Hlavní obsah

Meteorologové sypou důkazy, že Evropa čelí skutečně mimořádným vedrům

Foto: x.com/CopernicusEU

Vizualizace služby Copernicus pro změnu klimatu (C3S) ukazuje, že srpen 2024 byl celosvětově nejteplejším srpnem vůbec s průměrnou povrchovou teplotou vzduchu 16,82 °C, což je o 0,71 °C více než průměr za období 1991–2020.

Meteorologická služba Copernicus v pátek uvedla, že letošní léto bylo nejteplejší v historii. A přestože už začal klimatologický podzim, ve většině Evropy to zatím není znát. Rekordní záříjové teploty hlásí řada zemí včetně Česka.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve velké části střední Evropy panují vedra. Teploty jsou na mnoha místech i více než o 10 stupňů Celsia vyšší, než je obvyklé. Třeba německá meteorologická služba začátkem týdne oznámila, že Braniborsko se potýkalo s několikadenním vedrem, které bylo extrémnější než kdykoli jindy v této fázi roku. Ve středu tam dosáhla nejvyšší teplota 35,2 stupně Celsia.

Budapešť pro změnu hlásí, že zažila historicky nejteplejší noc klimatologického podzimu, který trvá od září do listopadu. Na území maďarského hlavního města na začátku týdne neklesly teploty pod hodnotu 24 °C. Stejný rekord se stejnou hodnotou hlásí i Slovensko z Malacek, okresního města na západě země.

I v České republice každý den přibývají nové a nové stanice s více než třicetiletou tradicí měření, které ve svých statistikách přepisují nejvyšší hodnoty historicky naměřené v devátém měsíci v roce.

„Nadpoloviční většina stanic měřících aspoň 30 let zaznamenala teplotní rekord pro 2. září. Na 11 z těchto stanic však bylo dokonce tak teplo, že teplota překonala rekord pro celý měsíc září,“ zveřejnil v pondělí Český hydrometeorologický ústav na síti X. O den později přibylo dalších 33 stanic, ve středu dokonce dalších 40 stanic. Čtvrtého září hlásilo denní rekord už dokonce 158 ze 170 stanic, tedy 93 % z nich.

Tropické noci - tedy takové, kdy teplota nespadne pod hranici 20 stupňů - celý týden hlásí i severněji položené Dánsko. V zemi na Jutském poloostrově jde o zcela bezprecedentní údaje.

„Hlavním zdrojem tepla je intenzivní oblast vysokého tlaku - neboli tepelná kupole -, která se nachází nad severní Evropou,“ ukazuje na hlavní zdroj tepla americký deník The Washington Post. Horko však zesiluje také oblast nízkého tlaku nad západní Evropou, odříznutá od proudění, která pomáhá přivádět horký vzduch ze severní Afriky do střední a severní Evropy.

A skutečně: Čím více na sever se v Evropě podíváme, tím významnější navyšování rekordů můžeme pozorovat.

„Až do této vlny veder… Švédsko a Norsko nikdy v září nedosáhly > 30 °C,“ napsal na twitteru britský meteorolog Scott Duncan. To od uplynulého týdne již neplatí - Norsko hlásí 30,6 °C (navýšení rekordu o více než dva stupně), Švédsko dokonce 31,1 °C.

„Třicítka“ a národní rekord tak zatím odolává pouze ve Finsku.

Pro Skandinávii nejsou navíc příliš příjemné vyhlídky ani pro příští týden. Zatímco nad západní a střední Evropou by se měly od jihozápadu rozšířit chladnější než průměrné teploty, ve východní Evropě a Skandinávii mohou teploty zůstat výrazně nadprůměrné.

Probíhající vlna veder je jen poslední z několika vln, které se v posledních měsících objevily. Extrémní teplo způsobilo v srpnu třeba také rychlé tání v některých částech Arktidy a Skandinávie. Norské ostrovy u pobřeží Grónska, včetně Špicberk, zaznamenaly nejvyšší srpnové teploty v historii. S tím bylo zároveň spjato i nejrychlejší odtávání ledovců v této oblasti.

Deník Washington Post ale neoznačil pouze zdroj tepla, ale i viníka. „Vysoké teploty nad Evropou i celosvětově jsou způsobeny přetrvávajícími následky silného jevu El Niño z minulé zimy a klimatickými změnami způsobenými člověkem,“ napsal autor textu Ian Livingston.

Ostatně nejde jen o tepelnou kopuli nad severní Evropou - s vlnami veder se v současné době potýká i třeba západ USA nebo rovníková Afrika.

„Změna klimatu zvyšuje četnost a intenzitu vln veder a vyvolává extrémní povětrnostní jevy - od sucha a požárů po prudké bouře a záplavy,“ upřesňuje v této souvislosti časopis Time.

Za posledních 12 měsíců byla průměrná globální teplota o 1,64 °C vyšší než v předindustriálním období, což je více než hranice 1,5 °C, kterou stanovila Pařížská dohoda z roku 2015. Zvýšení o dva stupně je pak podle této mezinárodní smlouvy již zcela nepřípustné.

Pařížská klimatická dohoda

Pařížská konference o změně klimatu se odehrála v prosinci 2015.

Do jednání o nové celosvětové právně závazné dohodě o změně klimatu se zapojily delegace z přibližně 150 zemí.

Celosvětová dohoda byla stvrzena 12. prosince a říká, že cílem je omezit globální oteplování na úroveň výrazně nižší než dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou a pokračovat v úsilí o jeho omezení na 1,5 °C.

Celý svět i Evropa letos extrémní teploty hlásily již celé léto. To bylo nejteplejší od začátku měření. Srpen byl zároveň společně s tím loňským dosud celosvětově nejteplejším osmým měsícem roku, informovala v pátek meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

„V posledních třech měsících jsme zažili celosvětově nejteplejší červen a srpen, nejteplejší den v historii a následně i nejteplejší letní období od června do srpna. Tato série teplotních rekordů zvyšuje pravděpodobnost, že rok 2024 bude nejteplejším rokem v dějinách,“ řekla zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová.

Lidstvo přitom změnu teplot pociťuje čím dál znatelněji. A nejde jen o častější vlny veder a výkyvy počasí. Rostoucí teploty testují i hranice lidských možností, a dokonce způsobují úmrtí při venkovních aktivitách, jako jsou koncerty, sportovní akce a náboženská shromáždění.

Během červnové pouti hadždž v Saúdské Arábii zemřelo více než 1300 lidí poté, co teploty dosáhly 52 °C.

Doporučované