Miliardy pro Ukrajinu: Zlomit Orbána pomohla důvěrná schůzka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštní zpravodajky v Bruselu/

Kapitulaci maďarského vůdce Viktora Orbána na summitu v Bruselu předcházela schůzka těžkých vah.

Ve čtvrtek ráno si ho vzaly stranou špičky EU společně s německým kancléřem Olafem Scholzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.

Na tomto jednání se doladila dohoda, která překvapila svou rychlostí.

Lídři a lídryně Evropské unie nedopustili Orbánovu show, která by měla jediného spokojeného diváka – ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ukrajina dostane v příštích čtyřech letech finanční pomoc ve výši 50 miliard eur, která jí umožní dál se bránit ruské agresi.

Když přišla blesková zpráva o Orbánově rychlém ústupu, v zákulisí se šířila otázka: Co za to dostal?

I novináři ze všech koutů Evropy hypnotizovali twitterový účet maďarského premiéra, jak své „ano“ miliardám pro Ukrajinu vysvětlí – či spíše – vykreslí jako své vítězství. Ale do odpoledních hodin tam byla jen fotka ze zmíněné schůzky s těmi nejvlivnějšími hráči EU. „Neformální ranní konverzace před jednáním,“ napsal tam Orbán bez podrobností.

Až později na sociální síti Facebook vydal stanovisko pro domácí publikum v maďarštině. Že šlo o jeho vítězství, nemá nikdo doma pochybovat. „Dostali jsme garanci, že maďarské peníze na Ukrajině neskončí,“ uvedl Orbán. Jak přesně, neřekl.

Osobitá interpretace závěrů summitu je tradiční disciplínou unijních politiků a političek a zvlášť když jde o ty nejcitlivější věci, je „bruselština“ velmi pružná.

Třeba český premiér Petr Fiala (ODS) podstatu dohody s Maďarskem vidí úplně jinak. „To není typ pomoci, kterou můžete jednoznačně interpretovat jako tu vojenskou, na které se některé země opravdu nepodílejí. Všichni se na tom podílíme stejně. Tady se nepřijala žádná výjimka pro žádný stát,“ uvedl po jednáních.

Podle diplomatických zdrojů se oproti prosincovému pokusu prosadit pomoc Ukrajině změnila část závěrů jednání unijních lídrů.

O penězích pro Ukrajinu se podle nich bude vést každoroční debata, jak si přál Orbán, ovšem bez možnosti, že by Maďarsko mohlo pomoc vetovat a tedy každoročně rozehrát „vyděračskou“ show, v níž by byla rukojmím strategická pomoc Ukrajině.

„Pokud se to ukáže jako nutné, za dva roky Evropská rada vyzve Evropskou komisi, aby předložila návrh na přezkum (financí pro Ukrajinu) v souvislosti s novým rozpočtem EU,“ píše se dále v textu. Tady se pravděpodobně otevírají dveře pro další orbánovské kličky s vetem.

Česko na summitu zastupoval již zmíněný Fiala. Přiletěl ale až na poslední chvíli. Poslední fáze namlouvacích tanců a zákulisních dohod s Orbánem se v Bruselu fyzicky neúčastnil.

K jednáním s Orbánem se před summitem přitom připojili ještě pobaltské země a polský premiér Donald Tusk. Dohoda se měla ladit také už v předvečer summitu na neformální večeři.

„Není třeba za vším hledat zákulisní dohody a záhady,“ přesvědčoval na tiskové konferenci Fiala. V zákulisí se mluvilo hlavně o tom, jestli se Orbánovi nepodařilo získat od lídrů EU příslib rozmrazení unijních fondů, které do Maďarska neplynou kvůli pochybnostem o fungování právního státu v zemi.

„Viktor Orbán nakonec dal přednost společnému postupu než nějaké osamělé cestě, a to je dobře. Nejdůležitější je to, že se v zásadních věcech dokážeme dohodnout. Je to také signál, který vysíláme navenek,“ pravil Fiala po jednání.

Český premiér také řekl, že sice nebyl u schůzek před summitem, ale patřil k signatářům výzvy, aby sedmadvacítka přidala ve vojenské pomoci Ukrajině, a to po boku německého kancléře Olafa Scholze či nizozemského premiéra Marka Rutteho. „To je jasným signálem, čeho účastní jsme, a čeho ne,“ řekl Fiala.

Už před začátkem summitu bylo jasné, že unijní lídři mají dost Orbánova taktizování, které narušuje jednotu EU tváří v tvář ruské agresi.

Tusk například prohlásil, že Evropa není unavená z podpory Ukrajině, ale právě z maďarského premiéra. Estonská premiérka Kaja Kallasová zase poznamenala na příjezdu: „Viktor chce být vždy v centru pozornosti, tak to nemá být.“

Orbán se dostával v posledních týdnech do stále hlubší izolace, a to i mezi „svými“. Maďarský premiér se například na sklonku loňského roku svěřil, že jedná se stranickou eurofrakcí konzervativců a reformistů (ECR) o členství svého Fideszu.

Frakce, která mívá nálepku euroskeptická, je politickým „domovem“ i české ODS. Ale i její vlivný člen, europoslanec Alexandr Vondra, který dřív Orbána v mnoha případech hájil na základě postojů, které nazýval konzervativními, v lednu Seznam Zprávám řekl, že dokud Budapešť nezmění své postoje k Ukrajině, nemají si s Orbánem co říct. Jednání s Orbánem o členství v ECR vedla především italská premiérka Meloniová.