Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Následující mapa ukazuje výsledky nedávno publikované studie v časopise Nature, v jejímž rámci vědci z dat Eurostatu odhadli, kolika úmrtím loni v létě přispělo vedro (čísla za podobně horký letošní rok ještě nejsou k dispozici). Celkem podle nich v Evropě kvůli vedru zemřelo 47 tisíc lidí.
Nejvíc úmrtí autoři studie z dat o nadměrné úmrtnosti Eurostatu podle očekávání napočítali na jihu kontinentu. I mezi jižními státy ale byly zjištěny značné rozdíly.
Za povšimnutí také stojí rozdíl v počtu obětí mezi ženami a muži. Jde o už delší dobu známý jev, který však ještě není úplně vysvětlený.
Vědci se domnívají, že žen kvůli vedru umírá více kvůli nerovnosti ve společnosti, fyziologii ženského těla a třeba i kvůli vyššímu věku dožití, s čímž souvisí i vyšší riziko, že žena ve stáří zůstane sama bez pomoci. Celkem podle odhadů loni v létě zemřelo kvůli vedru asi o deset tisíc víc žen než mužů.
Většinu mrtvých tvořili senioři a zejména ti starší 80 let.
Mezi další zjištění studie patří i odhad, že nebýt adaptačních opatření zavedených v posledních 20 letech, mrtvých by bylo ještě o 80 % víc. Byl by tak překonán i dosavadní rekord z katastrofického léta 2003, kdy zemřelo přes 70 tisíc lidí.
Tématu jsme se podrobně věnovali v této analýze: