Článek
Mezi Moskvou a Tokiem to opět vře. Již po začátku únorové invaze na Ukrajinu se Japonsko přidalo k západním sankcím a odsoudilo ruskou agresi. Rusko na druhé straně odmítlo jednání o dlouhodobém sporu o Kurilské ostrovy a na podzim pak vyhostilo japonského velvyslance, který podle Rusů prováděl špionáž pro cizí mocnost.
Moskva sice považuje Japonsko, podobně jako řadu západních států, za „nepřátelskou“ zemi, rétoriku vůči němu ovšem postupně eskaluje. Páteční prohloubení spolupráce se Spojenými státy a vymezení se proti ruské agresi pak vyvolalo třaskavou reakci přímo z Kremlu.
Někdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv v sobotu uvedl, že by měl japonský premiér Fumio Kišida spáchat rituální sebevraždu, informovala agentura Reuters. Ve společném prohlášení americký prezident Joe Biden a japonský premiér Fumio Kišida uvedli, že „jakékoli použití jaderné zbraně Ruskem na Ukrajině by bylo nepřátelským aktem proti lidskosti a v žádném případě by ho nebylo možné ospravedlnit“.
Medveděv v příspěvku na Telegramu uvedl, že prohlášení ukazuje „paranoiu“ vůči Rusku a dodal, že japonský premiér je „služebníkem“ Spojených států. Jediným způsobem, jak by mohl toto odčinit, by bylo provést „harakiri“ před zasedáním svého kabinetu, podotkl Medveděv a použil japonský termín pro rituální sebevraždu.
Kišida podle Reuters na politikova slova zatím nereagoval. Ruská státní tisková agentura Tass se vyhnula citaci Medveděvovy pobídky a pouze napsala, že „popsal metodu“, jak by se měl Kišida kát.
Více o vztazích mezi Ruskem a Japonskem
Ruská FSB zadržela japonského diplomata kvůli podezření ze špionáže. Měl mimo jiné získávat informace o dopadu sankcí na Rusko. Tokio podezření popírá a po Moskvě, kterou obvinila ze špatného zacházení s konzulem, požaduje omluvu.
Japonsko zakázalo vývoz zboží spojeného s chemickými zbraněmi do Ruska kvůli obavám z využití zbraní hromadného ničení v jeho válce na Ukrajině. Po vyhlášení částečné mobilizace rozšířilo také již zavedené sankce.
Přitom podobné výroky exprezidenta by byly ještě před několika lety nepředstavitelné. Jako ruská hlava státu byl Medveděv na Západě vnímán optimisticky jako potenciální partner při navazování lepších vztahů, popsal deník The Washington Post.
Od únorové invaze se Medveděv, jenž stál v čele Ruska v letech 2008 až 2012, vyjadřuje vůči Západu velmi kriticky a nešetří ostrými poznámkami. Podle listu se „snaží zaujmout jako útočný pes třaskavými a přehnanými výhružkami“. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem udržuje blízké vztahy a zaujímá post místopředsedy ruské bezpečnostní rady.
Varování před čínskou rozpínavostí
Tokio se ovšem společným prohlášením s Washingtonem nevymezilo jen vůči Moskvě. Vydalo ho i kvůli rozšiřování čínského vlivu, na jehož hrozbu Japonsko opakovaně upozorňovalo.
Kišida tak o víkendu znovu akcentoval své obavy, že východní Asii by mohl potkat podobný osud jako Ukrajinu v souvislosti s rostoucími ambicemi Pekingu v regionu. Nedávné kroky Číny jsou podle obou představitelů „v rozporu s mezinárodním řádem založeným na pravidlech“.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin v reakci na toto prohlášení uvedl, že vyjádření „silně zavání mentalitou studené války a obsahuje nepodložené pomluvy a útoky na Čínu“. Podle něj Spojené státy a Japonsko „hledají záminky pro hromadění vojenských sil a svévolné použití síly“.
Japonsko plánuje rozsáhlou reformu armády
Japonská vláda sáhla k revolučnímu kroku. Plánuje zreformovat svou armádu a zvýšit obranný rozpočet. Podle vládních představitelů je za tímto krokem obava z rostoucích hrozeb, které představují Čína a Severní Korea.
Kišida na tiskové konferenci před setkáním s Bidenem uvedl, že obě země „v současné době čelí nejnáročnějšímu a nejsložitějšímu bezpečnostnímu prostředí v nedávné historii“.
Květnový summit skupiny G7, jenž sdružuje významné průmyslové země, by měl po ruské invazi na Ukrajinu demonstrovat pevnou vůli k udržení mezinárodního pořádku a právního státu, jak uvedl Kišida v sobotu.
Japonsko minulý měsíc představilo přepracovanou národní bezpečnostní strategii, protože se potýká s rostoucími obavami vyvolanými Čínou a Severní Koreou. Přitom se japonští politici snažili ještě nedávno podporovat politiku pacifismu. Právě Spojené státy ale odklon od přístupu uvítaly. Podle amerického poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana krok japonské vlády posílí a modernizuje vztah mezi zeměmi.
