Článek
„Příměří ve vzduchu, na moři i v energetické infrastruktuře.“
Těmito slovy popsal v letadle cestou z londýnského summitu francouzský prezident Emmanuel Macron ideu na měsíční klid zbraní, který jeho země navrhuje na Ukrajině spolu s Velkou Británií.
Příměří v pozemních bojích by podle něj bylo – vzhledem k délce fronty, na níž Rusové útočí – obtížné kontrolovat.
O tom, že evropské mocnosti pracují na plánu na zastavení bojů, mluvil už před Macronem i britský premiér Keir Starmer.
V pondělí ale v reakci na Macronova slova britský ministr obrany odmítl, že by se už obě země na podobě příměří dohodly. „Neexistuje žádná dohoda o tom, jak by mělo příměří vypadat,“ řekl Luke Pollard. „Na stole je několik možností, které budou předmětem dalších diskuzí s americkými a evropskými partnery, ale jednoměsíční příměří nebylo dohodnuto.“
Pollard také v rozhovoru pro Sky News nastínil ukrajinské obavy, že jakákoliv krátká pauza ve válce jednoduše poskytne nepříteli čas na opětovné vyzbrojení, přeskupení sil a další invazi.
Nedělní summit v Londýně.
Obranné výdaje 3 až 3,5 % HDP
Mírové síly, o jejichž vyslání na Ukrajinu už Macron v minulosti několikrát mluvil, by v první fázi chystaného příměří být neměly. „V následujících týdnech evropští vojáci na Ukrajině nebudou,“ řekl šéf Elysejského paláce.
Doplnil, že Evropská unie rovněž musí vyčlenit dalších 200 miliard eur na obranu v reakci na ruské hrozby a politiku nové americké administrativy. Státy EU by si podle něj měly vytyčit cíl věnovat na obranu 3 až 3,5 procenta HDP. Pomoci k tomu by jim mělo i „inovativní financování“, myslí si prezident s tím, že mezi takové nástroje by spadaly například společné půjčky.
Zvyšování obranných rozpočtů bude na programu evropského summitu 6. března. EU se podle Macrona bude snažit poskytnout Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 20 miliard eur.
Summit v Londýně
Evropští lídři se v Londýně shodli, že podpora napadené země a navýšení vlastních výdajů na obranu se musí zintenzivnit. Vedle toho má vzniknout vlastní mírový plán ve spolupráci s Ukrajinou, který následně Evropa předloží USA.
O příměří mluvil i šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot. „Je to nezbytný předpoklad (k ukončení války),“ řekl v pondělí na rádiu France Inter. „Bude to sloužit jako důkaz dobré víry Vladimira Putina… Toto je způsob, jak ověřit, zda je Rusko ochotné ukončit tuto válku,“ myslí si.
„Američané si zvolili dialog s Ruskem, aby jej přivedli k jednacímu stolu. My Evropané jsme vždy říkali, že ho tam musíme přivést tlakem,“ vysvětlil Barrot taktiku svého prezidenta. Ministr také uvedl, že „nikdy nebylo riziko války v Evropské unii tak vysoké. Přední linie se k nám přibližuje již 15 let.“
Iniciativa, která předběhla dobu
Politický geograf Libor Jelen z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je k myšlence na měsíční příměří skeptický.
„Je to Macronova iniciativa, která asi trochu předběhla dobu. Macron se v tom směru pokouší ovlivnit diskurz, že se Evropa také zapojuje do řešení konfliktu ve chvíli, kdy se Trump naopak Evropu snaží vykolejit. Ten pokus nevidím reálně a myslím, že se na něj rychle zapomene,“ nastínil pro Seznam Zprávy.
Myšlenku na příměří bez bezpečnostních záruk odmítl i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. S jeho názorem souzní i Jelen: „Skutečně nedává smysl na měsíc zastavit boje, když nebudou záruky, že ruská armáda tu situaci nevyužije k doplnění stavů, přemístění jednotek a pokračování násilných bojů.“
Ruskem ostře sledované jednání
Ve chvíli, kdy se Evropa snaží najít cestu z krize, Kreml situaci pozorně sleduje. Poslední týdny se odehrávaly spíše v jeho prospěch, ostatně už jen ostrouhání podpory Spojených států patřilo mezi dlouhodobé priority Moskvy. Podobně jí do karet hraje i rozkol mezi západními státy.
A zatímco dříve nešetřili ruští představitelé kritikou směrem k USA, nyní si jejich postoje chválí a míří naopak ostrými slovy směrem k Evropě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v neděli prohlásil, že za posledních 500 let „všechny světové tragédie buď vznikly v Evropě, nebo se staly kvůli evropské politice“, a trval na tom, že Američané nehráli žádnou roli v „podněcování“ ke konfliktům.
Jak ale ukázala páteční hádka mezi Donaldem Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem na straně jedné a Volodymyrem Zelenským na straně druhé, názory na ukončení války se na obou stranách Atlantiku výrazně liší.
Zvláštní vyslanec Trumpovy administrativy pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg minulý týden agentuře Reuters řekl, že „Ukrajina potřebuje prezidentské a parlamentní volby“. Ty by se podle něj mohly uskutečnit koncem roku, pokud bude Kyjev souhlasit v příštích měsících s uzavřením příměří.
Předsedkyně podvýboru Evropského parlamentu pro bezpečnost a obranu Nathalie Loiseauová je přesvědčena, že je teď potřeba „více konat a méně mluvit“.
„Evropa pochopila, že je na ní, aby převzala odpovědnost za vyjednávání o příměří a míru mezi Ukrajinou a Ruskem, protože nemůžeme věřit Donaldu Trumpovi. V tuto chvíli není spojencem Evropy,“ citoval bývalou francouzskou ministryni pro evropské záležitosti server France Info.
