Mexiko tvrdě reaguje na uniklé dokumenty Pentagonu. Viní USA ze špionáže

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador v úterý podle agentury Reuters obvinil Pentagon ze špionáže. Obrador dokonce prohlásil, že v zájmu ochrany národní bezpečnosti začne tajit informace před mexickou armádou.

„Nyní budeme chránit informace před námořnictvem a ministerstvem obrany, protože se stáváme terčem špionáže ze strany Pentagonu,“ řekl Obrador na tiskové konferenci. Prohlásil také, že americkým „plánem na vměšování“ je ohrožena suverenita země. Na podporu svých obvinění ovšem nepředložil žádné důkazy.

Obradorova příkrá slova byla reakcí na únik utajených dokumentů z amerického ministerstva obrany, který se do popředí zájmu světového tisku i politiků dostal minulý týden. Již tehdy se hovořilo o tom, že by dokumenty mohly Washington přivést do nepříjemné situace - právě s ohledem na možné špehování blízkých spojenců.

Uniklé dokumenty, které mluvčí Pentagonu označil za „vysoce utajovaný citlivý materiál“, způsobily pozdvižení.

Vyjádření mexického prezidenta je nicméně první zahraniční reakcí, v níž se některý ze státních představitelů vůči americké vládě a armádě postavil takto nekompromisně.

Pentagon únik považuje za „úmyslný a zločinný čin“.

Komentář mexického prezidenta přišel jen několik dní poté, co list The Washington Post (WP) informoval o vzrůstajícím napětí mezi mexickým námořnictvem a armádou. V jednom z uniklých dokumentů týkajících se Mexika američtí vojenští představitelé posuzovali důsledky toho, že mexická armáda převezme dohled a kontrolu nad mexickým vzdušným prostorem.

Podle WP byl šéf mexického námořnictva touto variantou natolik frustrován, že „v reakci na to dal pokyn představitelům námořnictva, aby omezili spolupráci s mexickou armádou“.

Odhalení těchto hluboce vnitrostátních záležitostí může být jedním z důvodů, proč se Mexiko staví k úniku dokumentů z Pentagonu tak rozhodně.

Na druhou stranu: WP píše, že neexistuje důkaz, podle kterého by dané informace pocházely ze zachycené komunikace amerických a mexických představitelů, což podle některých názorů chtěl Obrador svým vyjádřením naznačit.

Mluvčí Pentagonu zůstal střídmý a v reakci na Obradorovo vyjádření podle Reuters zdůraznil, že americké ministerstvo obrany je silným partnerem mexické armády a námořnictva. Dodal, že tyto subjekty řeší společné výzvy „v rámci vzájemného respektování suverenity a příslušných zahraničněpolitických programů“.

Obrador americkým zpravodajským službám v souvislosti s úniky informací vyčetl „zneužívající, panovačný zásah, který by neměl být za žádných okolností akceptován“.

Dále poznamenal, že nemá v úmyslu USA kárat, ale že je nutné o budoucích „podmínkách spolupráce“ dále jednat.

Jen o 24 hodin dříve se mexický prezident podle webu El País obořil na americkou protidrogovou agenturu DEA a odsoudil „její arogantní vměšování“ do vyšetřování Los Chapitos, dědiců zločineckého impéria Joaquína „El Chapa“ Guzmána, zakladatele kartelu Sinaloa. Mexickým úřadům podle Obradora zejména vadí, že s nimi nebyly operace zahraničních agentů konzultovány přímo na místě.

Americké úřady tvrdí, že se jim podařilo infiltrovat do nejvyšších míst struktur zločinecké organizace a získat nové informace o trasách, dodavatelích a výrobě fentanylu, který je prioritním cílem Bílého domu ve válce proti drogám.

Příslušníci DEA se podle španělského webu již v minulosti vyjádřili, že Mexiko pro omezení obchodu s fentanylem „nedělá dost“.

A ještě jednu kartu v této hře je nutno vzít v potaz. Média zveřejnila v úterý informace, podle kterých mexická vláda již za dob prezidenta Obradora využívala kontroverzní špionážní software Pegasus. Podle vyšetřování, jehož závěry publikoval deník The New York Times, dokonce mexická vláda zakoupila program Pegasus od izraelské společnosti NSO Group jako vůbec první.

Ve využívání programu k infiltraci telefonů aktivistů vláda podle NYT pokračovala navzdory veřejnému ujišťování, že špehování občanské společnosti je minulostí.

Obrador na úterní tiskové konferenci zopakoval, že jeho administrativa mexický lid „nešpehuje“, nýbrž jde o součást běžné zpravodajské práce. „Nemáme problémy se svědomím, nejsme represivní složky, nešpehujeme, děláme to pro bezpečnost,“ ohradil se.

Už na konci března přitom potvrdil, že jeho vláda mobilní telefon jednoho z aktivistů za lidská práva - Raymunda Ramose - skutečně monitorovala. Prý šlo o součást vyšetřování člena gangu podezřelého z prodeje drog, který měl s Ramosem telefonicky hovořit.

Skupina neziskových organizací v březnu podle NYT mexické úřady obvinila z hackerského útoku a zveřejnila dokumenty, které naopak ukazují, že armáda měla přístup ke zprávám, které Ramos posílal novinářům.

Mexický prezident se v poslední době dostal do sporu s USA i v několika dalších otázkách. A například odsoudil obvinění vznesené proti bývalému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Označil je za „pomlouvačnou kampaň“.