Mexiko chce žalovat Google kvůli změně názvu zálivu

Mexiko hrozí společnosti Google soudem kvůli změně názvu „Mexického zálivu“ na „Americký záliv“ v Mapách pro uživatele ve Spojených státech. Poukazuje na to, že větší část tohoto vodního útvaru leží mimo námořní hranice USA, v oblastech kontrolovaných Mexikem a Kubou.

Mexiko tvrdí, že Google přejmenoval celý záliv včetně těchto námořních oblastí, zatímco nařízení prezidenta Donalda Trumpa se týkalo pouze amerického kontinentálního šelfu, píše The Washington Post.

Na tiskové konferenci to v pondělí uvedla mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová, podle které se nařízení týká pouze oblasti mořského dna, na kterou si USA činí nárok podle mořského práva a námořních dohod s ostatními pobřežními státy. Požádala pak společnost Google, aby název „Mexický záliv“ plně obnovila ve své službě Mapy pro oblasti mimo území USA. „To, co Google dělá, je změna názvu kontinentálního šelfu Mexika a Kuby,“ řekla Sheinbaumová novinářům.

Nový název „Americký záliv“ se začal oficiálně používat minulý týden v americké vládní databázi zeměpisných názvů a také v mapách Google. Společnost Google tehdy uvedla, že lidé v Mexiku stále uvidí název „Mexický záliv“, zatímco lidé z jiných zemí uvidí oba názvy.

Sheinbaumová uvedla poprvé minulý týden, že Mexiko zvažuje občanskoprávní žalobu na společnost Google po rozhodnutí používat Trumpem určený název, Google na žádost o komentář bezprostředně nereagoval.

Na pondělní tiskové konferenci se Sheinbaumová podělila s novináři o dopis, který Mexiko obdrželo 10. února od Crise Turnera, viceprezidenta společnosti Google pro vládní záležitosti a veřejnou politiku.

V dopise Turner uvedl, že změna je „v souladu s běžným operačním postupem společnosti, který na našich platformách odráží geografické názvy předepsané různými autoritativními vládními zdroji, včetně případů, kdy se autoritativní zdroje mohou lišit“.

Sheinbaumová uvedla, že Mexiko po společnosti následně vyžadovalo vysvětlení ohledně mezinárodního námořního práva.

Podle něj se svrchovanost země nad jejím teritoriálním mořem vztahuje maximálně na 12 námořních mil. Mexický ministr zahraničí Juan Ramón de la Fuente uvedl, že „Mexiko v žádném případě nebude akceptovat přejmenování zeměpisné zóny na svém území a pod svou jurisdikcí“ a že „v případě potřeby podnikne právní kroky“.

Vztahy mezi Mexikem a Spojenými státy byly v prvních týdnech Trumpovy vlády také vystaveny zkoušce v souvislosti s obchodními cly a bezpečností hranic. Když v lednu Trump poprvé naznačil změnu názvu zálivu, Sheinbaumová na tiskové konferenci sarkasticky prohlásila, že Spojené státy by se v reakci na to měly přejmenovat na „Mexickou Ameriku“, čímž podle agentury Associated Press odkázala na zakládající dokument z roku 1800.

Bílý dům minulý týden zakázal reportérům AP účastnit se akcí v Oválné pracovně nebo letět s Trumpem na palubě Air Force One, protože agentura nerespektovala nařízení a nadále používala název „Mexický záliv“. Při zdůvodňování své stylistické konvence AP uvedla, že Mexický záliv se tak jmenuje už nejméně 400 let - tak dlouho jej používali evropští objevitelé a tvůrci map.

Oceánská pánev o rozloze 218 000 km2 se rozkládá od východního pobřeží Mexika a jihovýchodního pobřeží Spojených států až po západní konec Kuby. Námořní hranice mezi Mexikem a Spojenými státy byly stanoveny dvoustrannými dohodami v 70. letech 20. století. Spojené státy si nárokují přibližně 46 procent zálivu, Mexiko 49 procent, zbytek kontroluje Kuba.