Článek
Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová, její strana Národní shromáždění a dalších 26 osob - včetně současných i bývalých francouzských zákonodárců a europoslanců - jsou obviněny ze zpronevěry finančních prostředků Evropského parlamentu.
Měly se jej dopustit prostřednictvím systému, který francouzská prokuratura popsala jako přidělování zakázek na parlamentní asistenty osobám, jež se většinou zabývaly spíše stranickým provozem než záležitostmi Evropské unie. To je v rozporu s pravidly sedmadvacítky.
Údajný systém měl fungovat v letech 2004 až 2016. Sama Le Penová byla europoslankyní během celého tohoto časového rozmezí - od července 2004 do června 2017.
Prokurátoři ve svém prohlášení uvedli, že jim Evropský parlament sdělil, že Národní shromáždění ročně utrácelo miliony eur za poslanecké asistenty, z nichž většina zastávala klíčové funkce ve straně. „Právníci Evropského parlamentu se domnívají, že v tomto případě utrpěl parlament jak finanční újmu, tak újmu na pověsti,“ uvedla tisková služba parlamentu v prohlášení pro bruselský server Politico.
O výsledcích francouzských voleb z přelomu června a července:
Evropský parlament po straně požaduje náhradu škody ve výši až 6,8 milionu eur (171 milionů korun) z nesprávně přidělených finančních prostředků.
Bývalá předsedkyně Národního shromáždění obvinění - které v jejím konkrétním případě stojí na zpronevěře a spolčení na podvodu - opakovaně popřela.
Problémy pro prezidentskou kandidaturu
O vině a trestu ale rozhodne soud. Jednání v Paříži začíná v pondělí a jeho délka se očekává přibližně na dva měsíce. Pokud by byla odsouzena, hrozí jí až desetiletý trest odnětí svobody a pokuta až jeden milion eur (asi 25 milionů korun). Takováto výše trestu je pro francouzskou političku nepravděpodobná, ovšem hrozí jí rovněž pětiletý zákaz kandidatury na veřejnou funkci.
To by pro ni mohlo znamenat zásadní problém nikoli v trestněprávní rovině, ale rovině politické.
Zákaz by se totiž vztahoval i na volbu hlavy státu, která se v zemi galského kohouta uskuteční roku 2027. Souboje o nejvyšší politickou příčku v zemi se Le Penová zúčastnila již třikrát. Dvakrát, v roce 2017 a 2022, postoupila do druhého kola. V obou případech ji porazil stávající prezident Emmanuel Macron.
Konzervativní politička proti němu získala nejdříve 33,9 %, o pět let později pak 41,45 %. Její šance směrem k roku 2027 však podle posledních průzkumů vypadají nadějněji. Už se navíc jistě neutká s Macronem, francouzská ústava totiž - stejně jako ta česká - povoluje maximálně dvě funkční prezidentská období v řadě.
Pokud by se volby konaly v polovině září, jejím soupeřem ve druhém kole by byl první premiér prezidenta Macrona Edouard Philippe (ve funkci 2017–2020), který na začátku měsíce potvrdil, že se plánuje v příštích volbách ucházet o místo svého bývalého šéfa.
Svůj zájem o účast v hlasování dlouhodobě potvrzuje i Le Penová. Rostoucí preference jí však může zmařit výrok soudu.
Problémy mají i další strany
Národní shromáždění není první francouzskou politickou stranou, která čelí obvinění ze zneužití prostředků europoslanců.
Začátkem tohoto roku byla centristickému Demokratickému hnutí, které je součástí koalice podporující Emmanuela Macrona, kvůli podobným obviněním uložena pokuta ve výši 300 000 eur (asi 7,5 milionu korun). Evropský parlament původně odhadoval ztráty z činnosti hnutí na 1,4 milionu eur, později však podle agentury France-Presse snížil částku na 293 000 eur.
Šéf Demokratického hnutí François Bayrou byl obvinění zproštěn, ovšem několik dalších stranických funkcionářů, včetně pěti bývalých europoslanců, bylo pokutováno nebo dostalo podmíněné tresty.
Do případu Národního shromáždění jsou kromě jeho bývalé předsedkyně zapleteny i další vysoce postavené osobnosti francouzské krajní pravice, včetně Jeana-Marie Le Pena, otce Le Penové, zakladatele strany a rovněž neúspěšného prezidentského kandidáta z roku 2002. On sám byl poslancem Evropského parlamentu ještě o dva roky déle než nejmladší ze tří jeho dcer.
Jean-Marie Le Pen, kterému je 96 let, se ovšem soudního procesu nezúčastní. Vzhledem ke svému zhoršujícímu se zdravotnímu stavu byl umístěn pod právní ochranu. Toto občanskoprávní opatření, podobné opatrovnictví, bylo podle listu The Brussels Times uplatněno na žádost rodiny poté, co lékařské vyšetření určilo Le Penovu neschopnost. Provádět úkony jeho jménem tak - buď samostatně, nebo společně - mohou vykonávat jeho tři dcery - Marie-Caroline, Yann a Marine.
Vedle otce tedy Le Penová na lavici obžalovaných neusedne, zato se potká se svým bývalým partnerem (vztah mezi lety 2009 a 2019) Louisem Aliotem, současně starostou jihofrancouzského města Perpignan a mezi lety 2014 a 2017 rovněž europoslancem za Národní shromáždění.
