Článek
Záchranáři se stále snaží zabránit dalšímu šíření mazutu, který unikl z poškozeného plavidla. V polovině prosince se poškodila více než 50 let stará plavidla Volgoněfť 212 a Volgoněfť 239. To první se v bouři rozlomilo, přičemž jeden člen posádky přišel o život. Druhé najelo na mělčinu u ruského pobřeží.
Deník Izvestija zjistil, že obě lodě měly být vyřazeny z provozu už před deseti až patnácti lety, kdy jim skočila životnost. Volgoněfť 239 dokonce nesměl vůbec vyplout na moře, protože měl „pozastavenou platnost dokumentů“.
Havárie plavidel způsobila „nejhorší ekologickou katastrofu“ v oblasti, Černé moře bude potřebovat deset let na zotavení, píše server The Kyiv Independent.
Vláda v Moskvě na konci ledna oficiálně prohlásila, že záchranné služby ukončily probíhající těžbu ropy, týkalo se to pouze jedné části ztroskotaného plavidla Volgoněfť 239. Jeho zbývající části a Volgoněfť 212 jsou v současné době pouze „zkoumány pod vodou“, aniž by byly podniknuty pokusy o jejich vytažení na břeh nebo o těžbu topného oleje, který zůstal v jejich zásobnících.
Expert ekologické organizace Důsledky války na Ukrajině pro životní prostředí (UWEC) Eugene Simonov pro The Kyiv Independent uvedl, že části potopených plavidel jsou ponechány nedotčené, protože ruské úřady nemají vhodné vybavení k odčerpání ropy z podmořských zásobníků.
Ropné skvrny se v regionu vyskytly již v minulosti, prosincový incident však překonává vše, co kdy Černé moře zažilo.
Například podle ruských představitelů bylo do „rehabilitačních center“ na ruské pevnině dopraveno asi 6000 ptáků, ale není jasné, kolik z nich přežije. Ekologické organizace se obávají, že jich bude více. Ptačí rezervace na území Stavropolu uvedla, že z 1051 ptáků postižených únikem ropy, kteří jim byli dopraveni, přežilo jen asi 17 procent, uvádí BBC.
V polovině ledna se pak na pobřeží Gruzie objevil pták znečištěný mazutem, připomíná server The Moscow Times. Koncem měsíce se topný olej dostal do ukrajinské Oděské oblasti, přičemž tamní záchranné služby nyní mají za úkol vyčistit břehy.
Kvůli znečištění bude v Sevastopolu nasazeno speciální plavidlo na kontrolu kontaminace vody topným olejem, cituje agentura Interfax gubernátora Michaila Razvožajeva.
„Plavidlo bude monitorovat vodní plochu z hlediska znečištění vody a dna, výsledky výzkumu budou předány operačnímu velitelství k dalšímu vyhodnocení,“ přiblížil gubernátor.
Podle ruských ekologických expertů bude únikem postiženo především mořské dno a pobřeží ruského Krasnodarského kraje.
Z velké části je to způsobeno druhem paliva, které uniklo. Obě plavidla převážela „těžkou“ ropu známou jako mazut, která se typicky shlukuje do pevných kusů, jež jsou těžší než voda.
V důsledku toho se kusy potápějí a nelze je snadno lokalizovat, což komplikuje úklidové operace. Některé kusy „těžké“ ropy se potápějí, pokrývají mořské dno a rozmělňují život pod ním. Jiné se nakonec vyplavují na nedaleká pobřeží a znečišťují tamní vody a pláže.
Pro srovnání: Takzvaná „lehká“ ropa obvykle plave na hladině a šíří se v černých jezírkách. Zatímco bezprostřední dopady mohou být drastičtější, úklidové operace jsou přímočařejší.
V případě „těžké“ ropy může vyplavování hrudek na pobřeží trvat měsíce. Některé z těch, které se potopí, tam zůstávají, dokud je nerozpustí mikroorganismy, což může trvat roky, ne-li desetiletí.
„Otřesná reakce“
Podle Natalie Gozakové, ředitelky organizace Greenpeace Ukrajina, prochází Černé moře v současné době vrcholem okamžité kontaminace. I když tato vlna může brzy skončit, uvolněný topný olej se nyní bude pohybovat podél námořního potravního řetězce, což způsobí, že ryby a další volně žijící živočichové v moři budou nevhodní ke konzumaci.
Celkem může Černé moře potřebovat 10 až 12 let, aby se zbavilo ropné skvrny, řekla Gozaková listu The Kyiv Independent.
Ruský ekolog a expert na ropné skvrny, který hovořil pod podmínkou anonymity, označil reakci ruských úřadů za „otřesnou“. Kroky podniknuté v prvních dnech po podobných katastrofách jsou klíčové a v případě ropné skvrny v Černém moři úřady v tomto časovém rámci „téměř vůbec nereagovaly“.
Úřady začaly reagovat až poté, co se informace o katastrofě rozšířily na ruských sociálních médiích, řekl expert. „Normálně ve všech zemích existují protokoly o tom, co dělat v takových situacích. V Rusku existují také takové plány a legislativa je vysoce rozvinutá. Problémem však je, že tyto plány a legislativa nebyly uplatněny.“
Úřady začaly přijímat vhodná opatření až poté, co na situaci zareagoval Vladimir Putin, uvedl Eugene Simonov.
V rámci improvizované úklidové operace byly vyplavené kusy topného oleje dány do pytlů. Ty se však údajně nikdy nedostaly do zpracovatelských závodů, což vyvolalo další obavy o životní prostředí a veřejné zdraví.
Reakce úřadů na okupovaném Krymu byla „ještě slabší“, upozornila Gozaková, což znamená, že katastrofa bude mít na poloostrově trvalé následky.
„Po zničení přehrady Kachovka je to druhá největší ekologická katastrofa na Ukrajině od začátku plnohodnotné ruské invaze. Tyto nehody jsou opravdu dramatické a nejhorší je, že se jim dalo předejít,“ shrnula ředitelka organizace Greenpeace Ukrajina.
Podle ní je stěžejní ruské využívaní „stínové flotily“. Tyto tankery se nacházejí v legální šedé zóně, často nedodržují bezpečnostní předpisy a nejsou řádně pojištěny.
„Zastavení této stínové flotily pomůže zabránit podobným katastrofám, snížit financování ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu a v dlouhodobém horizontu řešit změnu klimatu,“ dodala ředitelka ekologické organizace.
Následky katastrofy na životní prostředí jsou prozatím na okupovaném Krymu, v částech okupovaných oblastí Záporoží a Doněcku, které se nacházejí na pobřeží Azovského moře, píší jak ruská, tak i ukrajinská média. Některé ropné kusy se dostaly i do delty Dunaje jižně od Oděsy.
