Článek
Mezinárodní trestní soud (ICC) plánuje požádat o zatčení ruských představitelů za násilnou deportaci dětí z Ukrajiny a útoky na civilní infrastrukturu, uvedla v pondělí agentura Reuters.
Deník New York Times upřesnil, že prokurátor mezinárodního trestního soudu Karim Khan požádá soudce přípravného řízení, aby na základě dosud shromážděných důkazů schválili zatykače. V případě úspěchu by se jednalo o první vydání zatykače ICC v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Zatykač by měl být vydán na několik Rusů považovaných za odpovědné za masové únosy ukrajinských dětí a útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu.
Moskva popírá, že by úmyslně ubližovala civilistům, ale její ministerstvo obrany přiznalo, že se zaměřilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Organizace Human Rights Watch uvedla, že ruské síly rovněž prováděly „nepřiměřené“ bombardování a ostřelování městských oblastí, nemocnic a škol.
Je ale nepravděpodobné, že by zatykače vedly k soudním procesům. ICC by obviněné nesoudil v nepřítomnosti a je velmi nepravděpodobné, že by je Rusko, které není členem soudu, předalo instituci se sídlem v Haagu.
A v podobném duchu už Moskva o den později zareagovala. „Neuznáváme tento soud, neuznáváme jurisdikci tohoto soudu. Takto k tomu budeme přistupovat,“ citovala agentura TASS mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.
Obratem pak přispěchal s kritikou mezinárodních soudů a institucí, které podle něj neváhají pronásledovat Rusko, ale „neobtěžovaly se věnovat pozornost ničení civilní infrastruktury a zabíjení civilistů ukrajinskými nacionalisty v Donbasu“.
Jde samozřejmě o rétoriku, kterou Moskva od začátku zdůvodňuje bezprecedentní invazi do suverénní sousední země.
Psáno z Moskvy
Ruská propaganda po celý rok kreativně reagovala na vývoj na frontě. Pro ruské diváky vymyslela pozoruhodný newspeak, jímž přikrývá, že věci nejdou podle plánů. A nakonec nasměrovala Rusy proti hlavnímu nepříteli. A tím je Západ.
Zprávy o chystaných zatykačích přicházejí jen něco málo přes rok poté, co Khan zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy na Ukrajině. Za posledních 12 měsíců podnikl tři cesty na Ukrajinu a navštívil místa údajných válečných zločinů.
Minulý měsíc navštívil Ukrajinu, aby prověřil ruské útoky na energetickou a další infrastrukturu. V rozhovoru s novináři během návštěvy Khan uvedl, že si myslím, že je vidět jasné vzorce, co se týče rozsahu a šíře útoků proti energetickým sítím na Ukrajině.
„My se teď musíme podívat na to, proč k tomu dochází, zda se jedná o legitimní cíle, či nikoliv, a zda nejsou cílem z jiných důvodů,“ připomíná server CNN. „Na Ukrajině dochází k velkým škodám a je možné, že se jedná o součást plánu a my tomu musíme přijít na kloub a zjistit, zda za to existuje trestní odpovědnost.“
Rusko se otevřeně vyjadřuje k odebírání ukrajinských dětí a mladistvých do Ruska a jejich předávání ruským rodinám. Činí tak ale pod záminkou humanitární záchrany.
Jedna z Putinových pomocnic Maria Lvová-Belová, prezidentská zmocněnkyně pro práva dětí, se nechala slyšet, že 350 dětí bylo adoptováno ruskými rodinami a více než 1000 dětí na adopci čeká.
V únoru zveřejnila Yaleova laboratoř pro humanitární výzkum zprávu, podle níž bylo v uplynulém roce nejméně 6000 dětí z Ukrajiny posláno do ruských „převýchovných“ táborů. Několik stovek jich tam pak bylo drženo týdny nebo měsíce po plánovaném návratu. Zpráva rovněž uvádí, že Rusko urychlilo adopci a pěstounskou péči o ukrajinské děti. Kyjev tvrdí, že jsou děti vychovávány tak, aby odmítaly ukrajinskou národnost a považovaly se za Rusy.
To by mohlo naplňovat definici genocidy. Podle OSN je „násilné předávání dětí dané skupiny jiné skupině“ jeden z pěti činů, které mohou být stíhány jako genocida. Na otázku, zda by obvinění Mezinárodního trestního soudu proti ruským představitelům mohlo zahrnovat genocidu, anonymní zdroj odpověděl: „Vypadá to tak.“
„Prokurátor Mezinárodního trestního soudu by mohl na případ pohlížet tak, že se v případě únosů dětí jednalo o genocidu. Stalo by se tak poprvé a mohlo by to případ ozvláštnit,“ uvedla pro list The Guardian Iva Vukusicová, odbornice na válečné zločiny a docentka mezinárodních dějin na Utrechtské univerzitě. „Pokud ale ICC obviní únosy jako genocidu, není jasné, jaký bude výsledek. Jedná se o skutečně neprobádané území.“
Analýza
Podle Kremlu se Ukrajinci musejí po válce stát Rusy, aby byl ruský národ dost početný a obstál jako velmoc. Proto chce prezident Vladimir Putin změnit identitu lidí na dobytých územích.
Spojené státy nejsou členem soudu a Bidenova administrativa je rozdělena v názoru na to, zda má s ICC sdílet zpravodajské informace, které by napomohly vyšetřování a stíhání. Bílý dům a ministerstvo zahraničí jsou většinou pro spolupráci, ale Pentagon je proti. Tvrdí, že vytvoření precedentu pro vyšetřování ozbrojených sil nečlenského státu by nakonec mohlo vést k právnímu stíhání amerických vojáků na základě obvinění z válečných zločinů.
Obhájci ICC tvrdí, že existují záruky, které tomu mají zabránit, a omezují jurisdikci soudu na případy, kdy země původu podezřelého z válečných zločinů není ochotna nebo schopna stíhat.