Hlavní obsah

Malijská vláda rozhodla, že přeruší diplomatické vztahy s Ukrajinou

Foto: Fred Marie, Shutterstock.com

Malijské úřady uvedly, že v bojích z předminulého týdne padlo mnoho lidí, konkrétní počty ale neuvedly. Ilustrační snímek.

Skupina povstalců uskutečnila na konci července na severu Mali útok na zařízení armády a ruské Vagnerovy skupiny. Podle Mali se do útoku zapojila Ukrajina, a chce s ní proto přerušit diplomatické vztahy s okamžitým účinkem.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda afrického státu Mali se rozhodla přerušit své diplomatické vztahy s Ukrajinou. Důvodem je údajné zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu Mali na konci července, píší dnes agentury AFP a Reuters. Při útoku zemřely podle povstalců desítky malijských vojáků i příslušníků ruské Vagnerovy skupiny.

Vojenská junta ve svém prohlášení poukázala na výrok mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrije Jusova. Ten uvedl, že povstalci dostali nezbytné informace pro úspěšné provedení útoku. To malijská vláda považuje „za porušení suverenity Mali, které jde nad rámec zahraniční ingerence a představuje podporu mezinárodního terorismu“. Podle vládního prohlášení Mali přerušuje diplomatické vztahy s Ukrajinou „s okamžitým účinkem“.

Skupina povstalců, kterou vedou oddíly Tuaregů, uskutečnila na konci července na severu Mali útok na zařízení malijské armády a ruské Vagnerovy skupiny. Podle bilance povstalců z minulého týdne zemřelo při útoku 84 příslušníků Vagnerovy skupiny a 47 vojáků malijské armády. Malijské ozbrojené síly podle povstalců z místa bojů evakuovaly dalších asi 30 těžce zraněných či mrtvých lidí. Povstalci také informovali o zajatcích a ukořistěné technice.

Malijské úřady uvedly, že v bojích z předminulého týdne padlo mnoho lidí, konkrétní počty ale neuvedly. O ztrátách mezi vagnerovci psali také ruští vojenští blogeři.

K bojům z minulého týdne se přihlásily také islamistické skupiny, povstalci ale jejich účast na útoku odmítli. Povstalci loni zaznamenali v bojích neúspěch a malijské armádě se podařilo dobýt jejich baštu, město Kidal, píše agentura AFP.

Mali zažilo v letech 2020 a 2021 vojenský puč. Armádní činitelé tvrdí, že v zemi působí ruští instruktoři, kteří pomáhají malijským vojákům s technikou nakoupenou v Rusku. O žoldnéře podle nich nejde. Nicméně telegramový kanál Baza uvádí, že vagnerovci jsou v Mali přinejmenším od roku 2021.

Mali s násilím bojuje už více než 20 let. Navzdory dřívější přítomnosti mírových sil OSN se zejména ve středních a severních částech země dostali k moci extremisté, kteří v některých oblastech začali uplatňovat islámské právo šaría. V roce 2015 se také rozpadla mírová dohoda s domorodými Tuaregy, což situaci ještě zkomplikovalo.

Doporučované