Mapa: Stačí svolení Západu a tohle všechno může Ukrajina Rusům zasáhnout

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Ruský teror začíná ve skladech zbraní, na letištích a vojenských základnách uvnitř Ruské federace,“ zopakoval nedávno šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak mantru, kterou Kyjev opakuje už dlouhé měsíce. Podobnými větami se snaží přimět Západ, aby zrušil restrikce ohledně použití dalekonosných zbraní. A umožnil tím napadené zemi útočit na cíle hluboko na ruském území.

V minulém týdnu se začalo spekulovat o tom, že by západní spojenci mohli volání Kyjeva vyslyšet. Americký prezident Joe Biden vzkázal, že na zrušení restrikcí „pracuje“. Podle serveru Politico dokonce Washington diskutoval o možných cílech, které by Ukrajina mohla dalekonosnými zbraněmi zasáhnout.

Deník The Guardian pak s odkazem na britské vládní zdroje napsal, že Británie se už rozhodla Ukrajině povolit útoky svými střelami Storm Shadow na ruské území.

Očekávání, ke kterým se Kyjev minulý týden upínal, se ovšem nenaplnila. Po páteční schůzce Bidena s britským premiérem Keirem Starmerem rozhodnutí nepadlo a není zřejmé, zda a kdy by tedy mohla Ukrajina dostat od spojenců zelenou.

Server The Kyiv Independent připomíná, že Ukrajina usiluje o možnost využívat západní zbraně dlouhého doletu pro údery na Rusko už dlouho. Ministr obrany Rustem Umerov představil Spojeným státům seznam cílů na ruském území, na které by se chtěli zaměřit, už v srpnu.

Jejich soupiska zůstala ze strategických důvodů neveřejná. Z doletu jednotlivých zbraní, kterými Ukrajina disponuje, a z pozic, které se nachází za ruskou hranicí v jejich doletové vzdálenosti, lze ovšem vyčíst mnohé.

Institut pro studium války minulý měsíc identifikoval okolo 245 ruských vojenských a polovojenských objektů, na které by Ukrajiny mohla zaútočit.

Pokud by ukrajinská armáda na ruské území mohla mířit střelami Storm Shadow, byla by schopná zasáhnout zhruba 200 ruských základen. Na zbývající objekty by pak dosáhla díky americkým střelám ATACMS, které mají dolet 300 kilometrů a jsou v současné době zbraněmi s nejdelším doletem, kterými Ukrajina disponuje.

Podle serveru The Kyiv Independent by mezi možnými cíli mohlo být několik míst, která se v minulosti stala terčem dronovových útoků.

Mezi nimi například letecká základna Lipetsk, na kterou ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily v srpnu, vojenské letiště Millerovo v Rostovu nad Donem, poškozené při červencovém útoku, i vojenské letiště Jejsk v Krasnodarském kraji, na které drony udeřily v červnu a dubnu.

Cílem útoků by se mohla stát i letecká základna Šatalovo, logistické a řídící centrum v Rostově na Donu, které se stalo ústředním velitelstvím ruské invaze na Ukrajinu, i letecká základna Primorsko-Akhtarsk v Krasnodarském kraji, odkud ruská armáda vysílá nad Ukrajinu drony Šáhid.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůrazňuje, že potřeba cílit na letecké základny a odpalovací objekty na ruském území sílí: Moskva s blížící se zimou zintenzivnila útoky na ukrajinský energetický systém.

Stanice BBC ovšem upozorňuje, že jelikož Ukrajina žádá o povolení užívat západní zbraně dlouhého doletu už delší dobu, Moskva stihla podniknout opatření pro případ, že by se restrikce opravdu rozvolnily. Část svých bombardérů, raket a další infrastruktury přesunula dál od hranic, tedy mimo dosah raket Storm Shadow.

Do palebné zóny by se kromě vojenských základen, letišť a muničních skladů dostala i řada ruských měst. Mezi nimi například Rostov na Donu, Voroněž, Krasnodar, Lipeck, Brjansk, Smolensk i klíčové přístavní město Novorossijsk, které leží na pobřeží Černého moře.

Komentátoři v zahraničních médiích mají ovšem za to, že v okamžiku, kdy by Západ povolil Ukrajině útočit na cíle daleko za ruskou hranicí, kladl by si nepochybně podmínky. Například omezit údery na vojenské cíle, útočit v obranném duchu.

Spojence od postoje k užití dalekonosných zbraní odrazuje zejména riziko ruské odvety, která by mohla vtáhnout země NATO do války, nebo v krajním případě vyprovokovat i jaderný konflikt.

Ruský prezident Vladimir Putin k tématu prohlásil, že ukrajinské útoky vysoce přesnými západními zbraněmi na ruské území by znamenaly, že země NATO jsou přímo zapojeny do války. Zdůraznil, že takový krok „změní samotnou podstatu a povahu konfliktu“.

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg i tak debaty o „uvolnění“ střel dlouhého doletu, které vedou západní spojenci, posvětil. „Vítám tento vývoj a tato rozhodnutí, ale konečné rozhodnutí je na jednotlivých spojencích,“ řekl šéf NATO v pondělí stanici LBC. „Spojenci mají v této oblasti různé politiky,“ dodal.

Západ Kyjevu v průběhu války poskytl různé typy zbraní dlouhého doletu. Dodávky ovšem podmínil tím, že je ukrajinská armáda smí použít pouze pro údery na ukrajinském území nebo v Ruskem okupovaných částech.

Washington v květnu restrikce zmírnil a Ukrajině udělil částečné povolení útočit americkými zbraněmi na cíle na ruském území. Týkalo se to ovšem pouze Charkovské oblasti, proti které tehdy Rusko zahájilo novou ofenzivu, a odrážení ruských útoků.

V poslední době však začaly Spojené státy i další země svůj postoj přehodnocovat. Podle zahraničních médií k tomu přispělo vyjednávání Moskvy s Teheránem o možných dodávkách íránských balistických raket do Ruska. Zdroje z ukrajinské rozvědky tvrdí, že do Ruska dorazila zkraje září první várka raket Fath-360. Západní diplomaté označují tento krok za eskalaci konfliktu (více zde).