Rusové předvádějí toporného velitele. Proč chtějí dokázat, že Sokolov žije?

Páteční ukrajinský úder na okupovaném Krymu byl pečlivě naplánovaný. Operace nazvaná „Krabí past“ byla načasovaná na chvíli, kdy se nedaleko Sevastopolu scházeli vysocí představitelé ruského námořnictva.

Výsledek dopadu rakety Storm Shadow nejspíš předčil ukrajinská očekávání – zabito bylo podle nich nejméně 34 lidí včetně velitele Černomořské flotily, admirála Viktora Nikolajeviče Sokolova.

„Pokud je to pravda, šlo by o vůbec nejvýše postaveného důstojníka námořnictva zabitého od druhé světové války,“ napsal na síti X (dříve Twitter) admirál James Stavridis, jenž dříve velel silám Severoatlantické aliance.

Moskva ale v úterý ukrajinské nadšení zchladila. Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo fotografie a video z porady velení armády, na kterých je vidět i Sokolov. Účastní se ale přes videohovor a není vidět, že by mluvil či se pohyboval. Ještě v pondělí odmítl mluvčí Kremlu na otázku o admirálově stavu odpovědět.

Sokolov byl do funkce velitele Černomořské flotily jmenován právě proto, aby zajistil její bezpečnost i bezpečnost Krymu před ukrajinskými drony a raketami. Stalo se tak loni v srpnu, tedy pár měsíců poté, co se Ukrajincům podařilo potopit vlajkovou loď ruského námořnictva, křižník Moskva. S ohledem na nedávnou ukrajinskou aktivitu se nedá říct, že by se mu to dařilo.

Letos v květnu pak Sokolov obdržel od Ukrajinců obvinění hned z několika trestných činů – porušování válečných zákonů a zvyklostí, zasahování do územní celistvosti a nedotknutelnosti Ukrajiny a také z plánování, přípravy, rozpoutání a vedení útočné války. S odvoláním na vyšetřovatele ze Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) o tom informoval deník Ukrajinska pravda.

Sokolov měl osobně nařídit bombardování ukrajinské infrastruktury řízenými střelami 3M14 Kalibr, a to v období od 10. srpna 2022. V důsledku těchto útoků byli podle vyšetřovatelů zabiti čtyři lidé a čtyři desítky dalších utrpěly zranění.

Údery navíc vedly k dočasnému uzavření desítek místních vzdělávacích institucí, nemocnic a dalších sociálních institucí. Za zločiny proti Ukrajině ho proto plánovali postavit před soud, kde by mu hrozilo doživotí.

O 61letém admirálovi se toho příliš neví. Rodák z města Bendery v moldavském separatistickém regionu Podněstří zahájil svou námořní službu po absolvování Vyšší námořní školy M. V. Frunze v roce 1985, poslali ho do služby u Tichomořské flotily.

V následujících 15 letech stoupal v hierarchii námořnictva, ať už sloužil v Tichomořské, nebo Severní flotile. V posledně jmenované se v roce 2013 stal zástupcem velitele, aby o tři roky později velel vojenským operacím u syrského pobřeží.

Rusové tehdy podnikli do válkou zmítané země invazi na podporu diktátora Bašára Asada a vůbec poprvé využili v boji letadlovou loď Admirál Kuzněcov. Z ní se vydalo bombardovat cíle v Sýrii na čtyři stovky letů.

O rok později byl Sokolov pověřen stažením vojáků a návratem na základnu v Severomorsku. V letech 2020 až 2022 šéfoval prestižní námořní akademii N. G. Kuzněcova, v srpnu loňského roku pak Sokolov zaujal post, který se mu stal osudným. Za svoji službu v námořnictvu ho prezident Vladimir Putin vyznamenal řádem Za zásluhy o vlast.

Mluvčí ukrajinského obranného zpravodajství Andrij Jusov po úderu na vedení Černomořské flotily řekl, že Rusko využívá Krym jako logistické centrum a že „konečným cílem je samozřejmě deokupace ukrajinského Krymu“.

Před pátečním útokem Ukrajinci provedli novou sérii úderů na Krym. Zasáhli ruské vojenské letiště v Saky, zasáhli ruskou protivzdušnou obranu na severozápadním pobřeží a provedli raketový útok na hlavní suchý dok a zařízení na opravu lodí v Sevastopolu, čímž ochromili útočnou ponorku i přistávající loď, píše CNN.