Článek
Ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná energetické příměří. Obě strany s ním souhlasily, tvrdí na své sociální síti Truth Social, kde také vyzývá, aby toto příměří nikdo neporušil.
Moskva se k tomu zatím nevyjádřila. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o energetickém příměří oznámeném Trumpem nevěděl. Je však připraven jej přijmout, pokud tak učiní i Rusko, řekl serveru Axios. Trump žádné bližší podrobnosti neuvedl, a není tak zřejmé, co přesně má být součástí příměří.
„Oznámení tohoto energetického příměří pro mě bylo novinkou. Pokud ho však Rusové přijmou, Ukrajina s ním bude souhlasit,“ citoval ukrajinského prezidenta novinář serveru Axios Barak Ravid na síti X. „Pokud to prezident Trump vyjednal s Putinem – prosím, sdělte nám, kdy příměří začne –, jsme připraveni a přijmeme ho,“ uvedl podle novináře Zelenskyj.
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallasová oznámení o energetickém příměří uvítala, dodala však, že by upřednostnila takové, při kterém by nezemřeli žádní lidé. „Příměří by mělo znamenat, že lidé nebudou zabíjeni. Nejde jen o energetiku,“ řekla novinářům.
Uvedla, že není jasné, zda se Rusko bude příměří držet, a vyzvala USA, aby na Rusko uvalily sankce. „Vyzýváme USA, aby zavedly sankce, abychom mohli tuto válku skutečně ukončit,“ řekla. Zmínila, že ministři by v pondělí měli schválit dosud nejrozsáhlejší balík sankcí vůči ruským občanům a subjektům za jejich podíl na válce proti Ukrajině. Na sankční seznam má přibýt rekordních téměř 1 600 jmen převážně spojených s ruským vojenskoprůmyslovým komplexem a rovněž přes 70 jmen spojených se zářijovými volbami do ruské Státní dumy na okupovaných ukrajinských územích.
„Sankce by však fungovaly mnohem lépe, kdyby naši partneři v Británii a ve Spojených státech postupovali společně s námi,“ zdůraznila Kallasová. „Rusko tuto válku zahájilo a na to nesmíme zapomínat. Musíme na něj vyvíjet tlak, aby válku ukončilo,“ dodala.
Zelenskyj jednal s Ruttem
Ukrajinský prezident později na síti X uvedl, že jednal o energetickém příměří se šéfem NATO Markem Ruttem, kanadským premiérem Markem Carneym a finským prezidentem Alexanderem Stubbem. „Ukrajina toto příměří podporuje a je důležité, aby jej podpořilo i Rusko. Čekáme na podrobnosti z americké strany,“ napsal Zelenskyj. „Ukrajina vždy plně podporuje kroky směřující k deeskalaci a ochraně lidských životů a rozhodnutí nezbytná k ukončení války a zajištění trvalého míru,“ dodal.
Trumpovo oznámení o příměří uvítal i britský premiér Andy Burnham. „Británie důrazně podporuje dnešní výzvu prezidenta Trumpa k okamžitému zahájení trvalého energetického příměří,“ uvedl na síti X. Dodal, že o věci v sobotu hovořil se Zelenským a Ukrajina je podle něj připravena k energetickému příměří, pokud Rusko přestane útočit. Podle britského premiéra se jedná o nejlepší způsob, jak vrátit energii a paliva na světové trhy.
S ukrajinským prezidentem hovořila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Plně jsem podpořila výzvu prezidenta Zelenského k příměří, které by ochránilo globální zásoby potravin a energetickou infrastrukturu na Ukrajině i v Rusku,“ napsala na X. Dodala, že EU v nejbližších dnech poskytne Kyjevu další finanční prostředky na drony a rakety.
Rusko už útočilo, tvrdí Ukrajina
Rusko však podle prezidenta Zelenského už dnes večer příměří porušilo útokem na ukrajinskou elektrárnu. „Rusové zasáhli elektrárnu v Kyjevě pomocí dronu,“ uvedl Zelenskyj na síti X a dodal, že následovaly útoky na další energetická zařízení v Charkovské oblasti.
O dalších útocích Moskvy na Ukrajinu informoval také šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, podle kterého zahynuli v Charkově po ruských útocích tři lidé. Dalších devět bylo zraněno.
Rusko útočilo i na západě Ukrajiny, kde starosta města Ivano-Frankivsk informoval o dvou obětech.
FT: Trump hrozí Kyjevu
Šéf Bílého domu v poslední době tvrdě kritizoval ukrajinské útoky na ruskou ropnou infrastrukturu, s nimiž by podle něj ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj „měl sakra přestat“. V sobotu kvůli sporům o tuto otázku dokonce prohlásil, že je načase, aby Ukrajinci měli nového prezidenta.
Zelenskyj na to v neděli reagoval vyjádřením, že je na Ukrajincích, aby si zvolili svého lídra. Zároveň poznamenal, že Kyjev je připraven zastavit útoky na ruské ropné rafinerie, pokud Moskva přestane útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
V neděli list Financial Times (FT) napsal, že Spojené státy hrozí, že zastaví systém nákupu zbraní pro Ukrajinu, aby donutily Kyjev ukončit útoky na energetickou infrastrukturu hluboko na ruském území. Deníku to sdělili evropští představitelé, podle nichž Washington vyvíjí tlak i na evropské spojence.
Trump v pátek oznámil, že se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který válku v únoru 2022 rozpoutal, dohodl, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 300 tisíc tun nafty (zhruba 2,2 milionu barelů); v listopadu by mělo následovat 500 tisíc tun a bezprostředně poté další milion. Podle pozorovatelů si od toho slibuje zlevnění nafty před listopadovými volbami do Kongresu, v nichž jsou vysoké ceny pohonných hmot pro řadu voličů důležitým tématem. Denní spotřeba nafty v USA je bezmála čtyři miliony barelů, tedy více než 500 tisíc tun.
Ze zvýšení cen Trump viní právě Zelenského, a nikoliv válku proti Íránu, která měla kvůli uzavření Hormuzského průlivu dramatické dopady na světové dodávky ropy. AP upozornila, že podle průzkumu ze začátku měsíce si 65 procent Američanů myslí, že vyšší ceny jsou výsledkem právě Trumpovy politiky.
