Maročané zoufale volají o pomoc. Vláda pozvala záchranáře jen ze čtyř zemí

Počet obětí stoupá, naděje na záchranu pohřešovaných klesá a potřeba pomoci pro přeživší je čím dál akutnější. Volání po urychlení dodávek jídla, pitné vody nebo přikrývek do postižených oblastí Maroka sílí.

„Tak zoufale potřebujeme pomoc. Vezmeme ji od kohokoli, kdo ji poskytne,“ stěžoval si reportérům BBC Hamíd z jedné horské vesnice. Přijel tam kvůli starosti o své dospívající neteře, které se pořád nenašly.

„Nemáme žádné nářadí. Úřady nám vůbec s ničím nepomáhají. S ničím. Podívejte se nahoru. Zas*ané helikoptéry nad námi krouží, fotí utrpení lidí, ale to je všechno, co dělají. Čím máme prohrabávat suť? Rukama? To je ohromná ostuda a hanba naší vlády,“ ventiloval vztek Jamal, když s ním v horském městečku Talat N’Yaaqoub mluvil zvláštní zpravodaj Seznam Zpráv.

Maroko i přes četné nabídky ze zahraničí, včetně Česka, dosud přijalo pomoc pouze ze čtyř států: Španělska, Velké Británie, Kataru a Spojených arabských emirátů. Ministerstvo vnitra v Rabatu je nazvalo „přátelskými státy“ s tím, že na ostatní nabídky zareaguje, až vyhodnotí „potřeby v terénu“.

Záchranáři z dalších zemí tak jenom čekají, i když byli připraveni vyrazit.

Už v sobotu večer se více než 50 záchranářů německé Technické pomocné služby (THW), což je organizace spadající pod spolkové ministerstvo vnitra, sjelo do blízkosti letiště v Kolíně nad Rýnem pro případ rychlého přesunu do postižené země. Po dvou dnech čekání se však speciální tým dozvěděl, že Maroko německou pomoc odmítlo.

„To, že nám není dovoleno pomáhat, je otevřeně řečeno pro moje lidi peklo. Vzali si volno a oznámili svým zaměstnavatelům, že příštích 14 dní nebudou,“ postěžoval si pro list Bild Michael Lesmeister z další neziskové záchranářské organizace I.S.A.R. Germany. „Všichni sedíme na sbalených kufrech, ale to k tomu bohužel patří. Nemůžete jen tak vpadnout do země, aniž byste byli pozváni,“ uvedl.

Německá diplomacie však reagovala na odmítnutí s pochopením a dala na srozuměnou, že za ním nevidí politické důvody. Podle mluvčího ministerstva zahraničí marocká vláda Berlínu poděkovala za nabídku.

Maroko dosud nekývlo ani na pomoc od Francie. „Maroko neodmítlo žádnou pomoc, takto bychom věc neměli prezentovat. Maroko je suverénní a ono samo může určit to, jaké jsou jeho potřeby, a tempo, jakým chce, aby se na ně reagovalo,“ bagatelizovala celou záležitost ministryně zahraničí Catherine Colonnaová.

V pondělí oznámila, že její vláda poskytne pět milionů eur neziskovým organizacím, které pracují v místě katastrofy.

Nepřijetí pomoci od bývalé koloniální mocnosti nicméně není náhodou, spíše jde o výsledek diplomatického napětí mezi oběma zeměmi. Vztahy se zhoršily poté, co prezident Emmanuel Macron začal usilovat o sblížení s Alžírskem, s nímž má Maroko vyhrocené vztahy – Alžírsko podporuje povstaleckou Frontu Polisario, jež usiluje o nezávislost Západní Sahary, regionu z velké části okupovaného Marokem.

Ve Francii není kvůli francouzsko-alžírským námluvám celé měsíce velvyslanec (mandát toho předchozího skončil v únoru) a stále se také neuskutečnila Macronova návštěva Maroka.

Pomoc nabídlo i zmíněné Alžírsko navzdory tomu, že obě země už dva roky neudržují diplomatické styky a vztahy mezi nimi zůstávají víc než napjaté, jak ilustroval i nedávný zásah alžírské pobřežní stráže (psali jsme zde). Nabídka se v Alžírsku dočkala veřejné podpory, ale Maroko na ni ani neodpovědělo.

Čeští záchranáři už dokonce dostali předběžný souhlas marockých regionálních úřadů a byli připraveni vyrazit, ale vláda v Rabatu řekla ne (více zde).

Hned v sobotu o nabídce „veškeré potřebné pomoci“ tweetoval také polský prezident Andrzej Duda. V pondělí ji na sociálních sítích zopakovalo ministerstvo zahraničních věcí. „V těchto tragických chvílích jsme s marockým lidem. Dál platí, že jsme připraveni pomoci,“ napsal v pondělí úřad.

A výčet států nabízejících pomoc by mohl pokračovat, podle listu The Washington Post jich byly desítky.

Americký deník váhání připisuje možnému strachu marocké vlády ze zahraničního vměšování a ztráty kontroly nad proudem informací, které přicházejí ze zasažených regionů.

Maroko ale tvrdí, že chce předejít potenciálně chaotické situaci, kdy by na místo dorazili záchranáři z desítek zemí. „Nedostatek koordinace by v takovém případě byl kontraproduktivní,“ citovala BBC z vyjádření úřadů.

Odmítání nabídek může souviset i s obavami, že zahraniční týmy by se do těžce přístupných oblastí ani nedostaly. Dovézt pomoc do nejpostiženějších vesnic je kvůli jediné přístupové silnici obrovský problém.

Nedostávají se tam ani sanitky. Jak se v pohoří Atlas přesvědčil reportér Seznam Zpráv, dlouhé minuty čekají v zácpě, až se jednosměrný provoz „odšpuntuje“.

Kanadská stanice CBC News připomíná zkušenosti po menším zemětřesení v Maroku z roku 2004. Mezinárodní týmy tehdy zahltily letiště i cesty do zasažených oblastí.

Regionální ředitel Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce Hossam Elsharkawi ale argumentuje tím, že v takových situacích se země bez mezinárodní pomoci prostě neobejde.

„Místní týmy odvedly až dosud fantastickou práci, ale třetí den jsou vyčerpané a budou potřebovat další pomoc,“ zhodnotil Elsharkawi pro BBC.

V Maroku tak dosud působí desítky záchranářů ze čtyř zmíněných zemí a pomáhají tam také mezinárodní organizace, které jsou tam přítomné dlouhodobě.

Vedoucí krizových operací Kanadského červeného kříže Chiran Livera označuje dosavadní spolupráci za „velmi dobrou“. „Vše probíhá přes Marocký červený půlměsíc,“ řekl stanici CBC News.