„Mimořádně napjatá“ atmosféra. Poláci řeší, co padlo na jednání se Zelenským

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Polsko se na začátku ruské invaze před více než dvěma a půl lety zařadilo mezi nejvěrnější spojence napadené Ukrajiny. Během loňského roku se ale vzájemné vztahy začaly zhoršovat.

Dalšímu ochlazování by mohla nasvědčovat páteční schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s polským ministrem zahraničí Radosławem Sikorskim a jeho litevským kolegou Gabrieliusem Landsbergisem.

„Podle svědectví účastníků rozhovoru byla atmosféra mezi Zelenským a Sikorskim mimořádně napjatá, dalo by se dokonce hovořit o roztržce,“ napsal s odkazem na své zdroje novinář polského serveru Onet a bývalý diplomat Witold Jurasz.

Politici se měli střetnout hned na několika tématech. Podle zdrojů polského listu to byl zejména Zelenskyj, kdo debatám vtiskl nepříliš přívětivý tón, a polská strana byla zaskočena stylem, jímž se Sikorskim jednal.

Zástupci Ukrajiny, s nimiž se Onet po schůzce spojil, naopak z napjaté atmosféry viní polského ministra, jenž nechtěl přistoupit na jejich požadavky.

Prezident po setkání skrze oficiální kanály vzkázal, že je Polsku a Litvě vděčný za „neochvějnou podporu“. Poděkoval také za to, že Ukrajinu podporují na její cestě do Evropské unie a NATO.

Právě vyjednávání mezi Ukrajinou a EU byla při schůzce věnována speciální pozornost, uvedl Zelenskyj s tím, že strany projednávaly důležitost nadcházejícího polského předsednictví v Radě EU na cestě Ukrajiny do Unie.

Podle zdrojů Onetu ovšem Zelenskyj během schůzky Sikorskému vyčetl, že jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie dostatečně nepodporuje. Polský ministr zahraničí namítal, že časový rámec, který si ukrajinská vláda pro vstup vytyčila, je nerealistický.

Sikorski v srpnu uvedl, že Ukrajina by se mohla stát členem EU na konci této dekády či na začátku té následující. Vše podle něj záleží na tom, jak se bude vyvíjet probíhající ruská agrese i tempo zásadních občanských reforem.

Na přetřes přišla také vojenská pomoc. Ukrajinský prezident měl kritizovat nedostatečné dodávky a stěžovat si, že Polsko nesestřeluje rakety a drony nad Ukrajinou dřív, než se dostanou nad polské území.

Sikorski oponoval, že bez svolení Severoatlantické aliance takové kroky podniknout nemohou. Na otázku týkající se vojenských dodávek prý odvětil, že Varšava je připravena předat Kyjevu své zbývající stíhačky MiG-29, jakmile jí NATO poskytne modernější letouny.

Během páteční schůzky přišla řeč také na volyňský masakr z roku 1943, při kterém byly zabity desítky tisíc Poláků. Téma, jež se v posledních letech v Polsku dostalo opakovaně do popředí veřejných debat.

Sikorski ukrajinskou vládu vyzval, aby se s touto otázkou vypořádala. „Jedná se o nepolitickou záležitost, o které nelze vyjednávat,“ nechal se podle serveru The Kyiv Independent slyšet na tiskové konferenci se svým novým protějškem Andrijem Sybihou, který nedávno vystřídal Dmytra Kulebu.

Šéf ukrajinské diplomacie snahu Varšavy depolitizovat řešení „komplexních otázek minulosti“ přivítal. „Věřím, že máme dostatek politické vůle a diplomatického talentu k vyřešení jakýchkoliv obtíží nebo komplexních vztahových problémů v duchu strategického partnerství a bratrských vztahů,“ prohlásil Sybiha, který v minulosti působil mimo jiné na ambasádě v Polsku.

Prezident Zelenskyj měl nicméně na schůzce se Sikorskim polskou delegaci obvinit z toho, že se k tématu vrací kvůli zájmům na domácí politické scéně, a Varšavě vzkázal, aby se jím přestala zabývat.

Na vztazích mezi Kyjevem a Varšavou by se mohl podepsat i incident, ke kterému došlo v úterý v Krakově. Na tamním letišti byla krátce zadržen ukrajinský boxerský šampion Oleksandr Usyk.

Do případu se osobně vložil i prezident. „Tento přístup k našemu občanovi a šampionovi mě zklamal,“ napsal na sociálních sítích s tím, že Usykovi osobně volal a prověřením celé věci pověřil ministra zahraničí Sybihu a ministra vnitra Ihora Klymenka.

V další otázce, která je v současné době pro Ukrajinu klíčová, se ovšem Polsko postavilo na stranu Kyjeva. Sikorski po čtvrtečním jednání se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem vzkázal, že Polsko chce, aby mohla Ukrajina využívat střely dlouhého doletu proti cílům na ruském území.

Spojené státy a Velká Británie minulý týden daly najevo, že zvažují zrušení restrikcí na použití Západem dodaných zbraní. Rozhodnutí, ke kterému se upínají naděje Kyjeva, ale dosud nepadlo (psali jsme zde).