Článek
Na pobřeží u města Seman v centrální části Albánie se již mnoho bunkrů nachází pod vodou.
Za čtyři desetiletí vlády vybavil diktátor Enver Hodža, který zemřel v roce 1985, malou balkánskou zemi desetitisíci bunkry a kilometry protiatomových krytů. Nechal je postavit zejména kvůli tomu, že se obával invaze ze strany Spojených států, Sovětského svazu a Číny.
„Bunkry měly přežít všechno, ale prohrály svou jedinou bitvu,“ uvedl Ilir Zani, 80letý obyvatel Semanu. Na snímku vodárenská věž na pobřeží Jaderského moře v Semanu.
V roce 2009 místní úřady povolaly vojenské tanky, které sedm bunkrů vytáhly z moře. Reagovaly tak na několik úmrtí. Plavci se utopili poté, co je vtáhly proudy tvořící se kolem zatopených budov. O více než deset let později jsou bunkry zpět pod vodou. „Moře si je zase vzalo,“ říká k tomu Izmir Mernica, další z obyvatel Semanu.
Podle místních obyvatel se hladina Jaderského moře v této oblasti posunula za posledních 30 let o 800 metrů.
Sedmačtyřicetiletý Izmir Mernica se obává, že další zaplavenou budovou bude jeho kavárna. „Máme strach, moře polyká všechno,“ říká.
Problémem je rovněž intenzivní odlesňování, které si vybralo svou daň. Ke všemu negativně přispěla i neregulovaná těžba písku z řek, která zrychlila jejich tok, a nekontrolovaný rozvoj měst podél pobřeží. „Potíž je, že lidé vykáceli téměř všechny jedle, aby si postavili domy, a poškodili tak přírodní systém,“ myslí si Besnik Zara, jeden z místních rybářů. Na snímku je vidět sesuv půdy nad vodní nádrží Bovilla postavené za účelem dodávek vody do hlavního města Tirany.
Kvůli klimatickým změnám odborníci předpovídají, že se hladina moře v Albánii do roku 2100 zvýší o 40 až 105 centimetrů.
