Miliony dětí bez pitné vody. Následky extrémních záplav po roce nepominuly

Rok po katastrofálních záplavách, které zpustošily Pákistán a zanechaly za sebou tragické následky, zůstávají v této jihoasijské zemi nadále asi 4 miliony dětí bez přístupu k pitné vodě. Chybí jim i další základní potřeby. Největší překážkou nicméně zůstává nedostatek peněz, varoval Dětský fond OSN (UNICEF).

„Zranitelné děti žijící v oblastech postižených povodněmi prožily strašlivý rok. Přišly o své blízké, domovy a školy. S návratem monzunových dešťů se obávají další klimatické katastrofy. Snahy o obnovu pokračují, ale mnoho lidí se k pomoci nedostane a pákistánským dětem hrozí, že budou zapomenuty,“ uvedl v prohlášení Abdullah Fadil, zástupce UNICEF v Pákistánu.

V zasažených oblastech pořád potřebuje humanitární pomoc celkem 8 milionů lidí, upozornila agentura AP. Zemi navíc nadále sužují nezvykle silné monzunové deště, které podle UNICEF zhoršují již tak náročné podmínky pro komunity postižené povodněmi a vyžádaly si životy 87 dětí.

Loňské záplavy způsobené rekordními monzunovými dešti a táním ledovců v severních horských oblastech Pákistánu si loni vyžádaly životy téměř 1600 lidí, z nichž více než třetinu tvořily děti, a postihly dalších přibližně 33 milionů lidí, připomněla stanice CNN.

Katastrofa navíc zasáhla zemi v době, kdy se Pákistán již potýkal s vážnou hospodářskou krizí, což ještě více prohloubilo chudobu milionů lidí a způsobilo, že si mnozí nemohli dovolit základní věci, jako jsou potraviny, pohonné hmoty a léky.

Záplavy zasáhly třetinu území země, síla přívalové vody odplavila domy a desetitisíce lidí uvázly na cestách bez jídla a čisté vody k pití. Během povodní bylo poškozeno nebo zničeno přibližně 30 tisíc škol, 2 tisíce zdravotnických zařízení a tisíce vodovodních systémů klíčových pro běžné fungování.

„Katastrofa související s klimatem prohloubila již existující nerovnosti dětí a rodin v postižených okresech. Třetina dětí již před povodněmi nechodila do školy, podvýživa dosahovala mimořádné úrovně a přístup k nezávadné pitné vodě a hygienickým zařízením byl znepokojivě nízký,“  uvedl UNICEF.

Jakmile začala ustupovat povodňová voda, tisíce lidí – z nichž mnohé byly děti – zaznamenaly množství nemocí souvisejících se závadnou vodou. Kvůli katastrofě ale bylo pro rodiče velmi obtížné nalézt pomoc, když se jejich děti nakazily průjmem, úplavicí, horečkou dengue a malárií.

Drtivá chudoba také přiměla mnoho lidí k útěku ze země. V některých oblastech i nadále přetrvává nedostatek potravin a jejich ceny navíc rostou. Například v dubnu, během islámského posvátného měsíce ramadánu, stály stovky lidí v ulicích fronty na jediný pytel mouky zdarma. Potyčky na místě nepřežilo 16 lidí.

UNICEF také začátkem tohoto měsíce varoval, že dopady klimatické krize a dalších extrémních klimatických jevů mají na děti žijící v jižní Asii zničující vliv.

Téměř půl miliardy nezletilých v regionu čelí extrémně vysokým teplotám, protože život ohrožující vlny veder způsobené klimatickou krizí jsou stále silnější a častější, uvedla organizace.

Analýza údajů z roku 2020 ukázala, že přibližně 460 milionů dětí v zemích včetně Afghánistánu, Indie a Pákistánu je vystaveno teplotám, kdy 83 nebo více dní v roce přesáhne 35 stupňů Celsia, což z jižní Asie činí nejvíce postižený region pro děti mladší 18 let.

„Na pákistánské děti nesmíme zapomínat. Povodně už odezněly, ale jejich problémy v tomto klimaticky nestabilním regionu zůstávají,“ poznamenal Fadil.