Průlom pro Maory. První novozélandská zprávařka s „tetováním“ na obličeji

Maorská novinářka Oriini Kaiparaová se dostala na titulní stránky novin po celém světě. Mnozí to, že se žena s maorskými znaky na tváří stala moderátorkou zpravodajské relace na televizním kanálu Three, považovali za vítězství pro původní polynéské obyvatelstvo Nového Zélandu, Maory.

„Byla jsem opravdu nadšená. Byla jsem v sedmém nebi. Je to obrovská čest. Ani nevím, jak se s těmi emocemi vypořádat,“ řekla Kaiparaová CNN o okamžiku, kdy se dozvěděla, že bude vysílat v hlavním vysílacím čase.

Osmatřicetiletá Kaiparaová se zapsala do historie už v roce 2019, když jako první žena s kresbami na obličeji v zemi dostala možnost uvádět televizní pořad společnosti TVNZ, který běžel v poledne. Nyní ale je moderátorkou hlavního zpravodajského pořadu televize Three.

Podle tradice Maorů, původních obyvatel dnešního Nového Zélandu, si ženy nechávají vytetovat znaky, které se v maorštině nazývají moko kauae, převážně na bradu. Muži si tradičně pokrývají takzvanými mataory většinu obličeje.

Původně aplikace tetování představovala velmi bolestivou zkušenost. Maorští tatéři totiž používali celou škálu dlát. Ty například namáčeli do pigmentu, který později „vklepávali“ do nařízlé kůže, ačkoli variant používali více.

Jedná se o posvátnou tradici, která označuje vazby Maorů na rodinu a kulturní identitu. Podle CNN se znakům moko kauae v maorské kultuře neříká tetování.

„Maorové považují tvář za obzvláště posvátnou. Proto jsou pro ně obzvláště posvátné i samotné kresby na obličeji,“ uvedla Mera Lee-Penehira z novozélandské univerzity Te Whare Wānanga o Awanuiārangi.

Kaiparaová si své „moko kauae“ nechala vytvořit v lednu 2019, aby si podle svých slov připomněla „sílu a identitu maorské ženy“. V roce 2017 díky testu DNA zjistila, že je téměř 100% Maorka. Pouhá 2 procenta jejích předků patřila k jiné než maorské národnosti, uvedl britský web The Telegraph.

„Když o sobě pochybuji a vidím svůj odraz v zrcadle, nedívám se jen na sebe. Dívám se na svou babičku a matku, na své dcery a na ty, které přijdou po mně, stejně jako na všechny ostatní ženy, a to mi dodává sílu,“ řekla Kaiparaová pro CNN.

Kaiparaová, která novinářskou kariéru započala v roce 2005, uvedla, že moderování zpravodajského bloku v hlavním vysílacím čase je „vrcholem“ jejích snů. Navzdory všem pozitivním komentářům se objevily i negativní reakce zejména proto, že ve vysílání často používá maorské fráze.

Maorský jazyk je pro Kaiparaovou nesmírně důležitý. „Stále jsme se nezabývali mnoha mezigeneračními traumaty a kolonizací a pro Maory je to velmi, velmi aktuální a palčivé,“ řekla moderátorka.

Kaiparaová doufá, že se mladé maorské dívky inspirují jejím příběhem. „Náš lid, naši předkové i my teď. Dlouho jsme tolik pracovali, abychom se dostali tam, kde jsme. Jediné, o co je žádám, je, aby lidé viděli krásu v tom, že jsou Maoři,“ řekla Kaiparaová CNN.

Novozélandská ministryně zahraničí Nanaia Mahutová má „moko kauae“ od roku 2016 a stala se první poslankyní v novozélandském parlamentu s tradičními znaky na obličeji. Ostatní maorské ženy v parlamentu jí vyjádřily podporu.