Článek
V posledních dnech jsme svědky stále se stupňujících útoků na civilní cíle, především ve velkých ukrajinských městech.
Na takový způsob boje ale zřejmě nejsou ruští vojáci adekvátně připravení, proto se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl povolat žoldnéře ze Sýrie, uvádí s odkazem na informace amerických úřadů deník The Wall Street Journal. Se syrskými žoldnéři Rusko spolupracuje od začátku občanské války v Sýrii v roce 2015.
Rusko tím pravděpodobně reaguje na silný odpor, který je patrný z ukrajinské strany. Přesto Putin tvrdí, že operace pokračuje dle plánu. Syrská posila by podle amerických úředníků mohla pomáhat především při dobývání Kyjeva, jehož kapitulace by byla pro vývoj konfliktu zcela zlomová. Pád hlavního města by znamenal velkou ránu pro ukrajinskou vládu.
Vágnerova skupina rekrutuje
Kolik přesně syrských vojáků bude nasazeno, není známé. Syrský deník DeirEzzor24 ale informuje, že ruská skupina Vágnerovců již rekrutuje a počet zájemců dosahuje 3 tisíc.
Vágnerovci jsou paramilitární skupina vedená agentem GRU Dmitrijem Utkinem a vlastněná ruským oligarchou Jevgenijem Prigožinem, mužem s blízkými vazbami na Kreml. Byli to právě oni, kdo byl podle informací britského deníku The Times vyslán na Ukrajinu s cílem zavraždit ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského.
O vágnerovcích na Ukrajině jsme psali zde:
Podle zprávy DeirEEzzor24 Vágnerova skupina nabízí až tisíc dolarů za měsíc a hledá především muže ve věku 30 až 40 let. Cíl nově rekrutovaných vojáků není známý, podmínkou ale je, že nemají problém s bojem po boku ruské armády. Zdroje zároveň zdůrazňují, že noví rekruti nebudou bojovat na syrských frontách.
Vedle Syřanů se k ruské armádě přidávají i vojáci z Čečenské republiky, autonomního regionu na území Ruské federace. Podle agentury Reuters by mělo na Ukrajině působit kolem 12 tisíc čečenských vojáků.
Proti čečenským vzbouřencům vedlo Rusko dvě války, ale ani v jedné z nich se Moskvě nepodařilo nastolit úplnou dominanci. Od roku 2007 vládne v Čečensku Ramzan Kadyrov, který má silnou podporu Vladimira Putina a označuje se za jeho „pěšáka.“
Dobrovolníci ze Západu
Podporu ze zahraničí má i Ukrajina. V drtivé většině se jedná o Ukrajince žijící v zahraničí, kteří se rozhodli vrátit se do své domoviny a pomáhat tamním vojákům. „Toto je naše vlast. Nemohli jsme zůstat v našem pohodlném domě v Americe a jen přihlížet, co se tady děje,“ vysvětluje pro CNN Vasyk Didyk, 26letý Ukrajinec žijící v USA. Didyk nemá žádné předchozí zkušenosti s válkou, nemá vojenský výcvik a přesto se s kamarádem Igorem rozhodli pomoct.
Na Ukrajinu se vydávají ale i zkušení veteráni ze západních armád. Jedním z nich je i Brit Peter Hurst, veterán z války v Afghánistánu, kde sloužil jako člen pěchoty. „Přijde mi to jako útok na Evropu. Pokud nezastavíme válku tady (na Ukrajině), pravděpodobně se bude šířit dál,“ řekl pro CNN.
Na polsko-ukrajinské hranici čekala i skupinka Britů a Kanaďanů odhodlaných bojovat. „Můj kamarád na Ukrajině mi zavolal a říká, hele, vážně tě potřebujeme,“ popisuje Wali, kanadský voják, který sloužil jako odstřelovač v Afghánistánu.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v neděli oznámil, že přes 20 tisíc dobrovolníků převážně z Evropy už je na cestě na Ukrajinu. Se zahraniční pomocí je to ale komplikované, jelikož většina států považuje boj na straně cizího státu za trestný čin.
Dobrovolníci si tak musí obstarávat výjimky, v Česku udělované prezidentem. Ministerstvo obrany minulý týden evidovalo asi sto českých zájemců.
Méně je někdy více
Přestože je odhodlání jít bojovat za své ideály i do jiné země úctyhodné, odborníci převážně radí touze odolat. Daniel L. Byman, odborník na zahraniční politiku institutu Brookings vysvětluje, proč by zahraniční vojáci mohli situaci více uškodit než pomoci. „Touží sice po boji, ale celkově jen málo přispívají bojové síle svých spolubojovníků,“ vysvětluje.
Dodává, že u soukromých bojovníků je po návratu do rodné země vyšší pravděpodobnost, že se připojí k teroristům, a vzhledem k prostředí, které jim není blízké, je také větší šance, že se budou méně ohlížet na civilisty.
Byman zároveň uznává, že podpora od kvalifikovaných veteránů s bojovými zkušenostmi může výrazně pomoci nezkušeným ukrajinským občanům.
Jedním z takových vojáků je i Američan Matthew Parker. Tvrdí, že se vydává na Ukrajinu, aby „zastavil tyrana od násilí na ženách a dětech“. Řekl to v rozhovoru pro stanici Voice of America. Parker působil v Iráku jako instruktor a bojový velitel a na stejné pozice je připravený i na Ukrajině.
Situaci pro lidi se zájmem vojensky pomáhat na Ukrajině značně zjednodušil ukrajinský program „mezinárodní legie.“ Ten vytvořil postup pro zájemce, kteří se tak nemusí ve válečné zóně koordinovat sami. Ukrajinská armáda jim po zhodnocení jejich předchozích zkušeností určí, kde by se měli angažovat a jejich nasazení je díky tomu efektivnější.
Přesto jak západní vlády, tak odborníci nedoporučují svým občanům aktivní zapojování se do konfliktu a upřednostňují spíše humanitární pomoc nebo pomoc při práci s válečnými uprchlíky.
