Článek
Byly to jedny z nejdramatičtější voleb v celé německé poválečné historii. Pouhých zhruba 14 tisíc hlasů dělilo prokremelskou BSW ke vstupu do Spolkového sněmu a Německo od nutnosti sestavovat nejednotnou, a priori rozhádanou vládu.
Lídr CDU/CSU a budoucí kancléř Friedrich Merz si nakonec mohl oddechnout. A zároveň byl zbaven břímě rozhodování. Příští vládu musí sestavit se sociálními demokraty. Kromě svazku s AfD, který striktně odmítá, nemá na jinou koalici dost hlasů. Půdorys příští německé vlády je jasný. Bude to ale zároveň vláda, která se dovede postavit za bránící se Ukrajinu, proti agresivnímu Rusku a čelit nevyzpytatelné Trumpově vládě?
Silná slova, slabý program
Prohlášení Friedricha Merze zní velmi bojovně. „Pokud Rusko do 24 hodin poté, co převezme moc, nepřestane s útoky proti civilním cílům….pošlu na Ukrajinu střely Taurus,“ prohlásil v předvolební kampani. Během volební noci slíbil, že posílení německé armády bude jednou ze dvou hlavních priorit jeho vlády. Řekl také, že 60 procent své energie bude věnovat evropské politice, nebo že by se Německo chtělo podílet na projektu evropského jaderného deštníku, nezávislého na USA. Jeho jádro by představovaly jaderné arzenály Velké Británie a Francie.
„Trumpovi je osud Evropy lhostejný.“ Vítěz německých voleb v povolební debatě.
Bojovně se Merz staví také proti výpadům nové americké administrativy. Zatímco Donald Trump blahopřál na síti X jeho straně k vítězství, Merz zpochybnil v televizní debatě, že závazky americké vlády vůči NATO stále platí. „Trumpovi je osud Evropy lhostejný,“ prohlásil mimo jiné. „Posílit Evropu tak, aby byla nezávislá na USA, bude mou naprostou prioritou.“
Co má ale budoucí kancléř v rukou kromě silných výroků? „Je tu riziko, že nová vláda narazí hned při prvních krocích. Nevidím, že by měl Merz v oblasti bezpečnostní politiky připravené cokoliv kromě tezí,“ říká analytik prestižního německého think tanku Milan Nič.
Peníze v první řadě
Pokud chce Friedrich Merz postavit na nohy vlastní armádu a zároveň posílit pomoc Ukrajině, musí především vyřešit, kde na to sežene peníze.
Předchozí vláda zanechala Německo v rozpočtovém provizoriu. Předpokládá se, že sestavit řádný rozpočet bude trvat nejméně do léta. Jednání přitom bude provázet otázka: jak chce nový kancléř zvýšit obranné výdaje, když dosud jeho strana trvala na vyrovnaných financích a zároveň chce podnikatelům i zaměstnancům dopřát velkorysé daňové škrty?
Merz už naznačil, že by byl ochotný ustoupit z prvního bodu a uvolnit tzv. dluhovou brzdu. „Na její reformu by ale potřeboval změnu ústavy a tím pádem i dvoutřetinovou většinu v Bundestagu. Tu ale teď nemá. Musel by se nejspíš dohodnout s Levicí, která je zásadně proti navyšování zbrojních výdajů,“ připomíná analytik Milan Nič.
Je tu ještě jedna cesta: šetření. CDU/CSU mluví o omezování výdajů sociálního státu. Jenže úspory samotné jistě stačit nebudou. A navíc jim zřejmě bude stát v cestě Merzův volbami přisouzený koaliční partner, sociální demokraté.
Vojáci pro Ukrajinu, jádro pro Německo
Sociálním demokratům se také nelíbí další téma posledních dnů: představa, že by němečtí vojáci strážili případné příměří na Ukrajině. „Sociální demokraté to odmítají. A ani CDU/CSU se do toho nechce,“ říká Nič. „Pro Německo by taková mise představovala prolomení významného tabu i velice náročnou parlamentní proceduru. Něco jiného je to ohledně dodávek zbraní: jsem přesvědčený, že Bundeswehr má v záloze něco, co bude moci Merz na Kyjevu poslat – i když to možná nebudou Taurusy,“ říká Milan Nič.
Protiletecký komplet Iris-T. Tyto špičkové německé zbraně už teď pomáhají chránit ukrajinská města.
Předání těchto vysoce přesných německých raket ukrajinské armádě je další bod, který dosud striktně odmítali politici sociálních demokratů, se kterými se Merz musí dohodnout na nové vládě. Svoje „ne“ Taurusům pro Ukrajinu si dokonce dali výslovně do předvolebního programu.
Velmi nejasná je i budoucnost Merzovy sondáže ohledně společného evropského jaderného arzenálu. Na Merzovy pobídky zatím nepřišla od Velké Británie a Francie žádná odpověď. A není ani jasné, proč by obě mocnosti dávaly svůj drahocenný arzenál několika stovek jaderných hlavic k dispozici evropským partnerům bez odpovídající protihodnoty.
Kromě zahraničních i domácích politických partnerů čeká Merze ještě jedno přesvědčování. Musí závažnost bezpečnostních otázek vysvětlit německým voličům, které primárně trápí jiné otázky, především migrace a hospodářská nejistota. „Putinova agrese a výroky Trumpa a Vance znamenaly krutý šok pro německé politiky a odborníky. Německá veřejnost si podobné trauma ještě bude muset prožít, aby z bezpečnosti udělala svou prioritu,“ uzavírá Milan Nič.
