Mapy: Vědci jsou nervózní z mořského ledu. Takto ho ubývá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Světová plocha ledu před nedávnem na okamžik spadla na novou, rekordně nízkou úroveň.

Mořský led je přitom důležitý nejen pro ekosystémy okolo Arktidy a Antarktidy, ale má značný vliv i na tempo tání na krajích pevniny, na ni, i pro teplotu oceánu a globální klima.

Jeho rozsah proto sledují satelity. Co vidí, ukazují mapy, které Seznam Zprávy připravily s využitím dat amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC).

Na Antarktidě je úbytek mořského ledu ve srovnání s mediánem předešlých dekád méně patrný. Vzhledem k tomu, že ho tam až do roku 2016 neubývalo, jde o velkou událost.

Co přesně několik „na led chudých“ let na zamrzlém kontinentě znamená, vědci zatím s jistotou nevědí.

Stejně tak ještě pořádně nerozumí mechanismu, který úbytek způsobuje. Obávají se ale, že možná sledujeme příchod klimatické změny na poslední místo světa, které proti jejím vlivům bylo ještě donedávna de facto imunní.

Na tom, že globální součet mořského ledu se letos na krátko propadl až pod loňskou rekordně nízkou hranici, se podepsala i Arktida, kde je ale situace velmi odlišná.

Mořského ledu tam ubývá už dlouho a vědci jsou si jistí, že k tomu přispívá člověkem způsobená klimatická změna.