Článek
Od doby, kdy se Tálibán v srpnu chopil moci v Afghánistánu, jeho představitelé násilně rozhánějí protesty, bijí některé novináře a zatýkají kritiky. Tento týden aktivistky uvedly, že dvě ženy z jejich řad byly po účasti na demonstraci uneseny ze svých domovů v hlavním městě.
Aktivistky za ženská práva Taman Zaryabi Paryaniová a Parawana Ibrahimkhelová byly údajně ve středu v noci zadrženy Tálibánem a odvedeny ze svých domovů. Organizace spojených národů vyjádřila nad jejich zmizením znepokojení, informuje Deutsche Welle.
„Naléhavě žádáme Tálibán, aby poskytl informace o jejich pobytu a chránil práva všech Afghánců,“ uvedla na twitteru Asistenční mise OSN v Afghánistánu.
Jedna z aktivistek ještě před únosem natočila video. Záběry ji pravděpodobně ukazují ještě, když byla doma v Kábulu. Paryaniová je viditelně rozrušená, na dveře jí buší muž, údajně z tálibánské rozvědky. Podle místní stanice Aamaj News byla žena krátce po sdílení videa odpojena od internetu.
#تازه
— Aamaj News (@aamajnews24) January 19, 2022
تمنا پریانی یکی از بانوان معترض روزهای پیش در کابل به آماج میگوید که همین لحظه طالبان پشت خانه شان در پروان دوم ساحه حوزه چهارم شهر کابل آمده و میخواهند به زود وارد منزل شان شوند.#آماج_نیوز pic.twitter.com/QA0MmTolhP
Podle očitého svědka, který mluvil s agenturou AP, prováděl ozbrojený muž noční razii, při které zadržel celkem čtyři osoby, mezi nimi i Paryaniovou, která se zúčastnila protestů proti povinnému nošení hidžábu.
Tálibán její video označil za podvrh. Mluvčí kábulské policie Mobin Khan řekl, že se jedná o „uměle vykonstruované drama“. Mluvčí tálibánské vlády Zabiulláh Mudžáhid informace o zadržení žen popřel. Dodal ovšem, že úřady mají právo „zatýkat a zadržovat disidenty nebo ty, kteří porušují zákon“.
„Nikdo by neměl vyvolávat nepokoje, protože to narušuje klid a pořádek,“ řekl v rozhovoru pro agenturu AFP.
V Afghánistánu se v poslední době konalo několik drobných demonstrací za ženská práva. Jejich stav se za posledních dvacet let mírně zlepšil, poukazuje RFI, ale Tálibán po návratu k moci všechny nepovolené protesty zakázal.
„Kdyby se tohle dělo v jakékoliv jiné zemi, byli by takoví lidé zatčeni,“ řekl Mudžáhid. „Nepovolujeme nezákonné činnosti,“ dodal.
Tálibán se snaží získat mezinárodní uznání, a proto zatím spíše nezavádí opatření, která by mohla vyvolat rozsáhlé pobouření Západu. Krátce po převzetí moci ujišťoval, že bude dbát na práva žen. Provinční představitelé ovšem od té doby vydali mnohá nařízení založená na místním výkladu islámského práva a afghánských zvyklostí, která práva žen omezují.
Dívky ve většině provincií se stále nesmějí vrátit na střední školu, veřejné univerzity jsou uzavřeny a ženy nesmějí zastávat většinu pracovních pozic ve veřejném sektoru. Nesmějí také samy cestovat na dlouhé vzdálenosti, vždy je musí doprovázet mužský příbuzný.
Panel expertů OSN pro lidská práva v pondělí uvedl, že vedení Tálibánu „institucionalizuje rozsáhlou a systémovou diskriminaci na základě pohlaví a násilí vůči ženám a dívkám“. Podle panelu Tálibán od srpna zavedl řadu restriktivních opatření zaměřených proti ženám.
„Jsme dnes svědky snahy postupně vymazat ženy a dívky z veřejného života v Afghánistánu, a to i v institucích, které byly dříve zřízeny na pomoc těch nejvíce ohrožených žen a dívek a jejich ochranu,“ uvedla skupina odborníků v prohlášení.
Dvě pracovnice nevládních organizací působících na afghánském venkově řekly v pátek agentuře AFP, že jim Tálibán vyhrožoval zastřelením, pokud odmítnou nosit burky. Mudžáhid tyto výhrůžky omlouval tím, že šlo o „nové a neprofesionální“ vojáky. „Nebyli vycvičeni,“ řekl.