Ruští vojáci postříleli v ukrajinském Makarivu 132 civilistů

Sankce EU uvalené na Ruskou federaci nejsou dostatečné, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, která je aktuálně v Kyjevě na návštěvě. „Sankcí musí být víc, jinak Rusko nebude poslouchat,“ řekl Zelenskyj.

Ruské banky budou moci od 18. dubna znovu prodávat fyzickým osobám zahraniční měny v hotovosti. Oznámila to dnes ruská centrální banka, která tak zmírňuje svá regulační opatření, jejichž cílem je podpořit kurz domácí měny.

Centrální banka rovněž uvedla, že fyzické osoby budou moci od 11. dubna ze svých devizových účtů vybírat nejen dolary, ale také eura. Maximálně však mohou i nadále vybrat devizy v hodnotě 10 tisíc (225.000 Kč), napsala agentura Reuters.

Útok na nádraží v Kramatorsku dnes odsoudila britská ministryně zahraničí Liz Trussová. „Cílit na civilisty je válečný zločin,“ řekla.

Podobně i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Je to další pokus o uzavření únikových cest pro ty, kteří prchají před touhle neodůvodněnou válkou,“ napsal ohledně jednání ruských vojáků na Twitteru Borrell.

Po uhlí je vysoká poptávka a ruské uhlí, které mělo zamířit do Evropy, bude přesměrováno na jiné trhy, pokud ho země Evropské unie odmítnou. Řekl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle údajů ruského ministerstva pro energetiku Rusko loni vyvezlo 223 milionů tun uhlí. Evropa měla na celkovém vývozu podíl 22 procent, celkem dostala 48,7 milionu tun.

Ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov na sociálních sítích uvedl, že rozhodnutí evropských zemí opustit ruské uhlí se obrátí proti nim. Očekává, že proces nahrazení dodávek uhlí z Moskvy bude nějakou dobu trvat a zvýší náklady. Také on zopakoval, že ruské uhelné společnosti přesměrují dodávky jinam, neupřesnil však na jaké trhy.

Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová obvinila ruské vojáky z páchání zvěrstev na Ukrajincích, a to i na nezletilých. Jako příklad podle listu RBK-Ukrajina uvedla znásilnění čtrnáctileté dívky pěticí vojáků ve městě Buča a znásilnění jedenáctiletého chlapce v témže městě před zraky jeho matky, kterou Rusové přivázali ke stolu, aby vše viděla. Obětí ruských vojáků se stala i dvacetiletá dívka ve městě Irpiň.

„Obracím se na komisi OSN pro vyšetřování porušování lidských práv během ruského vpádu na Ukrajinu a na expertní misi, vytvořenou členskými státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby přihlédli k těmto válečným zločinům Ruské federace na Ukrajině,“ uvedla Denisovová.

Přislíbila, že ruští okupanti, kteří způsobují utrpení nevinným lidem, se v budoucnu neskryjí před odplatou.

V jihoukrajinském přístavním městě Oděsa bude od sobotního večera do pondělního rána platit zákaz vycházení. Podle agentury AFP to dnes oznámily tamní úřady, důvodem je hrozba možného ruského útoku.

Po dnešním úderu na vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, který si vyžádal 50 životů, „nad Oděsou visí hrozba ostřelování“, napsala místní vojenská administrativa. Možnost takového útoku bude podle ní nejvyšší v neděli 10. dubna, od devíti večer v sobotu do šesti do rána v pondělí (20:00 až 5:00 SELČ) proto bude ve městě platit zákaz vycházení.

Evropská unie dnes zařadila na sankční seznam dvě dcery ruského prezidenta Vladimira Putina či několik oligarchů blízkých Kremlu. Figuruje mezi nimi například Oleg Děripaska, který má podíly ve velkých energetických či stavebních firmách včetně společnosti Strabag, jež se podílí na stavbě nového úseku pražského metra. Zmrazení majetku i zákaz cest do EU se týká i stavebního magnáta Borise Rotenberga či šéfa největší ruské banky Sberbank Germana Grefa. Jména EU zveřejnila ve svém oficiálním věstníku.

Celkem se seznam potrestaných rozšíří o 217 lidí, z nichž 179 tvoří zástupci samozvaných vlád a parlamentů separatistických republik v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Na sankční listinu přibude i 18 firem či institucí spojených s ruskou invazí na Ukrajinu.

Podle ukrajinské ombudsmanky Ljudmyly Denisovové ruští vojáci násilně odvezli do Ruska přes 600 tisíc Ukrajinců, včetně 121 tisíc dětí.

Americký prezident Joe Biden obvinil Rusko ze spáchání dalšího „strašlivého zvěrstva“ poté, co dnes patrně ruská raketa zasáhla nádraží ve východoukrajinském Kramatorsku a zemřely desítky lidí. Představitel Pentagonu sdělil médiím, že podle Washingtonu Rusové při útoku použili balistickou raketu krátkého doletu.

„Útok na ukrajinskou vlakovou stanici je dalším strašlivým zvěrstvem spáchaným Ruskem. Zasáhlo civilisty, kteří se snažili evakuovat a dostat do bezpečí,“ napsal Biden na twitteru. Útok přišel den poté, co úřady na východě Ukrajiny vyzvaly zbývající obyvatele k odchodu kvůli očekávané ruské ofenzívě.

Rakouský kancléř Karl Nehammer vyrazil na jednodenní návštěvu Ukrajiny, v Kyjevě se má v sobotu dopoledne sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informoval o tom dnes jeho úřad. Nehammer už začátkem týdne oznámil, že se na Ukrajinu chystá, neuvedl ale přesné datum.

„Je důležité, že i jako neutrální země stojíme při Ukrajině jak v rovině humanitární, tak politicky,“ uvedl kancléř v prohlášení. Solidaritu s Ukrajinou chce ukázat i tím, že kromě Kyjeva zavítá i do města Buča, odkud se teprve nedávno stáhly ruské jednotky. Svět pak šokovaly záběry zabitých civilistů ležících na ulicích i masových hrobů.

Ruské ministerstvo spravedlnosti zavírá pobočky a zastoupení 15 zahraničních nevládních organizací, informuje agentura Interfax. Z registru vyškrtlo ruské zastoupení americké Nadace Carnegie, organizace Human Rights Watch či britské Amnesty International, zdůraznil Interfax. Rozhodnutí ministerstva se podle agentury TASS týká také poboček dalších devíti německých nevládních organizací, ale také polské, americké a švýcarské organizace.

Vyškrtnutí z registru poboček a zastoupení mezinárodních organizací a zahraničních nevládních spolků ministerstvo odůvodnilo „porušováním stávajících zákonů“.

„Ruští vojáci postříleli v ukrajinské obci Makariv 132 civilistů,“ uvedl tamní starosta Vadym Tokar. 40 procent města je podle něj po ruském ostřelování zničeno. Obec s 10 tisíci obyvateli osvobodili ukrajinští vojáci 22. března.

Rusové utrácejí za potraviny 40 procent svého disponibilního příjmu, což je dvakrát více než před invazí na Ukrajinu. S odvoláním na šéfa ruské styčné kanceláře Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) o tom dnes informovala agentura Reuters. Podle údajů ruské vlády dosáhla k 1. dubnu meziroční inflace potravin vlivem západních sankcí 18,75 procenta.

Lidé se podle šéfa styčné kanceláře FAO Olega Kobjakova uchylují ke krizovým strategiím, protože velkou část svých příjmů vynakládají na základní potřeby, například potraviny. „Odkládají plány jako je studium na vysoké škole nebo koupě domu. Šetří pro případ ztráty zaměstnání nebo úmrtí,“ uvedl.

„Zdevastované město a desítky mrtvých civilistů, kteří byli krutě zavražděni. Viděl jsem i masové hroby a vůbec nepřeháním, když řeknu, že mnou tento pohled hluboce otřásl,“ uvedl slovenský premiér Eduard Heger.

Podobně jako předsedkyně EK Ursula von der Leyenová vyzval, aby byly válečné zločiny spravedlivě potrestané a prošetřené. „Buča je pomníkem ruského barbarství,“ dodal. Slovensko už dříve v tomto týdnu Kyjevu nabídlo své odborníky, kteří by mohli s vyšetřováním pomoci.

„Viděli jsme krutou tvář Putinovy armády, bezcitnost a chladnokrevnost, se kterou město okupovala,“ řekla podle agentury DPA předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Tady v Buči jsme viděli, jak se naše lidskost roztříštila. S lidmi z Buči truchlí celý svět,“ dodala. Na twitteru pak Ukrajincům vzkázala, že Evropa je na jejich straně.

Vrcholní představitelé Evropské unie dnes na místě uctili památku 20 lidí exhumovaných z masového hrobu a společně s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem zapálili na památku obětí svíčky v místním kostele. DPA připomněla, že se jedná o první západní představitele, kteří na vlastní oči viděli tragédii zprostředkovanou do té doby jen skrze média.

Jen v Kyjevě bylo po ostřelování ruských vojáků poškozeno 208 obytných budov a 46 škol, cituje tamní úřady server Al-džazíra.