Manžely i syny mají tisíce kilometrů daleko. Příběhy žen ruských dezertérů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když ruský prezident Vladimir Putin v září vyhlásil částečnou mobilizaci, dostala pětadvacetiletá žena vystupující pod fiktivním jménem Darja strach o svého manžela Alexeje. Do té doby se přitom o politiku vůbec nezajímala.

„Nedokázala jsem se přimět, abych zjišťovala, jaké informace jsou pravdivé a jaké nikoli,“ uvedla pro německou veřejnoprávní stanici Deutsche Welle (DW). Tvrdí, že vnímala válku jako katastrofu, ale snažila se na ni nemyslet. Problém ve své hlavě jednoduše zablokovala.

Právě vyhlášení částečné mobilizace ale její přístup změnilo. Pár, který žil v Čeljabinsku na jihovýchodním úpatí Uralu, se nakonec rozhodl, že Alexej bude muset zemi opustit. „Jelikož nevlastní pas, rozhodli jsme se, že odjede do Kazachstánu. Tam bude moci žít i bez cestovních dokladů,“ popsala Darja.

O bezpečný odjezd svého muže se postarala sama. Celé noci nespala; zařizovala papíry, hledala v Kazachstánu byt a zjišťovala, který hraniční přechod bude nejsnazší překročit. Alexejův odjezd pak proběhl bez problémů; usadil se v kazašském hlavním městě Astaně, kde si našel práci jako fotograf. „Co se týká práce, kontaktů a vyhlídek, je to tam ještě lepší než v Čeljabinsku,“ doplnila Darja.

Ona sama zatím zůstává v Rusku. Manželovi ale pomáhá i na dálku. Do nového domova mu přes internet objednala polštáře, přikrývku, povlečení a varnou konvici. Poslala také krabici teplého oblečení. Zároveň už stihla požádat o pas, aby mohla za Alexejem co nejdříve odjet.

„Mám obavy, že ruské úřady by mohly uzavřít hranice kvůli vyhlášení stanného práva na Donbase,“ svěřila se žena. „Nechci ani myslet na to, že já jsem tady a můj manžel tam. Je to velmi těžké a smutné, máme skvělý vztah,“ uzavírá s tím, že je vzhledem k aktuální situaci ráda, že s manželem zatím nemají děti.

Dvaatřicetiletá Olga z Murmansku, vystupující taktéž pod fiktivním jménem, čelí podobné situaci jako Darja. I její manžel Arťom uprchl před mobilizací do Kazachstánu. S dvěma dalšími Rusy tam teď sdílí byt a hledá příležitost k založení vlastní společnosti.

„Je dobře, že je pryč, aspoň se teď nebojím, že by ho chytili a odvedli,“ říká pro Deutsche Welle Olga. Pár má ale čtyřletého syna. A je to poprvé, co je rodina tak dlouho od sebe. „Kvůli špatnému připojení k internetu si moc často nevoláme, jenom nahráváme videa. Náš syn zatím nechápe, kde je jeho táta. Když ho vidí na videích, pláče a chce s ním mluvit. Chybí mu,“ popisuje další z žen, která kvůli mobilizaci zůstala v Rusku úplně sama.

Ráda by se za svým manželem přestěhovala, přiznává ale, že se jí jen těžko vzdává dosavadního života. „S Arťomem jsme se bavili o prodeji bytu, ale ještě na to nejsem připravená. Nevím, co by se muselo stát, abych se všeho vzdala a odešla. Asi by to tady nejdřív musela zasáhnout raketa,“ uzavírá Olga cynicky.

Jednačtyřicetiletá psycholožka, která si pro účely rozhovoru s DW říká Elena, žije v Archangelské oblasti na severu Ruska. Když se dozvěděla o částečné mobilizaci, rozhodli se s manželem, že on a jejich syn uprchnou do Arménie.

„Syna v létě propustili z armády, skončila mu vojenská služba. Studuje teď na univerzitě. Až přijde mobilizace, bude mezi prvními, a já nechci riskovat jeho zdraví ani život,“ vysvětlila Elena.

Hned na začátku války se společnost, pro kterou její manžel pracuje, přestěhovala do arménského hlavního města Jerevan. Bylo tedy jasné, kam se on a jejich syn vydají. Hranice překročili během jediného dne, bez jakýchkoli problémů.

Oba dva se teď v novém domově usazují. A Elena se navzdory odloučení cítí lépe. „Teď už jsou v bezpečí. Špatné věci se nedějí naší rodině, ale naší zemi,“ myslí si a dodává, že rodinu takové výzvy nezlomí, ale posílí.

Částečnou mobilizaci v Rusku nařídil prezident Vladimir Putin 21. září, po sérii neúspěchů a ztrát ruských vojsk ve válce proti Ukrajině. Podle médií ji provázely zmatky, nedostatky a přehmaty, což nakonec připustily i tamější úřady, napsala ČTK.

Podle státem kontrolované ruské agentury TASS ministr obrany Sergej Šojgu v pátek uvedl, že částečná mobilizace byla, po pěti týdnech od jejího vyhlášení, ukončena.

„Dnes bylo dokončeno vypravení občanů povolaných v rámci mobilizace. Další povolávání občanů bylo přerušeno. Úkol povolat 300 tisíc lidí, který jste stanovil, byl splněn. Žádné dodatečné úkoly se neplánují,“ řekl Šojgu Putinovi podle agentury TASS. Početní stavy jednotek nasazených na Ukrajině se podle ministra budou dále doplňovat pouze dobrovolníky a zájemci o služby v armádě na základě profesionálního kontraktu.

List Ukrajinska pravda ale upozornil, že výnos o ukončení mobilizace Putin dosud nepodepsal. Ruská redakce BBC pak připomněla, že experti předpokládají, že do armády bude povoláno mnohem více lidí než oficiálně ohlášených 300 tisíc.

Poukázala také na dohady, že mobilizace – přinejmenším dokud Putin nepodepíše výnos o jejím ukončení – může být jen přerušena po dobu, než se vojenské správy vypořádají s pravidelným podzimním povoláváním branců k povinné vojenské službě. Tito povolanci podle Putinova pokynu nemají být nasazováni na Ukrajině.

O ukončení mobilizace v Rusku pak zapochyboval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Rusko se pokouší zesílit tlak na naše pozice využitím mobilizovaných vojáků. Ti jsou ale natolik špatně vycvičeni a vybaveni a tak brutálně je využívá velení, že můžeme předpokládat, že už brzy Rusko může potřebovat vyslat do války novou vlnu zmobilizovaných. Připravujeme se na to,“ prohlásil podle listu Ukrajinska pravda.