Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropští partneři tlačí na italskou předsedkyni vlády Meloniovou, aby si „vybrala stranu“, kterou chce reprezentovat v současné obchodní válce, píší Financial Times (FT). Ostatní země Evropské unie tím reagují na současné postavení italské premiérky, která se nadále snaží udržet přátelské vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Itálie je ale zároveň nedílnou součástí sedmadvacítky, vůči které ve středu oznámil Bílý dům 20% cla na veškerý dovoz. Meloniová přesto v současné chvíli nepodporuje pokus Francie a Německa o silnou reakci vůči Spojeným státům.
„Nejsem přesvědčená, že nejlepší odpovědí na zavedení cel jsou další cla,“ řekla ve čtvrtek italské veřejnoprávní televizi Rai. Cla by podle ní měla být „odstraněna, nikoliv násobena“.
Ve stejný den, co odpovídala v televizním vysílání, se shodli zástupci Francie, Německa, Španělska a Belgie, že EU musí být připravená na využití tzv. obchodní bazuky. Tím podle FT mysleli „nástroj proti nátlaku“ jiných zemí, který zahrnuje opatření jako například blokace investic, kvóty, ale také regulace v oblasti duševního vlastnictví.
Pokud by se Evropská komise doopravdy rozhodla tuto možnost využít, potřebovala by krok odsouhlasit i od ostatních. Problémem by v takovém případě mohla být blokační menšina členských států. Do té se podle dvou evropských diplomatů řadí Rumunsko, Řecko a Maďarsko. Právě Itálie je potenciálním čtvrtým členem této menšiny, díky němuž by se čtveřici zemí podařilo návrh zablokovat, tvrdí diplomaté.
Komise v pondělí zašle členským státům konečný seznam odvetných opatření, který je oddělen od případného použití „nástroje proti nátlaku“. Hlasování o něm vychází zhruba na 9. dubna. V případě schválení vstoupí v platnost 15. dubna a bude platit od 15. května.
Meloniová tento týden kritizovala Trumpova cla vůči EU jako „špatné rozhodnutí“. Vyzvala však ke klidu a upřímnému jednání a varovala, že eskalací riskují země další škody pro evropskou ekonomiku.
Podle ní měly členské státy využít Trumpova celního šoku jako příležitosti k řešení „cel, která jsme si uvalili sami na sebe“, konkrétně zmínila „ideologická“ ekologická pravidla, omezení „dusivých“ regulací a prosazení „urychlení jednotného trhu“.
Názor premiérky reflektuje náladu, která panuje napříč italskými byznysovými skupinami. Ty také stále vnímají Ameriku jako spojence a zároveň jako zemi, do které směřuje nejvíce tamního vývozu hned za Německem. Za rok 2024 export do Spojených států dosahoval 11 %.
