Hlavní obsah

Mezinárodní trestní soud uznal vinným vůdce islámských extremistů z Mali

Foto: Fred Marie, Shutterstock.com

V Mali je nyní u moci vojenská junta, která odložila plánované volby na neurčito. Ilustrační fotografie.

Mezinárodní trestní soud ve středu odsoudil vůdce islámských extremistů napojených na al-Káidu za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v malijském Timbuktu. Hrozí mu doživotí, rozsudek bude vynesen později.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mezinárodní trestní soud odsoudil vůdce islámských extremistů za zločiny v malijském Timbuktu. Al Hassan Ag Abdoul Aziz Ag Mohamed Ag Mahmoud byl obviněn, že sehrál klíčovou roli v hrůzovládě, kterou v historickém pouštním městě na severu Mali v roce 2012 rozpoutali povstalci, informuje agentura AP.

Verdikt Al Hassana uznal vinným z mučení a krutého zacházení v letech 2012 až 2013. Za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti mu hrozí až doživotní vězení, rozsudek bude vynesen později. Viněn byl z účasti na zločinech včetně znásilnění, mučení, pronásledování, vynucených sňatků a sexuálního otroctví.

Prokurátoři tvrdí, že byl klíčovým členem Ansar Dine, islámské extremistické skupiny napojené na al-Káidu, která v té době držela moc v severním Mali. Až vojenská operace vedená Francií v roce 2013 donutila Al Hassana a další osoby k odchodu od moci.

Během represivní vlády povstalců trpěly zejména ženy a dívky, kterým hrozily tělesné tresty a vězení, uvedla tehdejší hlavní žalobkyně Fatou Bensoudová na začátku procesu s Al Hassanem před téměř čtyřmi lety.

„Mnoho z nich bylo nuceno ke sňatku,“ vysvětlila Bensoudová. „Byly zavírány do vězení a opakovaně znásilňovány členy ozbrojené skupiny.“ Al Hassan se podílel na organizování takových sňatků, řekla prokurátorka soudcům.

Obhájkyně Melinda Taylorová u soudu argumentovala, že Al Hassan byl členem islámské policie a byl „povinen respektovat a vykonávat rozhodnutí islámského tribunálu. Tak to dělá policie na celém světě.“

Vagnerovci v Mali

Vagnerovci se podílejí na masakrech civilistů v severoafrickém Mali. Vyplývá to z uniklých dokumentů malijské armády.

Plukovník Assimi Goita, který se ujal vlády v Mali po druhém převratu v roce 2021, slíbil, že počátkem roku 2024 vrátí zemi demokracii. Loni v září však junta zrušila volby plánované na únor 2024 na neurčito s odkazem na potřebu dalších technických příprav.

Mali spolu se svými sousedy Burkinou Faso a Nigerem již více než deset let bojuje proti povstání, které vedou ozbrojené skupiny, včetně některých spřízněných s al-Káidou a skupinou Islámský stát. Po vojenských převratech ve všech třech zemích v posledních letech vládnoucí junty vyhnaly francouzské jednotky a místo toho se obrátily na ruské žoldnéřské jednotky s žádostí o bezpečnostní pomoc.

Související témata:

Doporučované