Článek
Izrael požádal Spojené státy o 30denní prodloužení lhůty na stažení své armády z jižního Libanonu, informují izraelská média.
Dohoda o příměří, které začalo platit 27. listopadu, stanoví, že izraelská armáda do 26. ledna opustí všechny své pozice v jižním Libanonu a její místo zaujme libanonská armáda. Hizballáh má současně ustoupit severně od řeky Lítání. V posledních týdnech však Izrael vyhodnotil, že se libanonské síly v pohraničí rozmísťují příliš pomalu, a armáda se podle médií začala připravovat na možnost, že v oblasti zůstane déle.
Podle zdroje deníku Haarec z francouzské diplomacie o této věci Spojené státy, Izrael, Libanon a Francie v současné době intenzivně jednají. Paříž je ochotna přistoupit na jakýkoli výsledek jednání, pokud se na něm ostatní strany dohodnou a pokud to zaručí, že příměří bude pokračovat, uvedl zdroj.
Izraelský armádní rozhlas ráno uvedl, že administrativa nového prezidenta Donalda Trumpa je prodloužení lhůty nakloněna méně než vláda jeho předchůdce Joea Bidena a žádá úplné stažení izraelských jednotek z Libanonu do neděle. Končící velvyslanec Izraele v USA Michael Herzog nicméně na téže rozhlasové stanici vyjádřil naději, že se obě strany dohodnou a Washington dá prodloužení lhůty nakonec zelenou.
„Dohoda obsahovala 60denní lhůtu… není ale vytesána do kamene a byla formulována s určitou flexibilitou,“ řekl Herzog armádnímu rozhlasu. „S Trumpovou administrativou jednáme o prodloužení doby, kterou potřebuje libanonská armáda k tomu, aby se mohla (na jihu Libanonu) skutečně rozmístit a plnit svou úlohu podle dohody. Tyto diskuse se stále vedou,“ dodal.
Izraelská armáda dnes oznámila, že její vojáci v jižním Libanonu stále nacházejí zbraně, včetně protitankových střel, granátů a útočných pušek ruské výroby, a rozkrývají infrastrukturu Hizballáhu, jako jsou tunely, z nichž některé sloužily právě jako sklady zbraní. Zbraně byly zabaveny a infrastruktura zničena, dodala armáda.
Hizballáh, jehož vojenské křídlo Evropská unie označuje za teroristické, je nejmocnější vojenskou silou v Libanonu a má i několik ministrů ve vládě a poslance v parlamentu. Po vypuknutí války v Pásmu Gazy v říjnu 2023, kterou podnítil teroristický útok Hamásu na Izrael, začal šíitský Hizballáh na podporu svého palestinského spojence prakticky denně ostřelovat z jižního Libanonu sever Izraele. Izrael odpovídal údery na pozice Hizballáhu, kvůli střetům se na obou stranách hranice musely evakuovat desetitisíce lidí. Loni v září Izrael výrazně rozšířil údery proti Hizballáhu na celé území Libanonu včetně jižního předměstí Bejrútu, přičemž zabil řadu čelných představitelů hnutí včetně dlouholetého vůdce Hasana Nasralláha, a v říjnu zahájil i pozemní operaci v libanonském pohraničí.
