Chci zatykač na Netanjahua i lídry Hamásu, řekl prokurátor mezinárodního soudu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) usiluje o vydání zatykačů na lídra palestinského teroristického hnutí Jahjá Sinvára a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Americké televizi CNN to v pondělí řekl hlavní prokurátor soudu Karim Khan. Později to potvrdil v oficiálním prohlášení.

Prokurátor tvrdí, že má „důvodné podezření“, že oba muži jsou zodpovědní za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v souvislosti s teroristickým útokem hnutí Hamás proti Izraeli ze 7. října loňského roku a následnou válkou, kterou vede Izrael v Pásmu Gazy.

Khan v rozhovoru řekl, že požaduje vydání zatykačů i proti izraelskému ministru obrany Joavu Gallantovi a dalším dvěma lídrům Hamásu. Jedním z nich je šéf ozbrojeného křídla teroristické organizace Muhammad Dajf, který je pravděpodobně mozkem celého útoku ze 7. října (více o něm zde). Druhým je politický šéf hnutí Ismail Haníja, který dlouhodobě žije v Kataru.

Žádost hlavního prokurátora teď musí posoudit panel soudců ICC. Ke skutečnému vydání zatykače tak může dojít až za několik týdnů i měsíců.

Z hlediska soudu jde o bezprecedentní rozhodnutí. Vydání zatykače proti Netanjahuovi postaví izraelského premiéra vedle ruského prezidenta Vladimira Putina, na kterého vydal soud zatykač v souvislosti s obviněním z válečných zločinů na Ukrajině, konkrétně kvůli unášení ukrajinských dětí.

Trojici představitelů Hamásu chce Khan stíhat mj. kvůli „vyhlazování, vraždě, unášení rukojmích, znásilnění a sexuálním útokům“. „Svět byl 7. října šokován, když byli lidé vytrženi ze svých ložnic, ze svých domovů v různých izraelských kibucech,“ řekl Khan o teroristickém útoku na Izrael. Vyzval k propuštění zbývajících rukojmí držených Hamásem.

Dva izraelské lídry pak Khan viní rovněž z podílu na vyhlazování, ale také ze zneužití hladu coby metody války, kam zahrnuje i „úmyslné“ zpomalování humanitárních dodávek. Prokurátor mluvil i o cíleném útočení na civilisty.

Khan zdůraznil, že Izrael má právo na sebeobranu. „Toto právo nicméně Izrael ani žádný jiný stát nezbavuje povinnosti dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ upozornil prokurátor.

Nynější válka v Gaze začala útokem Hamásu na izraelské vojenské základny a komunity poblíž Pásma Gazy. Teroristé Hamásu při něm zabili 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 253 odvlekli do Gazy.

Při následné odvetě Izraele bylo podle palestinského ministerstva zdravotnictví – to sice ovládá Hamás, ale jeho čísla vesměs potvrzují mezinárodní organizace i některé zdroje z izraelské armády – zabito přes 35 tisíc lidí. Izraelská armáda tvrdí, že v Gaze zabila více než 13 tisíc teroristů včetně tisíce těch, které zabila na izraelském území během samotného útoku a bezprostředně po něm.

„Tohle mě ani nás nezastaví,“ deklaroval Benjamin Netanjahu podle izraelského serveru Ynet na jednání poslaneckého klubu své strany Likud. Později v oficiálním videoprohlášení označil rozhodnutí prokurátora ICC za „absurdní a falešné“.

„Směřuje to proti izraelským vojákům, kteří bojují jako největší hrdinové proti odporným vrahům z Hamásu,“ domnívá se izraelský premiér. „S jakým chucpe se opovažujete srovnávat zrůdy z Hamásu s izraelskými vojáky, tou nejmorálnější armádou na světě?“

Obvinil Khana z „překroucení reality“ a „nového antisemitismu“. Připomněl, že Hamás vraždil, spaloval, znásilňoval a unášel Izraelce.

Izraelský prezident Jicchak Herzog oznámení prokurátora Khana označil za „víc než pobuřující“. Podle něj to ukazuje, „do jaké míry mezinárodnímu soudnímu systému hrozí zhroucení“, mluvil také o „jednostranném politickém kroku, který povzbuzuje teroristy po celém světě“.

Člen válečného kabinetu Benny Ganc, který do vlády vstoupil až po 7. říjnu, rozhodnutí o vydání zatykače označil za „zločin historických proporcí“, píše izraelský server Times of Israel. Izraelská armáda podle Gance dodržuje mezinárodní právo.

„Stát Izrael vede jednu ze spravedlivých válek moderní historie v důsledku zavrženíhodného masakru spáchaného teroristy z Hamásu 7. říjnu,“ uvedl Ganc v prohlášení.

Rozhodnutí kritizoval i krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič. „Takovou ukázku pokrytectví a nenávisti vůči Židům, jako předvedl soud v Haagu, jsme neviděli od nacistické propagandy,“ prohlásil politik.

Vůdce izraelské opozice Jair Lapid považuje za „neodpustitelné“, pokud by izraelští politici a vůdci Hamásu byli zahrnuti do jednoho zatykače. Izrael podle něj nesnese srovnání s Hamásem.

Jako snad první zahraniční politik oznámení prokurátora komentoval český premiér Petr Fiala (ODS). „Návrh hlavního prokurátora ICC vydat zatykač na představitele demokraticky zvolené vlády společně s vůdci islamistické teroristické organizace je děsivý a zcela nepřijatelný,“ napsal na sociální síti X s tím, že právě Hamás situaci eskaloval.

V podobném duchu se na stejné platformě vyjádřil rakouský kancléř Karl Nehammer. Britský premiér Rishi Sunak se domnívá, že tento krok nepomůže zajistit příměří, osvobodit rukojmí ani zajistit přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy.

Za „nehoráznou“ považuje žádost o vydání zatykače na izraelské lídry i americký prezident Joe Biden. „Dovolte mi to říct jasně: ať už tento prokurátor naznačuje cokoli, není žádné rovnítko – žádné – mezi Izraelem a Hamásem,“ uvedl Biden v prohlášení a zopakoval, že Spojené státy budou vždy stát po boku Izraele, který se snaží zajistit svou bezpečnost.

Belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová se za prokurátorovo rozhodnutí postavila. „Zločiny spáchané v Gaze musí být stíhány na nejvyšší úrovni bez ohledu na pachatele,“ napsala. Žádost o vydání zatykače na izraelské i palestinské lídry považuje za „důležitý krok“.

Teroristické hnutí Hamás uvedlo, že žádost o zatykače na Netanjahua a Gallanta dorazila „o sedm měsíců později“. Organizace vyzvala ke zrušení všech zatykačů uvalených na lídry „palestinského odporu“.

ICC se sídlem v Haagu je jediným stálým mezinárodním soudem na světě s pravomocí stíhat osoby obviněné z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti. Soud nemá prostředky, jak svá rozhodnutí vymáhat. Spoléhá se tak na svých 124 členských států, mezi něž patří většina evropských zemí. Izrael nicméně jeho jurisdikci neuznává, stejně jako Rusko nebo Spojené státy.

Soud ale tvrdí, že jeho působnost se vztahuje i na Pásmo Gazy, Východní Jeruzalém a Západní břeh Jordánu, protože Palestinská samospráva v roce 2015 přistoupila k ustavujícím principům tribunálu.

ICC ostatně počínání Izraele na okupovaných územích prošetřuje už tři roky, později se začal zabývat i akcemi Hamásu, připomíná britská BBC.

V případě, že soud vydání zatykačů potvrdí, lídrům by to mohlo zkomplikovat cestování po světě. Ostatně ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně právě kvůli zatykači proti své osobě loni vynechal například summit zemí skupiny BRICS v Jihoafrické republice, která patří mezi členské státy ICC.

Válkou v Pásmu Gazy se na žádost Jihoafrické republiky zabývá i Mezinárodní soudní dvůr, rovněž se sídlem v Haagu (psali jsme zde). Ten ale řeší pouze spory mezi státy, vydává poradní stanoviska k mezinárodněprávním otázkám a nemá pravomoc zahájit trestní stíhání. Jeho stanoviska ale mají váhu pro OSN a další mezinárodní právní orgány.