Prohrává Rusko na moři? Sestavili jsme přehled všech zasažených lodí

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajina se už dva roky brání ruské agresi. Za její možná největší loňský vojenský úspěch jsou považovány opakované zásahy ruských plavidel v Černém moři.

Zprávy o zasažených nebo rovnou potopených lodích se v posledních měsících objevují pravidelně. Poslední „zářez“ si Ukrajina připsala 14. února, kdy šla po útoku námořních dronů ke dnu výsadková loď Cezar Kunikov.

Jak cenná jsou plavidla, která dosud Kyjev zničil? Kolik jich má Moskva ještě v záloze a kolik z již zasažených už zřejmě nepůjde opravit?

Seznam Zprávy přinášejí přehled veškerých ztrát ruské Černomořské flotily od vpádu na Ukrajinu. Pro přehlednost jsme vynechali hlídkové čluny a další menší plavidla.

Jak grafiky číst? Lodě jsme rozdělili do základních kategorií podle primárního typu a následně i podle konkrétní třídy – pro přehlednost v označení NATO.

Siluety částečně vycházejí z přehledu ruské Černomořské flotily od amerického Úřadu námořního zpravodajství (ONI), částečně jsou ilustrační. Uvedená velikost ale odpovídá skutečnosti.

První grafika ukazuje Černomořskou flotilu na začátku invaze.

Co se velikosti flotily týče, čerpali jsme z veřejně dostupných informací o ruském námořnictvu doplněných zjištěními nezávislých dobrovolníků, kteří stav flotily kontrolují ze satelitních snímků (konkrétně ze seznamu účtu Torger na sociální síti X a satelitních snímků zveřejněných účtem MT Anderson). V některých kategoriích se nicméně počty plavidel u různých zdrojů rozcházejí.

Druhá grafika zobrazuje stav Černomořské flotily po dvou letech války. Ruské námořnictvo většinou incidenty nekomentuje, případně jejich následky bagatelizuje. Vycházeli jsme tak z veřejných zdrojů.

Pro případy, kdy se objevily informace o útoku, ale následně nebylo vyjasněno, zda došlo k zásahu či poškození, jsme udělali zvláštní značení. U zbytku případů jsme stupeň poškození vyhodnocovali podle dostupných obrazových materiálů a dalších zpráv.

Bez zajímavosti není ani procentuální podíl škod na Černomořské flotile co do maximálního výtlaku. Z něj – aniž by byla zahrnuta nepotvrzená poškození – vyplývá, že poškozena či zničena byla čtvrtina výtlaku.

Propočet Seznam Zpráv je v souladu s ukrajinskými a západními odhady. Například tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov řekl, že k prosinci 2023 bylo zničeno asi 20 procent ruské flotily. Britské ministerstvo obrany v prosinci mluvilo rovněž o 20 procentech. V půlce února Ukrajina oznámila zničení třetiny flotily.

Připomeňme, že Kreml nemůže zničené a poškozené lodě jednoduše nahradit z jiných flotil, protože už od jara 2022 Turecko nepouští válečné lodě skrze Bosporskou úžinu.

Největší ztráty Rusko utrpělo v kategorii výsadkových lodí – přišlo o čtyři kusy třídy Projekt 775 (v sovětském kódu Ropucha) a o jeden třídy Projekt 1171.

Když jsme přepočítávali, kolik z Černomořské flotily bylo zničeno nebo poškozeno (podle maximálního výtlaku), právě tyto lodě činily největší podíl škod.

Velikost samozřejmě není jediným měřítkem bolestivosti ztráty. Proto v krátkosti shrňme, co byly tyto lodě zač a k čemu je Rusko v Černém moři potřebovalo.

Výsadková loď, jak už její název napovídá, se při bojovém nasazení dá použít při vylodění, přičemž hlavní předností je schopnost přepravit značné množství zásob, vojáků či obrněné techniky. Převozní kapacita se Rusku hodí, i když k žádnému vylodění nedošlo a s nejvyšší pravděpodobností ho Moskva ani neplánuje.

Překážkou není ani to, že jde většinou o lodě starší než půlstoletí. Ruská armáda je využívá především k zásobování. A jelikož bylo potopeno nebo poškozeno už nejméně pět z 15 výsadkových lodí, je pravděpodobné, že se zásobování po moři významně zpomalilo.

Otázkou také je, co lodě zrovna převážely. Například zdemolovaný Novočerkassk, na nějž Ukrajina zaútočila loni v prosinci raketami, měl mít podle velitele ukrajinských vzdušných sil Mykoly Oleščuka na palubě íránské drony Šáhid.

Tento měsíc potopený Cezar Kunikov měl být pro změnu napěchovaný dělostřeleckou municí a balistickými raketami ze Severní Koreje.

Zprávy sice nejsou potvrzené, ale přinejmenším připomínají, že v kategorii výsadkových lodí mohl být cenným cílem i náklad, který potenciálně zvýšil bolestivost ztráty.

Druhou nejvýraznější položku (opět z hlediska velikosti a výtlaku) tvoří na seznamu ruských ztrát křižník Moskva (Projekt 1164) – bývalé vlajkové plavidlo a zároveň největší ruská loď celé Černomořské flotily.

Ztráta tohoto kolosu v dubnu 2022 překvapila celý svět, zahanbila ruské námořnictvo a oslabila Černomořskou flotilu. Křižník měl kromě jiného sloužit jako mobilní systém protivzdušné obrany, který teď flotile chybí a komplikuje jí obranu proti raketám.

Moskva byla paradoxně zničena dvojicí protilodních střel Neptun. Pomohly tomu pravděpodobně meteorologické podmínky – překvapivě prodloužily dosah ukrajinských radarů, které standardně neměly na křižník „dohlédnout“.

Kromě zásobování zasahuje ruská Černomořská flotila do války napřímo ještě jednou činností: odpalováním raket na ukrajinské pozemní cíle.

V této disciplíně Ukrajina Rusko oslabila zejména zničením raketové korvety Askold a ponorky Rostov na Donu, které obě mohou nosit a odpalovat hojně využívané střely Kalibr.

Askold byla zasažena loni 4. listopadu pravděpodobně raketou Storm Shadow (či případně její francouzskou variantou SCALP). Plavidlo spadá do třídy Projekt 22800 (Karakurt), což je moderní typ ruských raketových korvet. Podle dostupných informací loď v době zásahu procházela finálními testy před plným nasazením do služby.

Rostov na Donu, ponorka třídy Kilo, je ještě cennější. Její exportní cena se pohybuje ve stamilionech dolarů (když je kupovala Čína, za šest kusů měla vyplatit 1,8 až 2 miliardy dolarů, pozn. red.), zatímco u korvet třídy Karakurt se odhadují nižší desítky milionů dolarů (31 milionů v roce 2017).

Na rozdíl od křižníků a výsadkových lodí ale Rusko v kategorii raketových korvet a ponorek disponuje poměrně značným množstvím náhradních sil.

Nejenže je po dvou letech Černomořská flotila o třetinu menší, ale Rusové musejí být navíc mnohem obezřetnější.

Ačkoliv proti nim v oblasti prakticky nestojí žádné nepřátelské námořnictvo, ani zdaleka si v Černém moři nemohou dělat, co by chtěli. To limituje využití flotily, o čemž se mluví přinejmenším od loňského léta, kdy se ukrajinské útoky staly častějšími a začal fungovat obilný koridor.

Navíc už neplatí, že stačí plout mimo dostřel raket. Novým faktorem se staly námořní drony. Ty Kyjev poprvé použil loni v květnu a od té doby s nimi zaútočil mnohokrát. Právě při posledním útoku na loď Cezar Kunikov se ukázalo, že drony mohou velké vojenské plavidlo nejen vážně poškodit, ale i potopit.