Migrační trasy se změnily. Itálie hlásí razantní nárůst uprchlíků

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Celkový počet migrantů mířících do EU za první dva měsíce letošního roku oproti loňsku vzrostl, a to i bez započtení uprchlíků z Ukrajiny. Může za to mimo jiné zrušení pandemických omezení ve světě a ekonomické dopady ruské války na Ukrajině, které pociťuje mnoho rozvojových zemí. Počet prchajících zvýšily i katastrofální záplavy v Pákistánu a návrat radikálního hnutí Tálibán do vedení Afghánistánu.

Výrazněji více migrantů v roce 2023 ale zatím míří do Itálie. Po moři jich dorazilo přibližně 15 800, ve stejném období roku 2022 to bylo přibližně šest tisíc, jak vyplývá z údajů ministerstva vnitra. A březen tento trend zřejmě potvrzuje – jen za poslední víkend k italským břehům připlulo 1200 lidí.

Jak lze takový nárůst vysvětlit?

Podle Roberta Stojanova, experta na migraci z brněnské Mendelovy univerzity, nyní migranti častěji cestují z Turecka přímo do Itálie, zatímco v minulosti byla využívanější trasa do Řecka.

„Celkově do Evropy za první dva měsíce letošního roku přišlo zhruba 20 tisíc imigrantů, z toho přes 70 procent šlo přes Itálii. Není to dramatický nárůst (v evropském měřítku, pozn. red.), ale během letních měsíců můžeme očekávat vyšší čísla, než máme dnes,“ uvedl pro Seznam Zprávy Stojanov.

Nárůst je dlouhodobější, za minulý rok do Itálie přišlo přes Středozemní moře více než 160 tisíc lidí, což je nejvíce od roku 2007. 

„Lodě mnohem častěji míří z Turecka přímo do Itálie, což byl i případ té nedávno ztroskotané lodi, ta přijela z Izmiru,“ řekl Stojanov. Důvody jsou podle něj dvojí: politické a ekonomické. „Mezi ty politické důvody bych například zařadil fakt, že dříve, v letech 2015 až 2016, byla dominantní trasou ta z Turecka do Řecka, tudy tehdy proudilo větší množství migrantů,“ vysvětlil.

„Ve smlouvě Evropské unie s Tureckem se ale Ankara zavázala k tomu, že zabrání migrantům v cestách do Řecka,“ připomíná Stojanov. Podle něj to uprchlíky a migranty přesměrovalo do Itálie. Ekonomické důvody nabraly na důležitosti například kvůli zemětřesení v Turecku a Sýrii.

Stále ještě čerstvě zvolená italská vláda hodlá k nelegální migraci zaujmout tvrdý postoj. Zejména se chystá zavést přísnější tresty pro pašeráky lidí, jak vyplývá z dekretu, který kabinet schválil začátkem března a který ještě projedná parlament. Převaděčům, kteří způsobí smrt více než jedné osoby, tak může hrozit trest 20 až 30 let vězení.

Vláda opatření symbolicky schválila nedaleko města, kde při zmíněné tragédii na konci února zahynulo nejméně 86 migrantů. V souvislosti se ztroskotáním přeplněného dřevěného člunu v přímořském letovisku Steccato di Cutro byli zadrženi čtyři podezřelí pašeráci.

Italský ministr obrany Guido Crosetto v pondělí prohlásil, že rostoucí počet migrantů nyní překračujících Středozemní moře není náhodou. Jde podle něj o součást „hybridní války“, kterou proti zemím podporujícím Ukrajinu vede Rusko, zejména pak žoldnéři z tzv. Vagnerovy skupiny. V tomto případě by šlo spíš o migraci z Afriky.

„Stejně jako si EU, NATO a Západ uvědomily, že kybernetické útoky byly součástí globální konfrontace, kterou otevřela válka na Ukrajině, měly by nyní pochopit, že i jihoevropská fronta je každým dnem nebezpečnější,“ uvedl Crosetto.

Zakladatel vagnerovců Jevgenij Prigožin to ale odmítl. „Netušíme, co se děje v migrační krizi, nestaráme se o to,“ prohlásil v jednom ze svých příspěvků na sociální síti Telegram. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani ale řekl, že řada migrantů pochází právě z oblastí kontrolovaných vagnerovci.

Crosetto také vyzval NATO, aby Itálii pomohla čelit nárůstu příchozích migrantů. „Severoatlantická aliance bude silnější, pokud problémy vyplývající z kolektivních rozhodnutí také budeme sdílet. V opačném případě hrozí, že se rozpadne, pokud země, které jsou některým opatřením nejvíce vystaveny, zůstanou osamoceny,“ uvedl Crosetto.

Italská premiérka Giorgia Meloniová opakovaně prohlašuje, že „převaděčům by nemělo být dovoleno kontrolovat migrační toky na kontinent“. Začátkem tohoto měsíce vyzvala ostatní vedoucí představitele EU, aby pro zastavení nelegální imigrace dělali více.

Nově také italská vláda přijala dekret namířený proti nevládním organizacím, které působí ve Středozemním moři a migranty tam zachraňují. Již v minulosti se dostala do křížku s Francií, když Itálie odmítla zakotvení humanitární lodi Ocean Viking, na jejíž palubě bylo 234 migrantů (více zde).

Odbornice na lidská práva při OSN Mary Lawlorová italskou vládu vyzvala, aby dekret „kriminalizující aktivisty, kteří zachraňují životy migrantů na moři“, stáhla.

Ani vláda premiérky Meloniové není v otázce ilegální migrace jednotná. Liga Mattea Salviniho vyzvala k opětovnému zavedení momentálně pozastavených nařízení přijatých v roce 2018, kdy byl Salvini ministrem vnitra. Podle něj se tehdy Itálii dařilo s migrací bojovat.

„Podle údajů OSN a Evropské komise byl v posledních deseti letech rokem, kdy ve Středomoří zemřelo nejméně lidí, shodou okolností rok 2019, kdy jsem byl ministrem vnitra a kdy platily bezpečnostní vyhlášky,“ řekl Salvini podle webu EURActiv.

Po svém nástupu do funkce v roce 2018 chtěl Salvini rovněž blokovat přistávání humanitárních lodí zachraňujících migranty. Změnil také pravidla pro získání azylu. Tehdy tak například Itálie zrušila možnost poskytnout ochranu uprchlíkům z „humanitárních“ důvodů, což se týkalo například i homosexuálů utíkajících ze zemí, kde platí zákony proti LGBT komunitě.

„Je zřejmé, že čím méně lidí ponecháte v rukou pašeráků a překupníků, tím méně lidí riskujete,“ dodal současný italský místopředseda vlády a ministr dopravy. Salvini mimo jiné navrhl zpřísnit vydávání povolení k pobytu.

Zdá se však, že Meloniová má jiné plány. Podle webu EURActiv spíše posílí humanitární koridory a boj proti organizovaným sítím převaděčů. „Salviniho dekrety přepisovat nebudeme,“ uvedla náměstkyně ministra vnitra Wanda Ferrová.

Dá se ale předpokládat, že se počet migrantů, kteří se vydají na cestu do Evropy, v letošním roce ještě zvýší, a to v důsledku ničivého zemětřesení, které v únoru zasáhlo Turecko a Sýrii.

„To zemětřesení zasáhlo velký počet lidí v oblasti, kde žije syrská menšina. Panují tam obrovské ekonomické a sociální problémy. A nejistota. Nikdo neví, co s nimi bude, lidé ztratili práci, bydlení,“ řekl pro Seznam Zprávy expert na migraci Stojanov s tím, že řada Syřanů může pocházet právě i ze zemětřesením postižených oblastí v Sýrii.

Nejničivější zemětřesení v novodobé historii Turecka v zemi nepřežilo přes 44 tisíc lidí, asi 1,5 milionu obyvatel zůstalo v chladném počasí bez domova. Miliony lidí ale přišly o rodinu, zaměstnání, úspory a naděje do budoucna. Imigrace tak pro ně může být jedinou možnou životní cestou.

„Pokud máte našetřené nějaké peníze, tak máte dvě možnosti, buď je budete investovat do toho, že znovu spravíte bydlení, nebo budete hledat nějaké nové. Ale míra devastace je tam obrovská a stejně obrovské budou náklady na renovaci. Syřané budou velmi vážně zvažovat cestu do Evropy. A protože do Řecka to moc nefunguje, budou zřejmě migrovat do té Itálie,“ domnívá se Stojanov.

Může Evropa čelit nové „uprchlické krizi“? Podle Stojanova nikoli. „Pokud nemluvíme o krizi, když nám během tří nebo pěti měsíců přišlo do Evropy asi 8 milionů Ukrajinců, tak rozhodně nebudu mluvit o krizi, když během prvních dvou měsíců roku 2023 přišlo 20 tisíc lidí přes Středomoří,“ řekl.

Dění ve Středomoří skutečně není tak vážné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jen se způsob, jakým se migranti do Evropy dostávají, postupně proměňuje.

Pašeráci ztratili část živobytí, a tak hledali alternativy. Dostat se z Turecka do Itálie je ve většině případů přirozeně složitější než cestovat přes Řecko. Podle Stojanova tak za cestu do Evropy migranti platí kolem osmi tisíc eur (188 tisíc korun), oproti dřívějšku je to „strašně vysoká cena“. Dříve se převaděčům platilo zhruba 1500 eur (35 tisíc Kč).

„Migrace tu vždycky byla, je a bude. Je to mantra, která ale platí. Čím více budou migrační politiky a režimy na hranicích restriktivní, tím více vytváříme prostor pro ty pašeráky. Naopak, čím více budou hranice volnější, tím méně prostoru se vytvoří pro ty převaděčské skupiny. Zvláště v dnešní době sociálních médií a možností využití mapových aplikací, Myslím si, že je lepší se snažit tu migraci řídit než stavět ploty,“ dodává Stojanov.

„Také lze vytvářet určité legální možnosti, třeba nějaké kvóty pro to, aby ti lidé sem přicházeli, zvláště když je celá řada evropských ekonomik, které pracovníky potřebují, patří mezi ně i Česká republika. 400 tisíc uprchlíků z Ukrajiny výši naší nezaměstnanosti nezměnilo. Nemělo to vůbec žádný vliv,“ uzavřel Stojanov.