Článek
Americké vládě znovu hrozí, že bude fungovat pouze v omezeném režimu, tzv. shutdownu. Ten obnáší například uzavření části federálních úřadů a s tím i dočasné propuštění jejich zaměstnanců.
Republikáni a demokraté už týdny hledají podobu rozpočtu na další fiskální rok, který začíná 1. října. Politici tak mají už jen příští týden na to, aby automaticky spouštěný proces zvrátili. Zatím to ale nevypadá příliš reálně. Jednání totiž bojkotují radikální republikáni z řad blízkých spojenců exprezidenta Donalda Trumpa.
„Už to dělají zase. Porušují své závazky, vyhrožují škrty a shutdownem vlády,“ kritizoval republikány prezident Joe Biden podle agentury AP.
Přinášíme přehled nejdůležitějších otázek a odpovědí spojených s hrozícím shutdownem.
Co v praxi znamená shutdown?
Pokud se američtí zákonodárci do půlnoci 30. září nedohodnou na rozpočtu na další fiskální rok, významná část federálních úřadů bude od dalšího dne paralyzovaná. V praxi to Američané pocítí až o den později, protože 1. říjen připadá na neděli.
Mohlo by vás zajímat
Donald Trump v souboji o republikánskou nominaci jasně vede, jeho soupeři by ale mohli svést boj o to, koho si vybere za viceprezidenta. Po první debatě kandidátů mají někteří jasno – Vivka Ramaswamyho. Je to ale reálné?
Státní služby a instituce, které mají strategicky důležitou roli, zůstanou po čas shutdownu v provozu. Jde například o bezpečnostní složky, řízení letového provozu nebo poštovní služby, píše americká stanice CNN.
„Postradatelní“ státní zaměstnanci odejdou po dobu shutdownu na neplacenou dovolenou. Může jít o statisíce lidí, při shutdownu na přelomu let 2018 a 2019 se to týkalo 800 tisíc zaměstnanců, píše agentura Reuters. Zavřená mohou být například pasová oddělení nebo národní parky.
Kdo je postradatelný a kdo ne, určují krizové plány jednotlivých ministerstev a vládních agentur. Ty se můžou při jednotlivých shutdownech lišit, a tak není zcela jasné, koho přesně by se opatření týkalo. Úřady už se na to připravují.
Pracovníci, jejichž pozice je označená jako strategická, budou po celou dobu chodit do práce, ale také nebudou dostávat plat. Federální vláda má celkem dva miliony vojenských a dva miliony civilních zaměstnanců rozmístěných po celých Spojených státech.
Peníze dostanou až po ukončení shutdownu - ti, co pracovali, i ti, co nepracovali. To neplatilo vždy. V minulosti vláda negarantovala náhradu škody zaměstnancům poslaným na neplacenou dovolenou. To se změnilo v roce 2019, kdy Kongres přijal zákon, jenž jim nárok na ušlou mzdu zajistil.
Naopak vyplácení sociálních dávek, zdravotního pojištění nebo rent pro veterány shutdown neomezí.
Co to znamená pro ekonomiku?
Pokud by shutdown trval jen několik dní, dopady by byly minimální. Čím déle bude trvat, tím víc bude americké hospodářství trpět. Po dvou týdnech začnou v ekonomice chybět platy státních zaměstnanců a ti budou muset sáhnout do úspor, pokud je mají.
Investiční skupina Goldman Sachs odhadla, že každý týden shutdownu snižuje růst amerického HDP o 0,15 procenta. Tato ztráta se ale vrátí po vyřešení problému.
Podle odhadu Rozpočtového úřadu Kongresu, nestranického analytického útvaru, připravil zmíněný shutdown na přelomu let 2018 a 2019 americkou ekonomiku o tři miliardy dolarů (podle současného kurzu 70 miliard korun). To odpovídá 0,02 procenta HDP.
Podle agentury Reuters jsou dopady shutdownu na ekonomiku obecně menší než v případě, že by se američtí zákonodárci neshodli na zvýšení dluhového stropu. To hrozilo na jaře letošního roku a Kongres krizi odvrátil na poslední chvíli. Pokud by se to tehdy nestalo, Spojené státy by přestaly splácet své dluhy, což by destabilizovalo finanční trhy a zemi nejspíš uvrhlo do recese.
Proč shutdown hrozí?
Hlavní příčinou, proč situace došla až do této fáze, je nejednotný Kongres - Senát ovládají demokraté, Sněmovnu reprezentantů republikáni. To by nebylo tak zvláštní. Americký politický systém je na jejich soupeření založený. Tentokrát jde však také o rozkol uvnitř republikánů v dolní komoře.
Radikální křídlo strany žádá ve financování federálních služeb a programů razantní škrty. Chce ušetřit 120 miliard dolarů proti tomu, na čem se vedení strany už dohodlo s prezidentem Bidenem. Jejich návrhy sněmovní demokraté i část republikánů označili za příliš extrémní.
Shoda není ani na další vojenské podpoře Ukrajiny. Radikální republikáni žádají, aby se omezila, či úplně skončila. Naopak senátoři napříč oběma stranami se shodují, že je potřeba v pomoci napadené zemi pokračovat.
Trump v Bílém domě?
Srovnávat americko-ruské vztahy během Bidenova a Trumpova období je obtížné už jen kvůli jiným okolnostem, které je provázejí. Přesto se zdá, že by se Putinovi mohlo vyplatit, pokud Bílý dům převezme obžalovaný exprezident.
Názorovou odlišnost sněmovních republikánů dokazuje také dvakrát neúspěšné hlasování o financování armády, které bývá vždy jedno z těch nejrychlejších. Tentokrát to ale neplatilo.
Nespokojenost s chováním části spolustraníků dal najevo i republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy. Odmítá jejich postoj „o ničem nedebatovat“. „Chtějí celý Kongres obrátit vzhůru nohama. Tak to ale nefunguje,“ citoval ho The Guardian.
Radikální křídlo reprezentované například floridským poslancem Mattem Gaetzem ale podkopává McCarthyho pozici dlouhodobě. Komplikovalo už jeho zvolení do čela komory, vadilo mu, že McCarthy se v květnu dohodl s demokraty na zvýšení dluhového stropu, a nedávno ho v podstatě dotlačili i k oficiálnímu vyšetřování Joea Bidena před eventuálním spuštěním procesu impeachmentu (více zde).
Radikály v obstrukcích podporuje i Donald Trump, který se znovu uchází o post prezidenta. „Republikáni v Kongresu mohou a musí zbavit peněz všechny části vlády křiváka Joea Bidena,“ napsal na sociálních sítích a vyzval je k obraně země.
Může se stát, že ho ještě američtí politici odvrátí?
Šance stále existuje. Největší nadějí na zvrat je dohoda o nastolení rozpočtového provizoria. Jde o opatření, které umožní vládě financovat federální služby a programy na základě poslední přijaté legislativy. Politikům dá více času jednat o přijetí řádné legislativy pro nový fiskální rok.
Tato možnost se však opět nelíbí radikální frakci Republikánské strany. Ta tlačí na McCarthyho, aby se vyhnul provizoriu a jednal o přijetí 12 zákonů, jež jsou potřebné pro zákonné financování federální vlády.
Historicky však projednávání těchto zákonů vyžaduje týdny jednání a debat na půdě Kongresu, poznamenává agentura AP. Znamenalo by to tedy pravděpodobně stoprocentní shutdown s nejistým koncem.
USA jako země gerontokracie
Debata o vysokém věku amerických politiků je neustále se vracejícím tématem. Změna obsazení nejvyšších politických příček se za oceánem sice blíží pomalu, dopady by ale mohla mít razantní.
Sněmovní vedení Republikánské strany připravuje na úterní zasedání hlasování o čtyřech z 12 zákonů - půjde o financování armády, ministerstva pro vnitřní bezpečnost, ministerstva zahraničí a zemědělství.
I kdyby se ale sněmovní republikáni dohodli mezi sebou, na řešení se musí shodnout obě komory. Radikální křídlo ale nejenže nejeví ochotu dohodnout se s demokraty, kteří ovládají Senát. Zmíněný Matt Gaetz a další dokonce McCarthymu hrozí hlasováním o jeho odvolání, pokud se s prezidentovou stranou dohodne.
Demokraté zase nemají motivaci republikánským radikálům ustupovat. Jak podotýká americký politolog Merrill Matthews v názorovém článku pro server The Hill, Bidenova strana už začala problém svádět na republikány a nejspíš se jí tuto interpretaci podaří prosadit. Média budou totiž neustále přinášet příběhy „trpících“ lidí bez peněz.
„Jakmile se narativ ‚viňte republikány‘ prosadí, poroste tlak na volené zástupce republikánů, aby omezili ztráty a souhlasili s jakoukoli dohodou, kterou dokážou dojednat,“ domnívá se Matthews. Před posílením demokratů varoval před týdnem i McCarthy.
Kdy naposled se něco takového stalo?
Scénář s uzavíráním úřadů nastal naposledy na konci už zmíněného roku 2018, tedy za vlády Donalda Trumpa. Výjimečný stav trval celkem 35 dní a šlo tak o nejdelší shutdown v historii Spojených států, který překonal i ten z éry Billa Clintona.
Jednání tenkrát ztroskotala na Trumpově nevoli upustit od federálního financování stavby zdi na americko-mexické hranici, což byl jeden z jeho předvolebních slibů.
Nejvíce shutdownů za své vlády podle CNN zažil Ronald Reagan. Mezi lety 1981 až 1987 se musel vypořádat s osmi. Nikdy však netrvaly déle než tři dny. Po něm následuje Jimmy Carter, za jehož prezidentství jich proběhlo pět. Za poslední desetiletí se této situaci zcela vyhnul jen George Bush mladší.
Až do 80. let neschválení rozpočtu neznamenalo nutně pozastavení fungování amerických úřadů. Carterův ministr spravedlnosti Benjamin Civiletti ale v sérii právních posudků upozornil, že vláda v době shutdownu nemůže normálně fungovat, připomíná stanice PBS. Od té doby se uplatňuje rozlišování na postradatelné a nezbytné zaměstnance.
