Článek
„Každý, kdo se vzdá, bude v bezpečí. Ti, kteří zůstanou, zemřou,“ ozvalo se z megafonu zhruba v jednu hodinu ráno v syrské vesnici Atma. Právě tam, v provincii Idlib, se ukrýval vůdce Islámského státu a nejhledanější terorista světa abú Ibráhím Hášimí Kurajší.
Informace o jeho úkrytu měli Američané už několik měsíců, příprava operace speciálních jednotek ale trvala dlouho. „S vědomím toho, že se terorista obklopil rodinami s dětmi, jsme se rozhodli pro zásah speciálních jednotek, i když představoval mnohem větší riziko pro naše lidi než letecký úder. Rozhodli jsme se tak, abychom minimalizovali civilní oběti,“ vysvětlil prezident Joe Biden.
Při operaci nakonec zemřelo třináct lidí, mezi nimiž bylo i šest dětí. Zatímco dvě patra budovy byly obsazené džihádisty a jejich rodinami, v přízemí žili civilisté, kteří neměli s Islámským státem nic společného.
Vlastník domu Muhammad Šajch novinářům listu New York Times vypověděl, že si dům od něj před 11 měsíci pronajal syrský řidič kamionu. Měsíčně platil 130 dolarů (asi 2700 korun) a žil v prvním patře spolu s manželkou, třemi dětmi a sestrou s její dcerou. Řidič se nabídl, že nájem každý měsíc majiteli domu přiveze, zřejmě proto, aby neměl důvod nemovitost navštěvovat.
Na podzim se americké tajné služby dozvěděly, že se v horním patře domu ukrývá hledaný Kurajší. Vůdce Islámského státu údajně nevycházel z bytu, jedinou výjimkou bylo koupání se na střeše domu.
Ve chvíli, kdy americká helikoptéra přilétala, byla v domě tma a všichni jeho obyvatelé spali. Vojáci nezaútočili hned, ale probuzené rodiny opakovaně vyzývali megafonem, aby opustily dům a vzdaly se.
O americkém zásahu pravděpodobně věděla islamistická skupina Haját Tahrír al-Šám, která celou oblast okolo vesnice Atma už 12 hodin před útokem uzavřela. Vyplývá to z informací, které zveřejnil na Twitteru Charles Lister, ředitel Blízkovýchodního institutu ve Washingtonu. Haját Tahrír al-Šám nyní ovládá většinu provincie Idlib.
Na místo spěchali i bojovníci al-Káidy
Když Američané poprvé vypálili na dům, vyběhla z něj rodina žijící v přízemí – manželé, starší syn a nejméně dvě další děti. „Když jsem jim řekla, že sousedy neznám, nevěřili mi,“ líčila později žena pro lokální zpravodajství Baladi News.
Krátce poté odpálil Kurajší ve druhém patře výbušninu, která zabila jeho i celou rodinu. Části těl vylétly z okna a později je pohřbili záchranáři. V prvním patře zůstávala rodina dalšího džihádisty, který se snažil střílet po vojácích, ti ale jeho i manželku zastřelili. Jejich čtyři děti, mezi nimiž byl i patnáctiletý chlapec, evakuovali z budovy.
Během přestřelky se směrem k americkým vojákům začalo přesouvat několik ozbrojenců patřících k syrské odnoži teroristické sítě al-Káida. Nejméně dva z nich byli zabiti po střelbě z jedné z helikoptér, napsala agentura AP s odvoláním na informace od generála Franka McKenzieho.
Američané také na místě zničili jednu z helikoptér, která sice bezpečně přistála, byla ale porouchaná. Vojáci použili výbušniny, aby zajistili, že se použitelné vybavení stroje nedostane do rukou zdejším extremistům.
Rodina abú Umara, která žila v přízemí nedalekého domu, se třásla strachy, když poslouchala střelbu a výbuchy. „Nebojte se, na nás nezaútočí. Přišli kvůli jinému domu,“ uklidňoval děti otec. Po třetí hodině ráno zaslechli odlétající helikoptéry a nastalo opět ticho.
Smrt vůdce Islámský stát nezničí
Další ze sousedů, který se představil jako Ahmed, se šel po odletu Američanů do zničeného domu podívat. Našel tam mrtvolu ženy a dítěte. Oba podle něj zemřeli po výbuchu sebevražedného pásu, který měla žena na sobě.
Spojené státy se Kurajšího pokoušely zabít už v roce 2015, řekl deníku Wall Street Journal nejmenovaný představitel Bidenovy administrativy. Džihádista měl při útoku přijít o nohu. O plánu únorové operace informovali činitelé Pentagonu prezidenta 20. prosince. K dispozici měli i stolní model domu, v němž se terorista skrýval. Izraelská televize Channel 13 uvedla, že k odhalení Kurajšího úkrytu přispěly i informace izraelských tajných služeb.
Samotný zásah sledoval v přímém přenosu Biden spolu s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem. V Pentagonu pak akci speciálního komanda sledoval ministr obrany Lloyd Austin spolu s náčelníkem štábů generálem Markem Milleyem.
Podle Billa Roggia, badatele think tanku Nadace pro obranu demokracie, nebude mít na další operace Islámského státu smrt jeho vůdce velký vliv. Organizace je podle něj stavěná na to, aby ztrátu šéfa přežila, a zřejmě má i plán na nástupnictví. „Jejich vůdci neodcházejí – zemřou buď stářím, nebo při úderech, jako byl tento,“ míní odborník na terorismus.
