Mír ne, jen peníze. Palestinci nečekali mnoho, Biden nulová očekávání naplnil

Řešení izraelsko-palestinského konfliktu už pro administrativu amerického prezidenta Joea Bidena není prioritou. Alespoň to tak vypadá po jeho návštěvě palestinských území, která působí spíš jako povinná zastávka mezi Izraelem a Saúdskou Arábií, hlavními cíli Bidenovy cesty.

„Jeho návštěva Betléma byla jen formalitou, ničím víc. V Betlémě strávil 45 minut oproti 45 hodinám v Izraeli,“ okomentoval časový rozvrh Bidenovy cesty vedoucí kanceláře Al-Džazíry v Ramalláhu Valíd Umarí.

Ještě před Betlémem se Biden vydal do východního Jeruzaléma, kde zavítal do nemocnice Augusta Victoria. Před její budovou čekalo na prezidenta několik desítek demonstrantů, kteří žádali vyšetření zabití palestinské novinářky Širín abú Aklahové. K americké hlavě státu je ale policisté nepustili.

V nemocnici Biden slíbil dar ve výši 100 milionů dolarů pro síť sdružující nemocnice v okupovaném východním Jeruzalémě. „Tyto nemocnice jsou páteří palestinského systému zdravotní péče,“ prohlásil Biden.

Později ještě slíbil dalších 200 milionů dolarů na provoz agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), jejíž financování zastavil jeho předchůdce Donald Trump. Dalších 15 milionů dolarů dostanou Palestinci vzhledem k výpadkům v zásobování obilí, kterým region trpí v důsledku ruské agrese na Ukrajině.

Biden také slíbil palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, že bude vyvíjet tlak na Izrael, aby usnadnil volný pohyb Palestinců mezi Západním břehem Jordánu a sousedním Jordánskem, a slíbil také rychlejší zavedení 4G sítě na okupovaných územích.

Zatímco v rétorice se Biden od Trumpa radikálně liší, v praktické politice vzhledem ke konfliktu už to tak nevypadá. Izraelské televizi sice na začátku návštěvy řekl, že jediným východiskem je dvoustátní řešení založené na výměnách území a historických hranicích z roku 1967, to ale bylo z jeho strany víceméně vše, co udělal.

Poněkud frázovitě vyzněla i jeho slova na tiskové konferenci o tom, že USA „nevzdávají“ své úsilí přivést Palestince a Izraelce k míru a že si Palestinci zaslouží svůj vlastní stát. Vzápětí ale Biden dodal, že k obnovení mírových rozhovorů není vhodná situace.

Palestinci očekávali, že by Biden mohl oznámit otevření amerického konzulátu ve východním Jeruzalémě nebo zrušit zákaz činnosti Organizace pro osvobození Palestiny v USA, toho se ale nedočkali.

Na předchozí tiskové konferenci naopak Biden řekl, že USA nic nemění na svém postoji k Jeruzalému, který Trumpova administrativa uznala za nedělitelné hlavní město Izraele. Otázky po tiskové konferenci povoleny nebyly.

„Natahuji ruku k izraelským vůdcům, abychom dosáhli míru. Cesta začíná ukončením okupace,“ řekl palestinský prezident Abbás a varoval, že je nyní možná „poslední šance“ na dvoustátní řešení.

„Palestinci vidí pozitivně, že prezident obnovil část financování a mluví s palestinskými vůdci, ale celkově je pocit z této cesty a posledního roku a půl zklamáním,“ řekl Chalíl Šikakí, ředitel Palestinského centra pro výzkum politiky. „Naděje, že bude velmi odlišný od Trumpa, se rozplynula. Teď ho vidí jen trochu odlišně,“ citoval Šikakího list The Washington Post.

Na tiskovou konferenci v Betlémě se mnozí palestinští novináři oblékli do triček s portrétem zabité novinářky Širín abú Aklahové. Jedno místo vpředu pak zůstalo symbolicky volné s portrétem novinářky a nápisem „Širín abú Aklahová - hlas Palestiny“.

K závěru, že ji pravděpodobně zabili izraelští vojáci, došlo vyšetřování OSN i samotné Spojené státy. USA ale už dříve uvedly, že nejsou důkazy o tom, že by šlo o zabití úmyslné.

Biden řekl, že USA budou trvat na transparentním vyšetřování a že novinářská práce abú Aklahové, která byla také občankou USA, byla důležitá pro demokracii. Novináři nicméně zaznamenali, že americký prezident nedokázal správně vyslovit její jméno.