Článek
Minulý pátek proběhlo druhé setkání zástupců Moskvy a Washingtonu od začátku ruské invaze na Ukrajinu, i tentokrát na turecké půdě. Ta by představovala ideální místo pro jednání o ukončení války, myslí si Moskva. Spojené státy spolu s Ukrajinou ovšem nařkla z podkopávání potenciálních jednání, informovala agentura Reuters.
„Istanbul je vhodným místem pro taková setkání. Mohu říci, že jakákoliv jednání jsou užitečná, ale bohužel nevidíme konstruktivní přístup z americké strany zaměřený na konkrétní výsledky,“ řekl podle ruské státní agentury RIA Novosti Sergej Veršinin, náměstek ruského ministra zahraničí.
Veršinin se rovněž ohradil vůči ukrajinským silám a obvinil je z agresivního chování a útoků na civilisty žijící na Donbase. „Bylo pro nás klíčové, aby Turecko pochopilo situaci, kterou západní média bohužel neustále zkreslují. Falešné zprávy se objevují ve velkém množství,“ uvedl.
Ankara hostila již více schůzek Západu a Ruska, žádná z nich ovšem dosud nepřinesla zásadní průlom. Taktéž i zmiňované páteční setkání se podle prohlášení obou stran netýkalo války na Ukrajině, jako spíše technikálií ohledně víz nebo vedení velvyslanectví v obou zemích.
Náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov pak uvedl, že jednání by nemělo být vnímáno jako signál, že USA a Rusko jsou připraveny jednat o „velkých tématech“.
Příliš vzdálený mír. Střet názorů na Západě ukazuje, jak k sobě mají Rusko a Ukrajina daleko
Na Západě se znovu řeší dilema, zda dál podporovat Kyjev a dodávat Ukrajině zbraně, nebo vsadit na diplomacii a pokusit se dohodnout s Ruskem. Odborníci z východní Evropy ovšem míní, že jde o nepochopení ruského myšlení. Přečtěte si analýzu Tomáše Perglera.
Ještě v pátek pak ruský prezident Vladimir Putin přiznal, že Moskva bude pravděpodobně muset v budoucnu uzavřít dohody týkající se Ukrajiny. Moskva a Washington se sice veřejně a vzájemně označují za hlavní hrozby pro globální stabilitu, ale udržují kontakty na různých úrovních, upozorňuje Reuters.
Erdogan jako jeden z klíčových prostředníků
Do budoucna by tak mohlo Turecko sehrát zásadní roli. Od ruské invaze na Ukrajinu 24. února se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan stal jedním z klíčových prostředníků mezi Ruskem na jedné straně a Ukrajinou a Západem na straně druhé, popisuje agentura Reuters.
Turecko oběma stranám poskytuje prostor pro schůzky, krátce po začátku invaze se zde setkal i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba s ruským šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem.
CIA Director William Burns traveled to Kyiv, Nov. 15, after talks in Ankara with Russia’s spy chief Sergei Naryshkin on Moscow’s threat to use tactical nuclear weapons to brief President Volodymyr Zelensky et al.https://t.co/IgTKZFBvgs
— Anders Åslund (@anders_aslund) November 16, 2022
V půlce listopadu zde proběhla i první schůzka zástupců velmocí, kdy spolu hovořili šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns a šéf ruské zahraniční rozvědky SVR Sergej Naryškin.
Ten pro agenturu RIA Novosti uvedl, že „nejčastěji používanými slovy na schůzce byly ‚strategická stabilita‘, ‚jaderná bezpečnost‘, ‚Ukrajina‘ a ‚kyjevský režim‘“. Bílý dům pak potvrdil, že Burns varoval ruského zástupce před následky, které by přišly v případě ruského jaderného úderu.
Mimo Turecka pak nabídl k jednání svou půdu také Vatikán. Kreml papežskému státu za nabídku poděkoval, současně však obvinil Kyjev z blokování takovýchto rozhovorů.
I při ujednání míru by mohly přetrvávat obavy
Diplomatická jednání o ukončení konfliktu se zatím ovšem zdají nedosažitelná hlavně proto, že se současné podmínky obou stran vzájemně vylučují.
Kyjev prohlásil, že nepřistoupí k jednáním s Moskvou, dokud se všechny její síly nestáhnou z okupovaných území.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také prohlásil, že v případných rozhovorech bude požadovat osvobození celého ukrajinského území, náhradu válečných škod, stíhání ruských představitelů za válečné zločiny a budoucí závazné bezpečnostní záruky, napsal americký týdeník Newsweek.
Kreml si mezitím zatvrzele stojí za tím, že bude jednat jen za splnění jeho podmínek a obviňuje Ukrajinu z blokování jednání požadavky, které Moskva odmítá splnit.
Od jedné klíčové podmínky ustoupil i Zelenskyj
Americký deník Politico s odkazem na své zdroje v Bílém domě popisuje, co stálo za změnou kurzu Kyjeva. Ukrajinský prezident poprvé připustil, že s Moskvou může jednat i bez sesazení ruského vůdce.
Rusko si ovšem bude pravděpodobně chtít udržet kontrolu nad částečně obsazenými ukrajinskými územími v Chersonské, Záporožské, Luhanské a Doněcké oblasti, které vyhlásilo po podzimních „pseudoreferendech“ za své , popsal Newsweek. Moskva také stále opakuje požadavek změny ukrajinského režimu prostřednictvím jím nazývané „denacifikace“ a demilitarizace země.
Nicméně i kdyby se dohody dosáhlo, ukrajinští představitelé a někteří zástupci NATO nebo Evropské unie varovali před tím, že by Rusko mohlo využít pauzu od válčení pro přípravu rozsáhlejšího úderu.
„Jakákoli jednání musí být skutečná, musí být smysluplná, nemůže jít jen o zástěrku pro ruské přezbrojení a nábor dalších vojáků,“ řekl v neděli šéf britské diplomacie James Cleverly televizní stanici Sky News.
Británie by podle něj chtěla, aby se mírové rozhovory proběhly „raději dříve nežli později“. Cleverly pak zopakoval britský narativ, že podmínky pro všechna jednání by měla stanovit Ukrajina.
