Mezi Korejemi zuří balonová válka. „Kim má strach,“ říká analytik

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Soul na hranicích se Severní Koreou nedávno poprvé po šesti letech obnovil vysílání své propagandy do KLDR.

Šlo o reakci na severokorejské balony s odpadky a exkrementy dopadající na území Jižní Koreje. Ty režim Kim Čong-una začal posílat prý v odvetě proti balonům z jihu, v nichž běžní lidé a aktivisté (nikoliv vláda) posílají na sever letáky a USB disky.

Během tohoto měsíce také už třikrát došlo k incidentu na hranicích (naposledy v pátek). Severokorejští vojáci se při nich podle Soulu dostali na jihokorejskou stranu demilitarizovaného pásma a došlo na varovné výstřely z jihu.

Napětí mezi Korejemi se dramaticky zvýšilo už na přelomu roku, kdy Kim Čong-un Soul poprvé označil za úhlavního nepřítele a zanevřel na mírové sjednocení.

Podle analytika Bruce Bennetta z amerického think tanku RAND Corporation jsou poslední týdny a měsíce důsledkem schizofrenní pozice severokorejského diktátora. Ten na jednu stranu živí rostoucí nepřátelství v naději, že mu pomůže k vnitřní stabilitě, ale na stranu druhou se obává, že pokud eskalace dojde příliš daleko, ztratí kontrolu nad vlastní zemí.

Když jsem s vámi mluvil před půl rokem, diskutovala se tři možná vysvětlení, proč Kim Čong-un změnil postoj k Jižní Koreji – příprava na válku, příprava na omezený konflikt s cílem stabilizovat vnitřní stabilitu a příprava pro budoucí vyjednávání s USA. Jak k těmto možnostem promlouvá dění posledních měsíců a týdnů?

Myslím si, že nyní už můžeme říct, že Kimovo rozhodnutí distancovat se od cíle mírového sjednocení mělo a má za cíl udržet vnější informace za hranicemi Severní Koreje. Všechno, co přichází z Jižní Koreje, je nepřátelské. Nejsou to informace od „našich bratrů“, ale od nepřátel. To režimu dává víc možností, jak proti tomu zasahovat. Hlavním důvodem jsou podle mě rostoucí Kimovy obavy.

Obavy z čeho?

Kim se nyní potýká s velkou vnitřní nestabilitou. Je v opravdu vážných problémech a svědčí o tom celá řada signálů a událostí z poslední doby.

Je ale důležité to chápat v dlouhodobějším kontextu. Jde o to, že jedním z Kimových cílů je oslabování spojenectví Jižní Koreje s USA. Kdyby se mu ho podařilo zlomit, dostane se do pozice, kdy bude s jadernými zbraněmi moci sahat po dominanci na Korejském poloostrově. Podívejte se ale, co se dělo v posledních letech.

V roce 2022 a 2023 vystřílela KLDR celou řadu balistických raket většinou krátkého dostřelu. To samé dělala i v době Trumpovy administrativy, ale v té době bývalý prezident zastával pozici, že tohle není pro USA žádný velký problém, protože to neohrožuje Ameriku.

Podle mě to Donald Trump říkal z politických důvodů, protože usiloval o vyjednávání a těšil se, že za něj dostane Nobelovu cenu míru. Pro Jižní Koreu to ale nebyl zrovna dobrý signál o síle spojenectví s USA.

Když se podíváme na dění v době administrativy Joea Bidena, vidíme, že Kim pokračuje s testy raket v takové míře, která docela jasně přesahuje množství, které je nutné čistě pro potřeby vývoje a testování. Spojené státy ale nyní reagují posilováním spojenectví s Jižní Koreou, častějšími cvičeními a tvorbou trojího partnerství s Japonskem.

To je naprosto příšerné selhání strategie Kim Čong-una. Dopadlo to pro něj nejhůř, jak mohlo.

Jaká je ale šance, že si lidé uvnitř KLDR, masírovaní brutální propagandou, tohle uvědomí a že to opravdu způsobí nějakou nestabilitu?

Sám jsem zmaten z toho, že Spojené státy a Jižní Korea tuhle skutečnost aktivně neventilují. Proč o tom nemluví? Kdyby o tom mluvily, aspoň něco se zcela jistě dostane k elitám uvnitř KDLR.

I tak si ale myslím, že tohle Kima děsí. Bojí se, že si elity uvědomí, že všechny ty peníze utracené za rakety mají přesně opačný efekt, než jaký měly mít. Kim se podle mě velmi obává a snaží se přijít s nějakým řešením.

Jakou tedy vidíte logiku za jeho kroky z poslední doby?

Myslím si, že se snaží být opatrný. V severokorejské armádě jsou sice pravděpodobně lidé, kteří by chtěli situaci eskalovat až na úroveň vojenského konfliktu, Kim si ale podle mě nevěří, že by takovou situaci dokázal kontrolovat. Dělá tedy, co může, a hledá způsoby, jak tlačit na Jižní Koreu a USA, aniž by riskoval vojenský konflikt, který by se mu mohl vymknout z rukou. I proto tu máme tu situaci s balony.

Severokorejský režim tvrdí, že balony s odpadky a exkrementy začal posílat v reakci na balony s letáky, které poslali Jihokorejci. Pokud vím, aktivisté z Jižní Koreje se ale tímto způsobem snaží posílat informace na sever už roky. Bylo jich v poslední době víc, nebo je „nová“ jen reakce KLDR?

Posílání balonů měl Jihokorejcům zakazovat zákon z roku 2020, který prosadila administrativa tehdejšího prezidenta Mun Če-ina. Ústavní soud ale loni řekl, že je to proti ústavě. Jihokorejcům podle něj nesmí být zakázáno posílat balony přes hranice, protože je to omezením jejich svobod.

Těžko říct, jestli jich přes hranice létalo víc než v minulosti. Nevím o žádných přesných statistikách, jsou ale zprávy naznačující, že aktivisté posílající balony udělali pokrok díky novým technologiím. Díky elektronickým komponentům je možné je poslat, sledovat pomocí GPS a náklad na dálku uvolnit přesně tam, kde je potřeba.

Je každopádně potřeba si uvědomit, co pro Kim Čong-una znamenají balony, ve kterých třeba přeběhlíci ze severu posílají do KLDR zprávy. V jeho očích je to svým způsobem jeden velký exkrement. Je to ta nejhorší věc, která se může do Severní Koreje dostat. Proto reaguje tímto způsobem a posílá zpátky exkrementy. Z jeho perspektivy je to oplácení stejnou mincí.

Podle mě hraje svou roli i kulturní rozdíl. Kim nerozumí, že to jihokorejská vláda nemůže lidem jednoduše zakázat. Pořád si myslí, že to může zastavit stejně jednoduše, jako on zakazuje různé věci doma. Proto se snaží vymyslet způsob, jak k tomu Soul donutit. Jihokorejská vláda se sice posílání balonů snaží nějak korigovat, například ministerstvo pro sjednocení prý jedná s lidmi, co je posílají, ale nedá se očekávat, že by to mohlo tuto činnost zastavit (další balony přeběhlíci poslali v noci ze čtvrtka na pátek, pozn. red.).

Jižní Korea v reakci po šesti letech vrátila na hranice reproduktory s vysíláním namířeným na sever. Jde o silnou „zbraň“?

Jak už jsem řekl, informace jsou to poslední, co severokorejský režim chce, aby se dostávalo přes hranice. Řekl bych, že Jižní Korea se prostě snaží donutit Kim Čong-una, aby zastavil posílání balonů, a snaží se to udělat tak, aby nedošlo k vážnější eskalaci. Je podstatné říct, že zatím šlo o jediné vysílání, které trvalo dvě hodiny. Vysílaly se zprávy, počasí a K-pop. Pokud budou létat další balony, bude se vysílat dál a víc.

Jak by podle vás mohl vypadat další krok eskalace?

Pokud Kim pošle další balony, dá se očekávat, že Jihokorejci začnou zase vysílat. To může KLDR vyprovokovat k nějaké další odvetě (tento týden diktátorova sestra Jo-čong prohlásila, že KLDR pošle další balony, pozn. red.).

Podle mě jsme v situaci, kdy si obě strany vyhrožují eskalací, ale doufají, že docílí opaku a vše zůstane pod kontrolou. Kim ví, že když to zajde moc daleko, armáda bude chtít nějakým způsobem udeřit. Pak udeří Jižní Korea a to už je příliš nebezpečné.

Jestli Kim Čong-un nechce svůj režim velmi rychle zabít, vyhne se válce za každou cenu.

Můžete zmínit nějaké další věci, které podle vás ukazují na to, že Kim Čong-un má problémy se stabilitou režimu? Pohledem zvenčí by se mohlo zdát, že zažívá dobré časy. Těží ze spolupráce s Ruskem, jeho úhlavní nepřítel v podobě USA je zaneprázdněný válkou na Ukrajině a soupeřením s Čínou…

Už jsme mluvili o tom, že se dovnitř KLDR dostávají informace. Těch problémů Kimova režimu je ale mnohem víc. Podívejte se třeba na ekonomiku. Té se daří tak špatně, že to dokonce i Kim Čong-un sám přiznává. Vinu přitom shazuje na vlastní úředníky. Každý si asi dokáže představit, jak se tito byrokraté cítí, když jim jejich vůdce předhazuje vinu za něco, za co mohou jeho špatná rozhodnutí. Nebudou zrovna šťastní a nebudou za ním stát.

V poslední době Kim Čong-un také ubral množství potravin dostupných na trhu a zvýšil množství distribuované skrze veřejný systém. Ten je ale vychýlený ve prospěch elit. Trh vyhovuje obchodníkům a lidem, co nutně nepatří mezi elity, ale mají peníze. I ti teď budou naštvaní.

Hodně Severokorejců podle mě také nepřijalo dobře tu změnu, kdy Kim Čong-un za hlavního nepřítele místo USA označil Jižní Koreu. Hodně lidí stále mohlo věřit, že dojde k sjednocení, a najednou jsou z Jihokorejců nepřátelé. Podle mě tohle s ospravedlňováním výdajů na armádu nepomůže.

Režim má také obrovský problém s korupcí. Zrovna nedávno kvůli ní Kim nechal plošně vyhodit a vyměnit úplně všechny vedoucí pracovníky v pozici kontrolorů pracovníků v zahraničí.

Další věc jsou čistky. Společnost v Severní Koreji je hodně orientovaná na rodinu a každý, kdo v čistkách přijde o příbuzného, nebude mít k režimu dobrý vztah. Tohle se pořád děje a není to pro Kima dobré.