Míra poničení v Bangkoku mě překvapila, říká seizmolog. Vysvětluje příčiny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Myanmar (dříve známý jako Barma) se vzpamatovává ze zemětřesení o síle 7,7 stupně, následovaného druhým, slabším otřesem. Katastrofa v zemi způsobila rozsáhlé škody, potvrzených je 144 obětí, ale záchranáři mluví i o stovkách. Zprávy ze země ale přichází vzhledem k její izolaci a občanské válce pomalu.

„Zemětřesení o podobné síle jsou tam relativně častá, dochází k nim přibližně jednou za deset, dvacet let,“ komentuje otřesy, které způsobily škody i v thajském Bangkoku, v rozhovoru pro Seznam Zprávy expert na seismickou aktivitu z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR Václav Kuna.

Podle něj je to, že zemětřesení tak silně zasáhlo i stovky kilometrů vzdálený thajský Bangkok, do jisté míry překvapením. Vysvětluje to ale mírou intenzity frekvencí, které zemětřesení vydalo. V Thajsku zemřelo nejméně devět lidí.

Úřady v Myanmaru varují před dalšími otřesy. Mohou podle vás v nadcházejících hodinách nastat?

Obecně vzato ano. Po každém takovém zemětřesení následuje takzvaná dotřesová sekvence. Jedná se o zemětřesení, která jsou slabší v magnitudu, ale jsou relativně četná.

Zemětřesná dotřesová sekvence má většinou sestupnou tendenci, jak v četnosti zemětřesení, tak v magnitudu. Málokdy se stává, že by došlo ke stejně silnému zemětřesení, jako byl ten hlavní otřes. I takové případy se ale v historii vyskytly. Například si můžeme vzpomenout na docela nedávné zemětřesení v Turecku. Silné zemětřesení zde aktivovalo další vedlejší zlom, který dosáhl téměř stejného magnitudu.

Nicméně něco takového není pravděpodobné, spíše se bude jednat o jedno silné zemětřesení. V drtivé většině případů jde o hlavní otřes a následnou otřesovou sekvenci, která je menší, ale může taktéž způsobit škody. K poškození může dojít už během hlavního otřesu a následný dotřes, i když má malé magnitudo, může způsobit kolaps budovy a tak dále.

Jak obvyklá jsou zemětřesení v této oblasti?

Relativně hodně častá. Když se na to podíváme z ptačí perspektivy, jedná se o oblast kolize mezi indickou a euroasijskou deskou.

Dochází k tomu v důsledku toho, že indická deska se posouvá směrem k eurasijské. To stojí i za vznikem Himálaje v Nepálu a v Indii. Nedochází zde k násunu desek jako v Himaláji, ale k víceméně horizontálnímu posunu. Zemětřesení jsou tam tedy docela častá.

Existují příklady silných zemětřesení v oblasti Myanmaru z minulosti?

Ano, za posledních přibližně sto let zde bylo v okruhu 200 až 250 kilometrů asi sedm zemětřesení o magnitudu větším než sedm. Zemětřesení o podobné síle jsou tam relativně častá, dochází k nim přibližně jednou za deset, dvacet let.

Samozřejmě, i když se jedná o Barmu, tak velmi záleží na tom, kde k zemětřesení došlo, zda to bylo blízko velkého populačního centra nebo spíše v odlehlejší části. Ne každé takové zemětřesení způsobí stejné škody. Nyní bohužel to zemětřesení bylo velmi blízko města Mandalaj (asi milionové město, pozn. red.) a dalších relativně velkých měst, škody se proto bohužel dají očekávat relativně vysoké.

Dopady zemětřesení pocítili i v Bangkoku. Do jaké vzdálenosti může obecně zkáza způsobená otřesy dosáhnout?

Popravdě mě to, že je poničení Bangkoku tak podstatné, poněkud překvapilo. Makroseismická intenzita, tedy intenzita zemětřesení, podle výpočtů tak vysoká být neměla. Ale přisuzoval bych to několika faktorům. Ten hlavní je, že každé zemětřesení vyzáří energii na jiných frekvencích - čím větší je magnitudo zemětřesení, tím nižší je frekvence vln a více energie je vyzářeno na nižších frekvencích.

Velký problém je, že ty nízké frekvence se relativně málo utlumují v zemském prostředí a potom dojdou do města, kde jsou vysoké budovy. A ty jsou náchylné právě na nízké frekvence.

Každá budova má v závislosti na své výšce určitou frekvenci, říká se tomu vlastní frekvence vlnění. Je to jako u kytary - každá struna se hýbe nějakou jinou frekvencí a podle toho slyšíme výšku zvuku.

Každá budova má vlastní frekvenci a velký problém je, když frekvence většiny té energie toho zemětřesení je stejná jako vlastní frekvence té budovy. U nízkých frekvencí se bavíme o těch velmi vysokých budovách. Pravděpodobně se zde stalo to, že frekvence zemětřesení se přiblížily vlastní frekvenci té budovy nebo mrakodrapu rozestavěnému v Bangkoku a rozhýbaly ho natolik, že to způsobilo jeho úplnou destrukci.

Ředitel indického Národního seizmologického centra citovaný serverem India Today zmiňuje v souvislosti s kolapsem budov, že k otřesům došlo v oblasti, kde je poměrně vysoká pravděpodobnost takzvaného zkapalnění. Mohl byste přiblížit, jak tento proces funguje?

Neznám přesnou geologickou pozici té budovy v Bangkoku, nemůžu to tedy okomentovat konkrétně.

Nicméně v procesu zkapalnění jde v zásadě o to, že máme sedimenty, které jsou relativně zvodnělé, tedy obsahují hodně vody. A když dojde k jejich zatřesení, voda pronikne mezi části sedimentu a on zkapalní na několik málo vteřin, a dojde potom k přeskupení sedimentu. Ten materiál tedy najde nějakou novou rovnováhu a může dojít k tomu, že se ty budovy velmi nakloní nebo se dokonce, řekněme, trochu potopí do toho materiálu. To je jeden z následných efektů po zemětřesení a samozřejmě může způsobit velké škody.

Americká geologická služba USGS považuje za velmi pravděpodobné, že zemětřesení, které dnes zasáhlo Myanmar a Thajsko, si vyžádá přes tisíc životů; se 34procentní pravděpodobností jich může být více než deset tisíc. Jak se takové odhady sestavují a jak moc se jim dá důvěřovat, co se přesnosti týče?

Odhady se vždy vypočítávají na základě několika faktorů. Mezi ty nejdůležitější patří: kolik v té zasažené oblasti - v různých, ať už instrumentálně nebo nějak jinak odvozených intenzitách daného zemětřesení - žije lidí, v jakých budovách žijí, jaká je celková kvalita infrastruktury.

Podle toho se potom počítá, jaká je pravděpodobnost toho, že určité typy budov zkolabovaly v průběhu zemětřesení. A na základě odhadů se určí, kolik lidí mohlo zemětřesení postihnout.

Abych řekl pravdu, nejsem si úplně jistý, jak velká je přesnost těchto odhadů. Jsou to samozřejmě nejlepší algoritmy, jaké můžou být. Nevím, kolikrát se jim to přesně vyplní, ale v zásadě bych tomu věřil. Je to sestavené na základě nejlepších dat a odhadů, které máme.