Hlavní obsah

Mexičané zablokovali parlament na protest proti chystané přímé volbě soudců

Foto: Profimedia.cz

Snímek z protestů proti schvalování návrhu zákona zavádějícího přímou volbu soudců.

Reformu soudnictví navrhl levicový prezident Andrés Manuel López Obrador, jehož mandát končí tento měsíc. Podporu ale získala i u nově zvolené prezidentky Claudie Sheinbaumové. Oba jsou členy vládní strany Morena.

Článek

Dav nespokojených Mexičanů v úterý zablokoval vchod do parlamentu na protest proti schvalování návrhu zákona zavádějícího přímou volbu soudců. Vládnoucí strana Morena, jejíž plán může podle kritiků zpolitizovat dosud nezávislou justici, hodlá přes protesty ve schvalování pokračovat, v krajním případě mimo sídlo parlamentu, informovala agentura AP.

Reformu soudnictví zahrnující přímou volbu soudců letos navrhl levicový prezident Andrés Manuel López Obrador, jehož mandát končí tento měsíc. Změny podle něho „přiblíží lidu“ soudnictví, které je podle něj nyní zkorumpované a slouží menšinám a organizovanému zločinu. Experti však tvrdí, že problémy s korupcí jsou hlavně u policejních vyšetřovatelů a prokurátorů. Kritici se obávají ztráty nezávislosti soudů a proti reformě se ozvali i velvyslanci Spojených států a Kanady v zemi.

Zaměstnanci soudů, studenti a další odpůrci reformy dnes zatarasili vchod do dolní komory mexického Kongresu.

„Strana, která má většinu, může ovládnout soudní moc a to bude prakticky znamenat konec demokracie,“ řekl podle AP jeden z protestujících, 37letý zaměstnanec federálního soudu Javier Reyes.

Prezidentova strana disponuje po červnových volbách v Kongresu dvoutřetinovou většinou zákonodárců potřebnou ke schválení ústavních změn. Šéf jejích poslanců dnes vyloučil, že by tlak veřejnosti mohl názor strany změnit.

„Tato reforma postupuje dále,“ řekl v předtočeném prohlášení demonstrantům Ricardo Monreal. Zákonodárcům vzkázal, aby se nesnažili do budovy dostat silou a připustil, že by se hlasování mohlo odehrát jinde.

Podle navrhovaných změn by měli Mexičané poprvé už napřesrok volit více než 1600 soudců, včetně členů nejvyššího soudu, jejichž počet se má snížit z 11 na devět. Volby soudců se mají konat každé tři roky a vybírat mají Mexičané ze seznamu kandidátů, které sestaví moc výkonná, zákonodárná a soudní. Reforma počítá i se zkrácením funkčního období členů nejvyššího soudu z 15 let na 12. Nejvyšší soud by také už neměl mít dva senáty a nově má rozhodovat na veřejných plenárních zasedáních.

Některá mexická média předpokládají, že Morena bude chtít prosadit změny v Kongresu ještě do konce mandátu současné hlavy státu na konci měsíce. Klíčový výbor parlamentu návrh schválil minulý týden.

Doporučované