Článek
Přístavní město Mariupol představuje jeden ze symbolů ruské agrese na Ukrajině. Během jarní ničivé bitvy ruská vojska město proměnila z velké části v trosky a z rozvíjející se metropole se tak stalo město duchů.
Odhady OSN uvádějí, že při bojích bylo poškozeno nebo zničeno až 90 procent obytných budov. Ruští představitelé ovšem mají plán, jak město, které před dvěma týdny na základě pseudoreferenda anektovali, obnovit.
Redakce ruského zpravodajského webu The Village, který je v zemi od letošního března zakázaný, získala kopii tajného plánu Kremlu na obnovení města. Strategie s názvem Mariupol 2035 vznikla na objednávku ruského ministerstva výstavby.
Před ruskou invazí na Ukrajinu žilo v Mariupolu asi 450 tisíc obyvatel. Není přesně jasné, kolik lidí zde od února zemřelo nebo město opustilo. Americký deník The Wall Street Journal na začátku září uvedl, že nejméně dvě třetiny obyvatel během bitvy či po ní uprchly. Ukrajinské úřady podle deníku The Moscow Times uvádějí, že během ruského obléhání města zahynulo více než 20 tisíc lidí.
Územní plán předpokládá, že na konci tohoto roku bude v Mariupolu bydlet přibližně 212 tisíc lidí. Do deseti let by se měl tento počet ještě zdvojnásobit, čímž by se město vrátilo ke svému předválečnému stavu.
Podle anonymizovaného odborníka na urbanismus, kterého The Village oslovilo, se ovšem v plánu nikde nepíše o tom, kdo tito obyvatelé budou. Pro rozvoj města je přitom důležité, jaká bude například jeho věková struktura nebo jaké národnosti obyvatelé budou.
Jak to vypadalo uvnitř Azovstalu?
Metalurgický areál v jihoukrajinském Mariupolu byl dlouho poslední baštou ukrajinské obrany města. Ruská armáda zveřejnila záběry z vnitřku podzemního komplexu, kde se obránci ukrývali.
Přístavní město by se podle plánu opět soustředilo na zpracovatelský průmysl a hutnictví, jehož byl Mariupol před válkou významným centrem. Rusko plánuje rovněž obnovu a rozvoj oceláren Azovstal, zničeného závodu, který bránila obklíčená ukrajinská armáda více než měsíc.
Držení pozic ukrajinskými vojáky kolem oceláren znemožnilo rychlé dobytí Záporoží a východní oblasti Ukrajiny. V ocelárnách se také před ruskými útoky ukrývali civilisté.
Kromě Azovstalu byl pro Mariupol klíčový i Iljičův metalurgický kombinát. Oba hutní podniky patřící do impéria nejbohatšího Ukrajince Rinata Achmetova zaměstnávaly prakticky polovinu města. Rusko tak plánuje i jejich obnovu. Není ale jasné, jak přesně.
Inovace města se ani neplánuje
Ruští dodavatelé již začali v minulých měsících bourat zdevastované budovy a v životu nepříznivých podmínkách alespoň montovat modulární obytné domy. Hlavní prioritou Moskvy je v Mariupolu obnova soukromých bytů a bytových domů.
Během 13 let tak strategie počítá s opravou či postavením nových obytných budov, které budou velmi podobné těm předválečným. Plán pro rok 2035 totiž podle The Village využívá jako příklad k nastínění situace i fotografie Mariupolu pořízené před letošním únorem. Plán je podle odborníka také inspirovaný ukrajinskými rozvojovými plány.
Mariupol
Mariupol leží asi 50 kilometrů od hranic s Ruskem. Do roku 2022 v něm žilo téměř půl milionu lidí. Snímek města z ledna 2021 pohledem přes zamrzlou zátoku Azovského moře.
- 16. století: Na místě dnešního Mariupolu byla kozácká pevnost.
- 1778: Po vítězství Ruska ve válce s Otomanskou říší připadá území definitivně Rusku. Carevna Kateřina zakládá město.
- 1779: Město dostalo jméno po manželce následníka trůnu Marii Fjodorovně. Mariino město.
- 19. století: Město strádá během krymské války. Část přístavu vypálili angličtí a francouzští vojáci, kteří bojovali na straně Turecka.
- 19. století: Nový rozkvět přichází se zavedením železnice. Mariupol se postupně stává jedním z nejdůležitějších průmyslových center regionu i celé moderní Ukrajiny. Dominují ocelárny.
- 19. století: Mariupol je centrem největší řecké komunity na Ukrajině. A obecně láká lidi z širokého okolí, kteří hledají práci v jeho nových továrnách.
- 20. století: Během 2. světové války bylo město téměř zničeno. Němečtí okupanti zavraždili téměř všechny místní Židy. Přibližně 50 tisíc lidí bylo přesídleno na nucené práce do Německa.
- 20. století: V roce 1948 bylo město přejmenováno na Ždanov podle sovětského politika Andreje Ždanova.
- 21. století: Od ruského útoku na Krym a východní Ukrajinu v roce 2014 je město na frontové linii, zažívá boje, ostřelování.
- únor/březen 2022: Město je téměř zničeno ruskými okupanty. Ti navíc opakovaně zabránili evakuaci civilistů.
Ruské úřady se ve strategii také zavazují k obnově Mariupolského divadla, které v březnu sama ruská armáda ostřelovala. Na místě zahynulo na 600 civilistů, kteří se ukrývali v suterénu budovy, včetně mnoha dětí.
Obnovu města i život v něm dále komplikuje zničená infrastruktura. Přísun elektřiny a vody je podle místních stále problematický a exiloví představitelé města opakovaně kvůli těmto podmínkám varovali před vypuknutím epidemie cholery.
Základní obnova infrastruktury ale zabere podle exilového starosty Mariupolu Vadima Bojčenka tři roky. „Náprava škod celého města bude stát nejméně 14 miliard dolarů,“ tvrdí podle deníku WSJ ukrajinští představitelé.
