Článek
Rok po katastrofálních záplavách, které zpustošily Pákistán a zanechaly za sebou tragické následky, zůstávají v této jihoasijské zemi nadále asi 4 miliony dětí bez přístupu k pitné vodě. Chybí jim i další základní potřeby. Největší překážkou nicméně zůstává nedostatek peněz, varoval Dětský fond OSN (UNICEF).
„Zranitelné děti žijící v oblastech postižených povodněmi prožily strašlivý rok. Přišly o své blízké, domovy a školy. S návratem monzunových dešťů se obávají další klimatické katastrofy. Snahy o obnovu pokračují, ale mnoho lidí se k pomoci nedostane a pákistánským dětem hrozí, že budou zapomenuty,“ uvedl v prohlášení Abdullah Fadil, zástupce UNICEF v Pákistánu.
V zasažených oblastech pořád potřebuje humanitární pomoc celkem 8 milionů lidí, upozornila agentura AP. Zemi navíc nadále sužují nezvykle silné monzunové deště, které podle UNICEF zhoršují již tak náročné podmínky pro komunity postižené povodněmi a vyžádaly si životy 87 dětí.
Loňské záplavy způsobené rekordními monzunovými dešti a táním ledovců v severních horských oblastech Pákistánu si loni vyžádaly životy téměř 1600 lidí, z nichž více než třetinu tvořily děti, a postihly dalších přibližně 33 milionů lidí, připomněla stanice CNN.
Katastrofa navíc zasáhla zemi v době, kdy se Pákistán již potýkal s vážnou hospodářskou krizí, což ještě více prohloubilo chudobu milionů lidí a způsobilo, že si mnozí nemohli dovolit základní věci, jako jsou potraviny, pohonné hmoty a léky.
Pákistánské povodně v kontextu
Bezprecedentní klimatická katastrofa? Podle vědců ale takové označení není pro situaci, které loni čelil Pákistán, zcela podložené. Ovlivnila povodně změna klimatu? Připravili jsme souhrn odpovědí na nejpalčivější otázky.
Záplavy znemožnily některým dětem vzdělání
Záplavy zasáhly třetinu území země, síla přívalové vody odplavila domy a desetitisíce lidí uvázly na cestách bez jídla a čisté vody k pití. Během povodní bylo poškozeno nebo zničeno přibližně 30 tisíc škol, 2 tisíce zdravotnických zařízení a tisíce vodovodních systémů klíčových pro běžné fungování.
„Katastrofa související s klimatem prohloubila již existující nerovnosti dětí a rodin v postižených okresech. Třetina dětí již před povodněmi nechodila do školy, podvýživa dosahovala mimořádné úrovně a přístup k nezávadné pitné vodě a hygienickým zařízením byl znepokojivě nízký,“ uvedl UNICEF.
9 months pregnant.
— UNICEF (@UNICEF) August 25, 2023
Surrounded by floodwater.
No way to get out.
This is not a scene from a movie. It’s the distressing memory of 22-year-old Noor of the devastating floods that engulfed Pakistan last year.
See how UNICEF supported families like hers during and after the crisis. pic.twitter.com/io5nKIvtoN
Jakmile začala ustupovat povodňová voda, tisíce lidí – z nichž mnohé byly děti – zaznamenaly množství nemocí souvisejících se závadnou vodou. Kvůli katastrofě ale bylo pro rodiče velmi obtížné nalézt pomoc, když se jejich děti nakazily průjmem, úplavicí, horečkou dengue a malárií.
Drtivá chudoba také přiměla mnoho lidí k útěku ze země. V některých oblastech i nadále přetrvává nedostatek potravin a jejich ceny navíc rostou. Například v dubnu, během islámského posvátného měsíce ramadánu, stály stovky lidí v ulicích fronty na jediný pytel mouky zdarma. Potyčky na místě nepřežilo 16 lidí.
UNICEF také začátkem tohoto měsíce varoval, že dopady klimatické krize a dalších extrémních klimatických jevů mají na děti žijící v jižní Asii zničující vliv.
Téměř půl miliardy nezletilých v regionu čelí extrémně vysokým teplotám, protože život ohrožující vlny veder způsobené klimatickou krizí jsou stále silnější a častější, uvedla organizace.
Analýza údajů z roku 2020 ukázala, že přibližně 460 milionů dětí v zemích včetně Afghánistánu, Indie a Pákistánu je vystaveno teplotám, kdy 83 nebo více dní v roce přesáhne 35 stupňů Celsia, což z jižní Asie činí nejvíce postižený region pro děti mladší 18 let.
„Na pákistánské děti nesmíme zapomínat. Povodně už odezněly, ale jejich problémy v tomto klimaticky nestabilním regionu zůstávají,“ poznamenal Fadil.