Mír na Ukrajině slibuje další „nestranná“ země. Sama riskuje, říká expertka

Do „závodu“ o to, komu se podaří dojednat mír na Ukrajině, vstoupil další hráč – Jihoafrická republika (JAR) s podporou několika dalších afrických zemí. V úterý to oznámil prezident JAR Cyril Ramaphosa.

Jak ruský prezident Vladimir Putin, tak jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zeleneskyj totiž podle něj svolili k setkání s africkými lídry, aby prodiskutovali možný mírový plán, uvádí americký deník The New York Times.

„(Separátní) diskuze s oběma lídry ukázaly, že jsou připraveni přijmout africké představitele a diskutovat o tom, jak tento konflikt ukončit,“ řekl Ramaphosa na tiskové konferenci. Jeho kroky podpořili také lídři Senegalu, Ugandy, Egypta, Konžské republiky a Zambie. Ti všichni by se, „co nejdříve to půjde“, měli vypravit do Kyjeva.

O plánované cestě, byť zatím bez jakýchkoliv podrobností, informoval Ramaphosa Zelenského uplynulou sobotu, potvrdil mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nikiforov. Kyjev podle něj mírovou iniciativu vítá a je otevřený tomu své hosty vyslyšet, píše ukrajinský server Ukrainska Pravda.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu oznámil, že Moskva je připravená zvážit jakékoliv návrhy od „latinskoamerických a afrických přátel“, aby tuto krizi vyřešili. Podle státem kontrolované agentury RIA Novosti nicméně dodal, že zatím od afrických partnerů žádné návrhy „na papíře“ nedostal.

JAR se svou iniciativou zařadila vedle Brazílie a Číny mezi další velmoci globálního jihu, které věří, že právě jejich „nestranná“ pozice může v konfliktu na Ukrajině přispět k jeho konci. Zmocněnec čínské diplomacie pro Eurasii Li Chuej v těchto dnech obráží evropské metropole, aby prozkoumal terén. Už navštívil Kyjev a chystá se i do Varšavy, Berlína, Paříže a Moskvy.

Zda se chystané delegaci afrických lídrů podaří v otázce rusko-ukrajinského konfliktu uspět, je nicméně otázkou. JAR sice sama sebe vnímá jako nestranný stát, především z pohledu západních partnerů tomu tak není.

Kritika na adresu JAR ze strany Západu a USA rostla v posledních týdnech například kvůli tvrzení, že země dodává Rusku zbraně. Tématu jsme se věnovali v článku zde.

Nevoli západních spojenců také vzbudila reakce JAR na zatykač na Putina, který v březnu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC). Putin by se totiž letos v srpnu měl zúčastnit summitu hospodářského uskupení BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, JAR) právě v Jihoafrické republice. Ta ICC uznává, přesto se nevyjádřila jasně, jestli by Putina zatkla.

V neposlední řadě se na JAR snesla na začátku roku kritika poté, co oznámila, že uspořádá s Ruskem a Čínou společné námořní cvičení.

„Mezi Pretorií a Moskvou byl úzký vztah historicky. Dodnes je tam propojení skrze obchodní a investiční spolupráci a nedokážu si představit, že by Kyjev s Pretorií, byť ta cesta proběhnout může, určitým způsobem diplomaticky jednali. Jen v loňském roce obchod mezi Ruskem a JAR vzrostl zhruba o pětinu oproti předešlému. JAR se tak snaží Rusku vykrýt problémy spojené s ekonomickými sankcemi“ vysvětluje pro Seznam Zprávy docentka Tereza Němečková z Centra pro studium Afriky při Metropolitní univerzitě Praha.

JAR nicméně udržuje pevné vztahy i se západními partnery, včetně Evropské unie a USA. V tom je právě podle docentky Němečkové problém. „Země jako JAR si chtějí udržet dobré vztahy jak se Západem, tak i se zeměmi jako je Rusko nebo Čína. Je to pro ně klíčové. Jenže udržet si takovou pozici je stále složitější“, dodává Němečková. Nutnost se vymezit vůči některým státům nebyla před začátkem konfliktu na Ukrajině taková, jako je dnes.

„Jihoafrická republika tak hledá rovnováhu mezi východními a západními mocnostmi. Například pro Evropu je Jihoafrická republika největším obchodním partnerem v Africe. Disponuje obrovským množstvím tzv. kritických minerálů a spoustou surovin nutných pro evropskou zelenou transformaci. My (Evropané) si nemůžeme dovolit takového partnera ztratit. JAR je ale také klíčová pro Čínu, a to úplně z jiného důvodu. (Čína) ovládá výrobu technologií a suroviny, které k tomu potřebuje, má právě JAR,“ vysvětluje.

S ohledem na pozici, kterou aktuálně JAR zastává, a také s ohledem na blížící se summit zemí BRICS, který právě Pretorie bude hostit, je tak podle Němečkové logické, že se snaží dalším krokem„nejen využít neutrální postavení", ale dojednáním míru na Ukrajině také „vylepšit vlastní pozici v rámci měnící se světové geopolitiky“.

Strategický krok, který by mohl v případě úspěchu posílit globální pozici JAR, nicméně může skončit i fiaskem. „Pro JAR je to samozřejmě risk. Pokud se to nepodaří, bude ostatními mocnostmi vnímána jako země bez potřebných diplomatických schopností. A já se obávám, že její vyjednávací síla ve skutečnosti tak zásadní nebude.“

Děje se tak zároveň ve chvíli, kdy se země sama potýká s velkými ekonomickými problémy, prožívá nestabilitu i na domácí scéně a není natolik hospodářsky silná jako například Čína, vysvětluje dále docentka Němečková.

Přispět k mírovým dohodám podle české expertky nedokážou ani ostatní lídři afrických zemí, kteří budou součástí delegace. Kromě Egypta se totiž žádná z nich neřadí mezi zásadní hráče na africkém kontinentu, natož pak ve světě –⁠ ať už politicky nebo ekonomicky.

„Pokud bychom se to snažili rozklíčovat, tak za jejich rozhodnutím se zapojit může stát konkrétní politická strana, prezident, který může mít například na Rusko dobré vazby –⁠ třeba v zemi studoval –⁠ nebo je v tom jiná osobní ambice…Každopádně že africké země touží po míru na Ukrajině, je pochopitelné, protože jim ten konflikt přináší řadu ekonomických problémů,“ doplňuje.

Co tedy bude výsledkem setkání afrických lídrů se zástupci Ukrajiny a Ruska a zda se africkými lídrům podaří je usadit ke společnému stolu, se tedy dá zatím jen těžko odhadovat.