Slavný rytířský řád bojuje o přežití. Vatikán utahuje smyčku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když se návštěvník Prahy vydá do uliček nad malostranskou Kampou, pravděpodobně narazí na blok historických budov, z jejichž středu se tyčí kostel Panny Marie pod řetězem. Turisté v těchto místech nemohou přehlédnout všudypřítomný znak osmihrotého bílého kříže v červeném poli. Patří Maltézskému řádu, neboli johanitům, kteří na tomto místě už ve 12. století cvičili šlechtické bojovníky k ochraně křesťanských poutníků ve Svaté zemi.

Atmosféra romantického rytířství je s řádem spojena dodnes, možná i díky přetrvávající angažovanosti urozených rodin, jako jsou Schwarzenberkové, Lobkowiczové nebo Czerninové. Místo válčení s muslimskými dobyvateli se však Maltézský řád už dávno soustředí jen na své druhé tradiční poslání, péči o nemocné, starší nebo lidi bez domova. Ve 120 zemích včetně Česka zaměstnává přes 40 tisíc lidí a další desetitisíce pro něj pracují jako dobrovolníci.

Nyní, více než 900 let od uznání papežem se řád otřásá v základech a zaznívají obavy z jeho možného rozpadu. Uvnitř řádu vyeskalovaly spory o jeho budoucí podobu a především o míru podřízenosti papeži. Ten chce Maltézský řád zreformovat z pozice náboženské autority a posunout ho směrem k běžnému řeholnímu řádu, celkem tvrdě ale při tom zasahuje do jeho jedinečné právní autonomie.

Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě, jak zní oficiální plný název, totiž není jen církevním katolickým řádem. Je unikátní tím, že vystupuje také jako samostatný, mezinárodně uznávaný státní útvar, který má svoji vládu nebo velvyslance. Autoritativní zásahy Vatikánu se tudíž dají vykládat tak, že se jeden stát snaží ovládnout druhý.

Současný papež František začal intervenovat do fungování Maltézského řádu už před více než pěti lety. V roce 2017 donutil k rezignaci tehdejšího řádového velmistra Matthewa Festinga a dosadil zpět do důležité funkce velkokancléře Albrechta von Boeselagera, kterého předtím Festing odvolal.

Na přípravu změn ve fungování řádu měl dohlédnout zvláštní papežský legát. V současnosti tuto funkci zastává kardinál Silvano Tomasi, zkušený vatikánský diplomat. Za jeho působení se snahy o získání kontroly nad řádem vystupňovala.

Nejdříve sám František ukázal, že vedení řádu nehodlá ponechat někomu z pomyslné opozice. Když v červnu náhle zemřel loajální místodržící velmistra Marco Luzzago, rychle namísto něj do funkce vyjmenoval jednoho z členů řádové vlády, kanadského právníka Johna Dunlapa. Stalo se tak ještě před Luzzagovým pohřbem, což je dost neobvyklé.

Místodržící velmistra je nyní nejvyšším představeným řádu. Podle řádové konstituce ho však nemá vybírat papež, ale vybraní představitelé řádu tvořící tzv. Úplnou státní radu, a to pouze na období jednoho roku. Rada volí také velmistra coby nejvyšší hlavu řádu, tato doživotně vykonávaná funkce je však už přes dva roky neobsazená.

Nový místodržící a papežův legát Tomasi provedli koncem července krok, který se dá chápat jako personální čistka namířená proti odpůrcům změn připravovaných zástupci Vatikánu. Sesazeni byli vedoucí pěti z celkem šesti řádových velkopřevorství, tedy historických správních jednotek řádu. Místa velkopřevorů obsadili členové první třídy řádu, což jsou obvykle šlechtici, kteří skládají stejné sliby jako řeholníci z mnišských řádů.

Ani šéfové velkopřevorství přitom nemají být jmenování shora, ale voleni.

Jedním z odvolaných byl i dosavadní kancléř českého velkopřevorství Johannes Lobkowicz, který se netají výhradami proti postupu a návrhům papežského legáta.

„Pevně doufám, že Vatikán nemá zájem na likvidaci řádu. Ale stejně jako v dřívějších desetiletích mohou někteří preláti vrhat toužebné pohledy na řádový majetek,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy (celý rozhovor si můžete přečíst níže).

Novým českým velkopřevorem se stal Francouz Pierre de Bizemont, o kterém se v minulosti spekulovalo jako o kandidátovi na post řádového velmistra.

Krátce po hromadné výměně vedení pěti velkopřevorství se zdvihl otevřený odpor proti chystaným změnám. Prezidenti třinácti z celkem 48 regionálních řádových asociací, kteří podle vlastního tvrzení zastupují 90 procent činnosti řádu ve světě, se ve společném dopise obrátili na Františka s naléhavou žádostí, aby zabránil přijetí nové řádové ústavy v podobě, v jaké ji údajně prosazují lidé kolem zvláštního legáta Tomasiho.

Pokud by se reforma uskutečnila podle připravené verze, řád by „utrpěl masivní škody“ a množství z jeho poboček by se ocitla v nesnázích, stojí v dopise, který mají Seznam Zprávy k dispozici. Výzvu k papeži podepsal i šéf nejpočetnějšího, německého řádového sdružení Erich Prinz von Lobkowicz, bratr odvolaného šéfa českého velkopřevorství.

Autoři dopisu konkrétně protestují proti údajnému záměru, aby se pravomoci v řádu více soustředily do rukou profesních rytířů. Do této první řádové třídy, z níž se vybírá velmistr a některé další funkce, však v současnosti spadá jen 36 členů, většinou velmi pokročilého věku. Podle signatářů tito lidé nemohou zvládnout množství náročné správní agendy, na rozdíl od laiků z druhé a třetí třídy řádu, kterých je přes 13 tisíc.

V podobném duchu jako šéfové asociací se proti reformě vyslovili někteří členové poradního orgánu vedení řádu, vládní rady.

„Jako suverénní subjekt a mezinárodní právní osoba řád není ústavně ani mezinárodně podřízen Svatému stolci, nepodléhá jeho politické nebo správní struktuře a není vázán kanonickým právem,“ napsali poradci vlády v dopise, který mají Seznam Zprávy k dispozici.

Podle vatikánského analytika Andrey Gagliarducciho, který průběžně sleduje i dění v Maltézském řádu, panuje mezi rytíři v Římě názor, že kardinál Tomasi plánuje změnit složení generální kapituly, tedy řádového sněmu, aby zajistil, že jeho návrh ústavy bude přijat, bude zvolen jeho kandidát na velmistra a nahrazena řádová vláda. Takový postup by znamenal konec suverenity řádu, ale mohl by mít dopad i na výkon humanitární péče v řádových střediscích, konstatoval italský vatikanolog.

Celý spor se odehrává v ústraní. Vatikán, papežský legát ani s ním spolupracující místodržící velmistra Dunlap o něm veřejně nehovoří. Z korespondence, která pronikla mimo řád, nicméně vyplývá, že se mezi oběma stranami strhla jakási bitva dopisů, výzev a stanovisek.

Místodržící Dunlap se snaží obhájit své pozice a nabádá své podřízené po celém světě k poslušnosti. V nedávném dopise zdůraznil, že protest části národních asociací se míjí cílem, protože skupina legáta Tomasiho pracuje se třemi různými verzemi.

„Neměl bych vám připomínat, že jako římští katolíci a členové římskokatolického náboženského řádu jsme zavázáni zvláštní povinností poslušnosti papeži. Svatý otec shledal za vhodné, aby k řádu jmenoval zvláštního delegáta a dvakrát veřejně potvrdil rozšířené pravomoci kardinála Tomasiho,“ napsal současný šéf řádu v dopise z 16. srpna, ve kterém žádá regionální představitele, aby rozhodně nešířili výzvu nespokojených asociací.

Jak celý spor nakonec dopadne, se zatím nedá spolehlivěji odhadnout. Uplynulou středu měly proběhnout důležité schůzky mezi legátem Tomasim, místodržícím Dunlapem a na druhé straně členy řádové vlády a vládní rady. Pravděpodobně však nepřinesly významnější posun. Klíčový bude postoj papeže Františka, který se nyní podle Dunlapa seznamuje s variantami reformy a měl by se vyjádřit na začátku září.