Článek
Ministři zahraničí zemí G7 se v pátek dohodli na společném prohlášení. V něm podpořili územní celistvost Ukrajiny a varovali Rusko, že v případě nepřijetí příměří zareagují dalšími sankcemi. Napsala to britská agentura Reuters.
Zasedání podle Reuters reaguje na napětí mezi spojenci USA a prezidentem Donaldem Trumpem, způsobené jeho celní politikou a bezpečnostními opatřeními týkajícími se konfliktu na Ukrajině. Na jednání se sešli ministři skupiny sedmi zemí z Velké Británie, Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska a Spojených států spolu s Evropskou unií.
Před prvním zasedáním skupiny G7 v době kanadského předsednictví v tomto roce však bylo obtížné vypracovat dohodnuté závěrečné prohlášení, neboť se vedly spory o formulaci týkající se Ukrajiny či Blízkého východu. Zároveň si Washington přál tvrdší stanovisko vůči Číně.
V konečném návrhu ministři „znovu potvrdili svou neochvějnou podporu Ukrajině při obraně její územní celistvosti a práva na existenci, jakož i její svobody, svrchovanosti a nezávislosti“. Dále pohrozili Moskvě, aby následovala Kyjev a souhlasila s příměřím, jinak bude čelit dalším sankcím včetně zastropování cen ropy.
Podle závěrečného prohlášení G7 jakékoli příměří musí být dodržováno. Ministři také zdůraznili potřebu pevných a důvěryhodných bezpečnostních opatření, která zajistí, že Ukrajina bude schopna odstrašení a bránit se jakýmkoli obnoveným aktům agrese.
Washington se snažil prosadit „červené linie“ v částech týkajících se Ukrajiny, aby nepoškodil rozhovory s Ruskem. Postavil se proti samostatnému prohlášení o omezení ruské tzv. stínové flotily, což je nejasně identifikovatelná lodní síť, která uniká sankcím. Dále požadoval například důraznější formulaci vůči čínské politice.
Zástupci také vedli spory o formulaci týkající se Gazy a Blízkého východu, zejména o koncepci dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, čemuž se USA bránily. Konečný návrh se o dvoustátním řešení nezmiňuje a vypouští formulaci, která v dřívějších návrzích textu zdůrazňovala jeho důležitost.
