Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když se americký prezident Donald Trump podruhé ujímal moci, spekulovalo se, že se italské premiérce blýská na dobré časy.
O Giorgii Meloniové se psalo jako o možném prostředníkovi mezi Evropou a USA a ženě, která by mohla využít svého vlivu na Trumpa. Brzy se ovšem ukázalo, že spojenectví s americkou hlavou státu, která po nástupu do funkce přišla s řadou turbulentních změn, bude pro italskou lídryni spíše přítěží.
„Meloniová v tuto chvíli kráčí po velmi úzké pěšině,“ řekla k tomu pro Seznam Zprávy politoložka Cecilia Sottilottaová z italské Università per Stranieri di Perugia.
„Nemá páku na to, aby hrála roli Trumpova prostředníka,“ citovala agentura Reuters politologa z římské Luiss University Giovanniho Orsinu, který ale nevyloučil, že by se to do budoucna mohlo změnit.
Zatímco se Evropa kolektivně vzpamatovává z prvních týdnů Trumpovy vlády, Meloniová balancuje mezi dvěma postoji – zavděčit se šéfovi Bílého domu, k němuž má ideologicky blízko, a táhnout za společný provaz s dalšími evropskými státy, s nimiž ji pojí strategické vazby.
Podle politoložky Sottilottaové je nevyhnutelné, že se bude muset italská premiérka rozhodnout, na kterou stranu se postaví, vzhledem k tomu, že situace mezi USA a EU je nyní tak napjatá. „Není z toho jiné cesty ven,“ myslí si.
Italská premiérka ovšem myšlenku, že bude muset volit mezi dvěma stranami, odmítá coby „dětinskou“ a „povrchní“. V rozhovoru pro britský list Financial Times uvedla, že vztahy s USA jsou ty nejdůležitější, co Itálie má. Reakce některých evropských lídrů na Trumpa přitom označila za „příliš politické“.
Trumpovy výpady proti Ukrajině nicméně Meloniovou, která od začátku ruské invaze platí za jednu z nejhlasitějších zastánkyň napadené země, staví do čím dál složitější pozice.
Podle bývalého diplomatického poradce italského prezidenta Stefana Stefaniniho, se kterým mluvili minulý měsíc novináři serveru Euractiv, Trumpovy výroky Meloniovou znepokojují, své obavy si nicméně nechává pro sebe a prezidentově veřejné kritice se vyhýbá, jelikož si ho nechce znepřátelit. Této strategie se drží doteď.
Itálie v pozadí
Giorgia Meloniová zároveň nadále zůstává součástí evropských debat, které se rozjely v reakci na kroky Trumpovy administrativy. Nepůsobí během nich ale příliš nadšeně, jak poznamenala agentura Reuters. Tímto chováním si mimo jiné doma vysloužila kritiku za to, že Itálii uvnitř Evropské unie izoluje.
Její postoj se propisuje například do takzvané koalice ochotných, která se v tuto chvíli formuje napříč Evropou. Zatímco v podpoře Ukrajiny hrála Itálie od začátku ruské invaze před více než třemi lety klíčovou roli, v rámci této iniciativy se drží stranou.
Vůdčí pozice se v reakci na Trumpův obrat ujala Francie, která se donedávna vzpamatovávala z chaotické vnitropolitické situace. Spolu s Velkou Británií začala čím dál intenzivněji debatovat o možném vyslání evropských jednotek na Ukrajinu. Pozornost na sebe strhlo také Německo, které mluví o rozsáhlých výdajích na posílení armády.
Ryze evropské bezpečnostní řešení, které prosazuje francouzský prezident Emmanuel Macron, ovšem Meloniová odmítá.
Summit v Paříži
O další budoucnosti koalice ochotných se jednalo ve čtvrtek v Paříži. Emmanuel Macron, který stojí v čele snah o vyslání vojsk na Ukrajinu, po schůzce vzkázal, že cíl koalice je jasný. „V zásadě jde o to, abychom získali mír, a k tomu musíme Ukrajině zajistit co nejlepší pozici pro vyjednávání a zajistit, aby mír, který bude vyjednán, byl pevný a trvalý,“ uvedl po tom, co Kyjevu přislíbil vojenskou pomoc ve výši dvou miliard eur.
Dodal, že v tuto chvíli neexistuje jednotný evropských postoj na možné vyslání mírových jednotek na Ukrajinu, ačkoliv zdůraznil, že to k tomu není potřeba.
Hlásá, že Itálie do bývalé sovětské republiky své vojáky nepošle, s výjimkou operace pod vlajkou OSN. Dlouhodobě se zasazuje o to, aby byla mírová mise složena pouze z vojsk neutrálních států, jako jsou například Indie nebo Turecko, nikoliv zemí, které Ukrajině v minulosti poskytly vojenskou pomoc.
Podle profesora Jean-Pierra Darnise z University of Côte d’Azur pozice Meloniové spolu s tím, jak se snaží balancovat mezi dvěma póly, ochabuje nejen na evropské úrovni, kde nyní hrají prim Francie, Německo a Británie, ale i na domácí půdě.
Trumpova administrativa vrazila klín do tříčlenné italské vládní koalice, píše v textu pro The Conversation. Zatímco Meloniové Bratři Itálie a Forza Italia nadále stojí na straně Evropy a Ukrajiny, Liga Mattea Salviniho se čím dál otevřeněji staví na stranu Ruska a odmítá vyzbrojování Evropy. Ztratit ji si ovšem premiérka nemůže dovolit, jelikož by přišla o absolutní většinu v parlamentu.
„Meloniová má potíže uklidnit své koaliční partnery,“ přiblížila Seznam Zprávám politoložka Sottilottaová. Právě problémy v koalici jsou podle ní nejpalčivějším dopadem balancování premiérky mezi USA a Evropou.
Evropa v reakci na Trumpovy náznaky, že by se USA v budoucnu nemusely postavit na obranu členů NATO, posiluje svou obranyschopnost. Evropská komise minulý týden představila plány na zvýšení výdajů na obranu v rámci sedmadvacítky. Meloniová mezitím apeluje na to, aby EU pokračovala ve vojenské spolupráci se Spojenými státy uvnitř NATO.
„Je správné, že se Evropa vybavuje, aby mohla plnit svůj úkol, je ale přinejmenším naivní, v horším případě šílené, myslet si, že se toho dá dosáhnout bez NATO,“ vzkázala v projevu k italským poslancům.
Itálie je jednou ze zemí, které v NATO vydávají na obranu nejméně – loni se jednalo o pouhé 1,5 % hrubého domácího produktu, což je hluboko pod hranicí dvou procent, které by coby členská země NATO měla vydávat. A ještě hlouběji pod pětiprocentní hranicí, o které mluví Donald Trump.
Diplomati mají za to, že ani ideologické spojenectví s americkým prezidentem Meloniovou neušetří před tlakem na zvýšení výdajů na obranu.
Francouzský Analytik Darnis napsal, že ačkoliv má Meloniová v mnohém rozdílné názory od lídrů Francie a Británie, jak mimo jiné dala najevo během předchozích summitů, od budování společné obranné evropské architektury se příliš distancovat nemůže.
„Její srdce patří Americe, nakonec se ale bude řídit rozumem, který jí v podstatě říká, že Itálie je součástí Evropy,“ podotkla Nathalie Tocciová, šéfka italského Institutu mezinárodních záležitostí.
Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření Meloniové v rozhovoru pro Financial Times.
