Článek
Mikroplasty jsou téměř všude. Vědci z Vrije Universiteit Amsterdam (VUA) v Nizozemsku v nově zveřejněné studii tvrdí, že je objevili v hovězím a vepřovém mase, ale také v krvi krav a prasat na lokálních farmách.
V rámci výzkumu vědci nalezli částice mikroplastů ve třech čtvrtinách testovaných masných a mléčných výrobků a v každém vzorku krve.
„Když zkoumáte vzorky krve, zjišťujete, jaké dávce byl testovaný subjekt vystaven ze všech různých expozičních cest: vzduchu, vody, potravin a tak dále. Je to tedy velmi zajímavé, protože vám to okamžitě řekne, co proniká do řeky života,“ uvedla doktorka Heather Leslieová z VUA pro list The Guardian.
Studie byla provedena s cílem zjistit, zda jsou mikroplasty přítomny v krvi hospodářských zvířat a z nich pocházejících produktech, včetně masa a mléčných výrobků. „Studie by měla sloužit jako podnět k dalšímu zkoumání celého rozsahu vystavení se mikroplastům a všem rizikům, která s tím mohou být spojena,“ uvedla Leslieová.
Mikroplasty v každém vzorku krve
Vědci testovali 12 vzorků krve krav a 12 vzorků krve prasat a ve všech našli mikroplasty, včetně polyethylenu a polystyrenu. Mezi 25 vzorky mléka bylo mléko z krabic ze supermarketů, z nádrží na mléko na farmách a z ručního dojení. Osmnáct vzorků, včetně alespoň jednoho od každého typu, obsahovalo mikroplasty.
Kontaminováno bylo také sedm z osmi vzorků hovězího masa a pět z osmi vzorků vepřového masa. „Není známo, zda tyto nálezy představují nějaké potenciální toxikologické riziko,“ uvádí se ve zprávě.
V dalších zemích se zatím testování hospodářských zvířat a masa neprovádělo, ale v roce 2021 byly mikroplasty zaznamenány ve farmářském mléce ve Švýcarsku a Francii.
Mikroplasty byly rovněž nalezeny v každém vzorku testovaného krmiva, což podle vědců naznačuje minimálně jednu z možných cest, kudy se mikroplasty k hospodářským zvířatům mohou dostávat.
„Vzhledem k přítomnosti mikroplastů v krmivu pro hospodářská zvířata není překvapivé, že jasná většina testovaných masných a mléčných výrobků obsahovala mikroplasty. Naléhavě potřebujeme zbavit svět plastů v krmivech pro zvířata, abychom ochránili zdraví hospodářských zvířat i lidí,“ uvedla Maria Westerbosová z nadace Plastic Soup Foundation, která výzkum zadala.
Za další možnost, jak se mikroplasty šíří, vědci považují fakt, že zkoumané potravinářské výrobky byly baleny v plastu. V březnu vědci z VUA poprvé zaznamenali mikroplasty v lidské krvi, k nynějšímu testování živočišných produktů použili stejnou metodiku.
Od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány
Maličké úlomky plastů, které pocházejí z vláken oblečení, pneumatik, kosmetiky a mnoha dalších zdrojů, již byly nalezeny v mořské vodě a ledu, a dokonce i v lidské krvi. Objevují se skutečně po celé planetě, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány.
Podle mnoha studií je lidé konzumují v potravinách i ve vodě a také je vdechují. Z výzkumu vyplynulo, že tyto drobné plastové částice mohou cestovat po lidském těle a usazovat se v orgánech.
Podle červnové studie se mikroplasty poprvé našly i v čerstvě napadaném sněhu na Antarktidě. „Je to neuvěřitelně smutné, ale nález mikroplastů v čerstvém antarktickém sněhu poukazuje na rozsah znečištění plasty i v těch nejodlehlejších oblastech světa. Odebrali jsme vzorky sněhu z 19 míst na Rossově ostrově na Antarktidě a ve všech jsme našli mikroplasty,“ vysvětlila doktorandka z Canterburské univerzity na Novém Zélandu Alex Avesová.
Vědci dokonce objevili mikroplasty v plicích žijících lidí, vyplývá ze studie, o které informoval list The Guardian. Jde o první případ, kdy je nalezli ve tkáni žijících pacientů, dříve je potvrdili pouze při pitvě.
Mezi plasty, jež se vyskytovaly v lidské tkáni nejčastěji, byl polyethylentereftalát známý pod zkratkou PET, ze kterého se vyrábějí jednorázové lahve na nápoje, fólie a textilní vlákna, nebo polypropylen.
Více plastů v oceánech než ryb
Vědci tvrdí, že znečištění mikroplasty je v současnosti všudypřítomné, takže se mu lidé nemohou vyhnout. Vzrůstají proto obavy z působení těchto drobných plastových částic na zdraví.
V laboratoři se potvrdilo, že mohou poškozovat lidské buňky. Vědci už také prokázali, že polétavý prach a další jemné částice vedou v souvislosti se znečištěným ovzduším k milionům předčasných úmrtí ročně.
Tajemník OSN António Guterres zase minulý týden prohlásil, že bez přijetí drastických opatření bude ve světových oceánech do roku 2050 více plastů než ryb. Rovněž vyzval státy celého světa, aby se zasadily o větší ochranu světových moří.
„Bez zdravých oceánů nemůžeme mít ani zdravou planetu,“ uvedl Guterres. Ve svém proslovu na zahájení konference se zaměřil na rostoucí znečištění oceánů. V jejich vodách každý rok končí na osm milionů tun plastového odpadu. „Bez drastických akcí by do roku 2050 celková hmotnost plastů v oceánech mohla být vyšší než u ryb,“ uvedl Guterres.
