolupracoval s oligarchou již na přelomu tisíciletí, když Abramovič působil jako guvernér Čukotky.

Kapkov může díky držení izraelského pasu bez omezení cestovat. Nedávno tak navštívil Istanbul i Kyjev. Podle serveru je jakousi pravou rukou Abramoviče při jednání na různých úrovních.

„Pokud někdo potřebuje zavolat (ruskému ministru obrany Sergeji) Šojguovi, udělá to Abramovič. Pokud už je komunikace navázána, všichni se znají a stačí zavolat nějakému generálovi, dělá to Kapkov. Ruská a ukrajinská armáda spolu málokdy komunikují přímo,“ popsal zdroj Meduzy blízký oběma vyjednavačům.

Na významnou roli miliardáře upozornil i zdroj z ukrajinské strany. „Abramovič komunikuje se zásadními hráči, jako je Šojgu nebo Putin. Jeho pomocníci dělají spíše technickou práci: připravují dokumenty nebo analýzy.“