Článek
/Od našeho zvláštního zpravodaje v Jižní Koreji/
Od návštěvy demilitarizovaného pásma mezi KLDR a Jižní Koreou se většinou očekává spíš pochmurná podívaná. Lidé tam cestují za historickými i aktuálními odkazy na nepropustné rozdělení národa či pro spatření alespoň malého kousku čehokoliv, co člověku žijícímu v demokratickém světě, může přiblížit tak cizí místo, jakým je totalitní a superizolovaná Severní Korea.
Místo má ale i druhou tvář.
V úzkém pásu táhnoucím se podél asi 200 kilometrů dlouhé hranice za ostnatými dráty a minovými poli přežívá i unikátní kus přírody. Díky sedmdesátiletému období s minimální lidskou aktivitou v oblasti tam podle nedávno publikovaných statistik žije přes 6100 druhů živočichů včetně mnoha ohrožených.
Z celkových 267 ohrožených druhů vyskytujících se napříč celým státem jich 38 % žije právě i v tomto několik kilometrů širokém pásu na hranicích.
Do blízkosti zvířat a rostlin se spíš než návštěvou historických a vojenských objektů můžete dostat při túře některými z nedávno otevřených stezek vedoucích podél hranic pásma. Letos se příroda v takzvaném DMZ, jak oblast často označují Jihokorejci, dostala do centra pozornosti celého světa díky projektu Googlu k 70. výročí příměří, v jehož rámci si celý svět mohl prohlédnout unikátní fotky tamní flóry a fauny a který nabídl i virtuální procházky po několika stezkách.
Už roky tento takzvaný „ráj pro divoký život“ uprostřed jednoho z nejmilitarizovanějších míst světa zkoumá Kim Seung-ho, ředitel tamního ekologického výzkumného institutu, který Seznam Zprávám přiblížil trochu jiný pohled než nabízejí články ve světových médiích.
Připustil sice, že tvrdá izolace skutečně pomáhá některým ohroženým druhům a možná i významně přispívá k jejich přežití v globálním měřítku, zároveň se ale ohradil proti tomu, že by v DMZ bylo pásem panenské přírody, kde rostliny i zvířata žijí ve zcela přirozeném prostředí bez lidského zásahu.
„Ano, o DMZ se často říká, že je to ráj pro divoký život, ale zapomíná se na to, že to místo je nejen odříznuté, ale i dost malé,“ řekl ekolog s tím, že to sice může být dobré pro řadu druhů zvířat včetně menších a středně velkých savců, ale zároveň špatné pro ty největší.
Typickým příkladem zvířete, které by v oblasti mohlo žít, kdyby byla jen chráněná, ale neobepínal by ji plot, jsou podle něj tygři, kteří potřebují mnohem víc prostoru než asi čtyři kilometry široký pás území.
Největší šelmou, která na území DMZ žije, je v Koreji velmi vzácný medvěd ušatý, zvaný též himálajský, jehož výskyt v oblasti byl donedávna nejistý. Vědci sice od vojáků dostávali hlášení, že medvěd byl v pásmu spatřen, ale prvním přímým důkazem se stala fotka z fotopasti zveřejněná až v roce 2019.
„Hodně vědců bylo překvapených. Dosud se nepodařilo vypátrat, odkud se medvědi ušatí do DMZ dostali a ani jak tam žijí, ale už samotný doklad jejich existence v pásmu byl velmi povzbudivý,“ řekl k tomu Kim Seung-ho.
Reportér Seznam Zpráv v Jižní Koreji
Přečtěte si další články, které náš zvláštní zpravodaj napsal z cesty do Jižní Koreje.
Turisté podle něj mají na veřejně dostupných stezkách největší šanci zahlédnout například srnčíka čínského, který Evropana překvapí svými dlouhými špičáky. Pokud mají návštěvníci štěstí, mohou podle ekologa vidět třeba i divoké prase a ve vyšších oblastech gorala východního. Pro pozorování většiny divokých zvířat je nicméně podle něj potřeba hodně času a znalostí.
Na území DMZ dále žijí například jeřábi mandžuští a bělošíjí, orli skalní, divoké kočky a celá řada ohrožených druhů obojživelníků, hmyzu a flóry. „V DMZ žije a dál předává své geny mnoho ohrožených druhů. Nebýt demilitarizovaného pásma, některé z nich by mohly z naší planety mizet ještě rychleji, než je tomu teď,“ vyzdvihl význam unikátního ekosystému jihokorejský vědec.
Snímky tamních zvířat a rostlin si můžete prohlédnout ve fotogalerii uprostřed článku.
Redaktor Seznam Zpráv navštívil demilitarizované pásmo v rámci programu Světové novinářské konference pořádané korejskou asociací novinářů.
