Článek
Osmadvacetiletý Banegas uvedl, že do USA z Hondurasu uprchl poprvé jako teenager, aby se vyhnul náboru do drogového gangu. V roce 2014 byl deportován. Znovu vstoupil do země s plánem požádat o azyl v roce 2020, ale opět neúspěšně. Když tedy Banegas v roce 2021 znovu prchal před hrozbami gangů, nezamířil do Spojených států, ale do Mexika, píše agentura Reuters.
V lednu Banegas obdržel status uprchlíka a s pomocí uprchlického programu OSN se přestěhoval do mexického Saltilla, kde získal práci u výrobce kovových odlitků, který působí v USA a Mexiku. A takových příběhů se v zemi objevuje celá řada. Mexiko, které uprchlíci dlouhodobě vnímali spíše jako zemi tranzitní, se v posledních pěti letech stává jejich cílem. Azylanty do země podle Reuters láká zejména méně restriktivní azylový systém než v USA a také dostatek pracovních míst.
Banegas Reuters řekl, že si vydělává asi 800 dolarů měsíčně (17 800 Kč) – méně, než si myslel, že vydělá v USA, ale dost na to, aby mohl posílat domů rodině alespoň 50 dolarů (1100 Kč) měsíčně. Se svými mexickými spolupracovníky vychází dobře a je hrdý na to, že jeho šestiměsíční syn David má mexické občanství. „Cítím se tu v klidu. Není nutné jezdit do Spojených států. Můžete se prosadit i tady, v Mexiku,“ řekl Reuters.
Před 10 lety získávalo v Mexiku azyl několik stovek lidí ročně. V roce 2021 to už bylo 27 tisíc, uvádí mexická Agentura pro uprchlíky. Letos je Mexiko na cestě k tomu, aby schválilo nejméně 20 tisíc žádostí o azyl. Většina příchozích je z Hondurasu, Haiti, Venezuely, Salvadoru a Kuby.
Převážná většina migrantů, kteří vstoupí do Mexika, ale stále pokračuje na sever směrem do USA. Spojené státy v loňském roce zaznamenaly více než 700 tisíc individuálních žádostí o azyl. To dlouhodobě představuje pro Bidenovu administrativu výzvu, Seznam Zprávy se tématu již věnovaly.
Šéf Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Mexiku Giovanni Lepri však uvedl, že se Mexiko stává „velmi solidní volbou“ pro uprchlíky. Podle podnikatelské asociace Coparmex je v celé zemi více než milion volných pracovních míst. Zaměstnavatelé v cestovním ruchu, zemědělství, dopravě a zpracovatelském průmyslu mají často problém najít pracovníky.
Podle mexické výrobní asociace INDEX současný nedostatek pracovních sil ještě prohlubuje fakt, že se do Mexika stěhuje celá řada nových společností, které chtějí být blíže americkému trhu.
Migrace v USA
Proč neexistuje reforma, která by problém vyřešila? „Republikáni si všimli, že migrace je spolehlivým aktivizačním momentem (do voleb),“ říká amerikanistka Kateřina Březinová.
Představitelé USA, Mexika a OSN tak momentálně vyzývají k regionální spolupráci, která by pomohla migrantům přesídlit do míst, jako je Mexiko, Kostarika a Kolumbie, s cílem snížit nelegální migraci do USA. Mexiko mimo to také spolupracuje s guatemalskou vládou na tom, aby do země dostalo až 20 tisíc pracovníků ročně. V plánu je rozšířit tento program i na Honduras a Salvador.
V Mexiku také podle Reuters OSN pomáhá uprchlíkům přestěhovat se z jižního Mexika, kde většina z nich dokončí azylový proces, do měst ve středním a severním Mexiku, kde naopak pracovní síly chybějí. OSN migrantům v rámci programu poskytuje peněžní granty a pomoc se sehnáním pracovních míst.
